|
|
Výživa a její vliv na výkonnost závodníků extrémních překážkových běhů
MURČO VIRŠÍKOVÁ, Klára
Bakalářská práce na téma Výživa a její vliv na výkonnost závodníků extrémních překážkových běhů má za cíl zjistit, jaký vliv má výživa na výkonnost závodníků extrémních překážkových běhů a zároveň porovnat, jak se změnila výkonnost u skupiny respondentů s pevně daným jídelníčkem a u skupiny respondentů s libovolným jídelníčkem. Teoretická část se zabývá výživou ve sportu a extrémními překážkovými závody. Pro výzkum byla využita kvantitativní metoda. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma skupinami po dvou lidech ve věku 20 až 42 let. Každou dvojici pak tvořila jedna žena a jeden muž. Všichni čtyři respondenti byli dlouholetými aktivními sportovci. Jedna skupina se stravovala dle libovolného jídelníčku, který celý měsíc zapisovala a druhá skupina měla pevně daný jídelníček vytvořený v programu Nutriservis Professional, který striktně dodržovala. Celý výzkum trval jeden měsíc a na začátku i na konci byli respondenti měřeni na přístroji InBody a zároveň byli podrobeni fyzickým testům. Během výzkumu měli respondenti dvakrát týdně společný trénink a dále pak shodné individuální tréninky, aby se minimalizovaly rozdíly v přípravě. Záměrem této bakalářské práce je poukázat na důležitost správné výživy při přípravě na extrémní překážkové závody. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že respondenti s pevně daným jídelníčkem měli na konci opravdu lepší výsledky. Tato práce by v budoucnu mohla být užitečná při přípravě závodníků na extrémní překážkové závody. Práce čerpá z odborné literatury dostupné pro toto téma.
|
|
|
Faktory ovlivňující výživu u aktivně sportujících dětí a mladistvých
Koubková, Natálie ; Slabá, Šárka (vedoucí práce) ; Málková, Iva (oponent)
Název: Faktory ovlivňující výživu u aktivně sportujících dětí a mladistvých Cíle: Cílem bakalářské práce je zjistit, zda je rozdíl v zájmu o výživu u dětí, ve věku 8 - 12 let a u mladistvých ve věku 13 - 17 let, kteří jsou registrováni ve sportovních klubech a u těch, kteří nejsou. Dále zjistit, zda a pokud ano, tak kým nebo čím je nejvíce ovlivněn výběr stravy dětí ve věku 8 - 12 let a mladistvých ve věku 13 - 17 let, kteří jsou registrováni ve sportovních klubech a těch, kteří nejsou. Metody: V teoretické části bakalářské práce jsou zpracovány teoretické poznatky o výživě u sportovců, stravovacích návycích dětí a mladistvých a faktorech majících vliv na výživu dětí a mladistvých. Pro výzkum byla použita dotazníková metoda. Anonymní dotazník měl elektronickou podobu a byl rozeslán prostřednictvím internetu. Dotazník byl vytvořen a následně publikován prostřednictvím Google formulářů. Výzkumný soubor sestává ze 166 respondentů, kteří vyplnili anonymní dotazník. Respondenti jsou rozděleni na dvě skupiny podle věku a to na skupinu ve věkovém rozmezí 8 - 12 let, která čítá 30 respondentů a na skupinu ve věkovém rozmezí 13 - 17 let, která čítá 136 respondentů. Každá věková skupina je dále rozdělena na dvě podskupiny a to dle toho, zda je respondent registrovaný ve sportovním klubu, anebo nikoliv....
|
|
|
Využití výživových doplňků u vrcholových sportovců
Teclová, Julie ; Coufalová, Klára (vedoucí práce) ; Jandová, Tereza (oponent)
Název: Využití výživových doplňků u vrcholových sportovců Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit charakter a současné trendy užití výživových doplňků u vrcholových sportovců v různých sportovních odvětvích. Dílčím cílem bylo porovnání výsledků užívání výživových doplňků a vypracování zpětné vazby pro jednotlivé firmy prodávající sportovní suplementaci. Metody: Ke sběru dat bylo použito anketní šetření, obsahující otevřené i uzavřené otázky týkající se užívání doplňků výživy. Dále obsahovalo otázky, v jaké formě sportovci doplňky užívají, hlavní důvody užívání, při jaké četnosti a jaké jsou preferované značky suplementů. Anketa byla v elektronické podobě zaslána 33 respondentům, kteří se v České republice věnují sportu na vrcholové úrovni. Výsledky: Z průzkumu vyplynulo, že všichni z dotazovaných jedinců užívají výživové doplňky. U vytrvalostních sportovců se potvrdilo tvrzení, že preferují suplementace s excitačním účinkem v kombinaci s doplňky vedoucí k redukci hmotnosti. Taktéž bylo prokázáno, že více než 50 % dotázaných respondentů preferuje určitou firemní značku výživových doplňků a neplánuje změnu a více jak 50 % z dotazovaných sportovců využívá suplementace denně. Dále bylo zjištěno, že vrcholový sportovci kladou důraz na kvalitu a ověřený účinek výživových doplňků. Klíčová slova:...
|
|
|
Výživa vrcholových sportovců
VACHOUTOVÁ, Petra
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku výživy vrcholových sportovců. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce jsme se zabývali výživou vrcholových sportovců ve srovnání s běžnou populací. Pro výzkum v praktické části byly vybrány dvě skupiny profesionálních sportovců, kulturisté a fotbalisté. Byla zde zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření a výzkumné otázky jsou následující: VO 1: Jaké jsou stravovací návyky u vrcholových sportovců? VO 2: Které z potravin jsou pro profesionální sportovce nepostradatelné? VO 3: Jaké doplňky stravy sportovci využívají? VO 4: Jaký názor mají vrcholoví sportovci na doping? Sběr dat byl realizován za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovorů se zúčastnilo sedm kulturistů z Plzeňského kraje a sedm fotbalistů z Olomouckého a Plzeňského kraje. Informanti byli vybráni technikou sněhové koule. Ze získaných dat rozhovorů byla vytvořena čtyři schémata v kategoriích, jednotlivé podkategorie byly následně popsány a porovnány mezi dvěma vybranými sportovními disciplínami, a to kulturistikou a fotbalem. Z výsledků vyplývá, že výživa vrcholových sportovců podléhá jistým pravidlům, ale důležité je zmínit individualitu, s jakou jsme se potýkali v jednotlivých sportovních disciplínách, a to ve všech aspektech. Výživu a stravovací návyky sportovců nelze řadit ke zdravému životnímu stylu, nedílnou součástí výživy profesionálních sportovců jsou doplňky stravy. Doping je vnímám jako negativní složka sportů na profesionální úrovni. Výstupem práce je také edukační leták s doporučením vhodných stravovacích návyků nejen pro vrcholové sportovce.
|
|
|
Vliv vybraných doplňků stravy na výživový stav sportovců
BOČKOVÁ, Dominika
Moderní svět s sebou nese řadu nových pohledů a možností ve výživě člověka. Tato práce se zabývá doplňky stravy a jejich užívání u sportovců. Zaměřuje se na ty sportovce, pro něž je sport neodmyslitelná součást života. Cílem práce je zmapovat doplňky, které jsou nejčastěji u sportovců užívány, jejich vlastnosti a funkce, popřípadě rizikovost. V neposlední řadě je pak cílem zmapovat, jaký mají ze subjektivního pohledu sportovce smysl. Jaká je reálná potřeba suplementace, je nutná ve spojitosti předcházení nutričního deficitu, přináší vůbec nějaké výhody, nebo jde jen o marketingový tah? Teoretická část je tedy zaměřena na nejužívanější doplňky stravy, jejich legislativu a dělení. Jednotlivé doplňky byly rozebrány z pohledu jejich funkce a účinků. Praktická část se zaměřuje na sportovce, u kterých je užívání suplementů nejčastější - tedy u nadšenců fitness-kulturistiky, u lidí, kteří pravidelně navštěvují posilovnu. Pravidelnost byla určena následujícím kritériem - cíloví byli ti sportovci, kteří několikrát do týdne navštěvují posilovnu poslední uplynulý rok a více. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření, popřípadě doplněné o rozhovor, bylo-li třeba. Respondenti také provedli záznam stravy. Dotazník byl distribuován v tištěné podobě. Pro realizaci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a zúčastnilo se 10 respondentů. Všichni tito respondenti sportují na amatérské úrovni, někteří se účastní amatérských závodů, pro ostatní je posilování pouze osobní hobby. Otázky byly koncipovány tak, aby bylo zmapováno užívání doplňků stravy - jak četnost, tak rozmanitost. Výzkum ukazuje rozdíly mezi muži, ženami, závodícími sportovci či rekreačními sportovci, a i to, jak je který jedinec informován o doplňcích a čím vším je ovlivňován. Dále byli sportovci dotazování na to, kde se o doplňcích vlastně dozvěděli, kolik do nich investují a za jakým účelem doplňky užívají. Pro zpracování dat byla provedena kvalitativní analýza zapsaných odpovědí z dotazníku a zprůměrování výživových hodnot zapisované stravy. Ukázalo se, že většina dotazovaných nedodržuje doporučené dávkování, ve většině případů bylo důvodem zařazení doplňků stravy pouze doporučení kamarádem, bez konzultace s odborníkem, takže aniž by sportovec věděl, jaká je jeho reálná potřeba látky a zdali je nutná suplementace. Nejčastěji užívaným doplňkem je proteinový nápoj a mikroživiny - vitaminy a minerální látky, zejména vitamin C, hořčík a zinek, dále omega 3 mastné kyseliny. Práce by mohla sloužit jako informační zdroj pro objasnění, jaké mají doplňky stravy funkci, které má smysl používat, i v závislosti na tom, čeho chtějí sportovci dosáhnout. Také může být informačním materiálem pro ty, kteří se zabývají sportovní výživou, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Vliv vybraných doplňků stravy na výživový stav sportovců
BOČKOVÁ, Dominika
Moderní svět s sebou nese řadu nových pohledů a možností ve výživě člověka. Tato práce se zabývá doplňky stravy a jejich užívání u sportovců. Zaměřuje se na ty sportovce, pro něž je sport neodmyslitelná součást života. Cílem práce je zmapovat doplňky, které jsou nejčastěji u sportovců užívány, jejich vlastnosti a funkce, popřípadě rizikovost. V neposlední řadě je pak cílem zmapovat, jaký mají ze subjektivního pohledu sportovce smysl. Jaká je reálná potřeba suplementace, je nutná ve spojitosti předcházení nutričního deficitu, přináší vůbec nějaké výhody, nebo jde jen o marketingový tah? Teoretická část je tedy zaměřena na nejužívanější doplňky stravy, jejich legislativu a dělení. Jednotlivé doplňky byly rozebrány z pohledu jejich funkce a účinků. Praktická část se zaměřuje na sportovce, u kterých je užívání suplementů nejčastější tedy u nadšenců fitness-kulturistiky, u lidí, kteří pravidelně navštěvují posilovnu. Pravidelnost byla určena následujícím kritériem cíloví byli ti sportovci, kteří několikrát do týdne navštěvují posilovnu poslední uplynulý rok a více. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření, popřípadě doplněné o rozhovor, bylo-li třeba. Dotazník byl distribuován v tištěné podobě. Pro realizaci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a zúčastnilo se 10 respondentů. Všichni tito respondenti sportují na amatérské úrovni, někteří se účastní amatérských závodů, pro ostatní je posilování pouze osobní hobby. Otázky byly koncipovány tak, aby bylo zmapováno užívání doplňků stravy jak četnost, tak rozmanitost. Výzkum ukazuje rozdíly mezi muži, ženami, závodícími sportovci či hobby sportovci, a i to, jak je který jedinec informován o doplňcích a čím vším je ovlivňován. Dále byli sportovci dotazování na to, kde se o doplňcích vlastně dozvěděli, kolik do nich investují a za jakým účelem doplňky užívají. Pro zpracování dat byla provedena kvalitativní analýza zapsaných odpovědí z dotazníku. Ukázalo se, že většina dotazovaných nedodržuje doporučené dávkování, ve většině případů bylo důvodem zařazení doplňků stravy pouze doporučení kamarádem, bez konzultace s odborníkem, takže aniž by sportovec věděl, jaká je jeho reálná potřeba látky a zdali je nutná suplementace. Nejčastěji užívaným doplňkem je proteinový nápoj a mikroživiny vitaminy a minerální látky, zejména vitamin C, hořčík a zinek, dále omega 3 mastné kyseliny. Práce by mohla sloužit jako informační zdroj pro objasnění, jaké mají doplňky stravy funkci, které má smysl používat, i v závislosti na tom, čeho chtějí sportovci dosáhnout. Také může být informačním materiálem pro ty, kteří se zabývají sportovní výživou, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Faktory ovlivňující výživu u aktivně sportujících dětí a mladistvých
Koubková, Natálie ; Slabá, Šárka (vedoucí práce) ; Málková, Iva (oponent)
Název: Faktory ovlivňující výživu u aktivně sportujících dětí a mladistvých Cíle: Cílem bakalářské práce je zjistit, zda je rozdíl v zájmu o výživu u dětí, ve věku 8 - 12 let a u mladistvých ve věku 13 - 17 let, kteří jsou registrováni ve sportovních klubech a u těch, kteří nejsou. Dále zjistit, zda a pokud ano, tak kým nebo čím je nejvíce ovlivněn výběr stravy dětí ve věku 8 - 12 let a mladistvých ve věku 13 - 17 let, kteří jsou registrováni ve sportovních klubech a těch, kteří nejsou. Metody: V teoretické části bakalářské práce jsou zpracovány teoretické poznatky o výživě u sportovců, stravovacích návycích dětí a mladistvých a faktorech majících vliv na výživu dětí a mladistvých. Pro výzkum byla použita dotazníková metoda. Anonymní dotazník měl elektronickou podobu a byl rozeslán prostřednictvím internetu. Dotazník byl vytvořen a následně publikován prostřednictvím Google formulářů. Výzkumný soubor sestává ze 166 respondentů, kteří vyplnili anonymní dotazník. Respondenti jsou rozděleni na dvě skupiny podle věku a to na skupinu ve věkovém rozmezí 8 - 12 let, která čítá 30 respondentů a na skupinu ve věkovém rozmezí 13 - 17 let, která čítá 136 respondentů. Každá věková skupina je dále rozdělena na dvě podskupiny a to dle toho, zda je respondent registrovaný ve sportovním klubu, anebo nikoliv....
|
|
|
Bílkoviny ve výživě sportovců
Zemanová, Kristýna ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Kodeš, Alois (oponent)
Pro sportovce hrají bílkoviny důležitou roli při regeneraci, obnově a růstu svalové hmoty. Jsou v jídelníčku, na rozdíl od tuků a sacharidů, nenahraditelné. Svalová tkáň je tvořena především bílkovinami, proto většina sportovců věří, že čím vyšší příjem bílkovin budou mít, tím rychleji jejich svaly porostou. Při nadměrném množství přijatých bílkovin však dochází k únavě organismu, zatěžování ledvin, jater, ztrátě velkého množství vody a draslíkových ionů. Dále nadbytek bílkovin vyčerpává některé minerální látky a vitaminy (např. vápník, zinek, vitaminy skupiny B).
Organismus není schopen využít více jak 2-2,5 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Doporučené denní množství bílkovin je pro průměrnou populaci 0,8-1,2 g/kg tělesné hmotnosti a 1,2-2 g/kg tělesné hmotnosti pro sportovce, vytrvalostní sportovci přibližně 1,2 až 1,4 g/kg tělesné hmotnosti, silovým sportovcům je doporučováno přijímat více bílkovin, od 1,6 do 1,7 g/kg tělesné hmotnosti.
Plnohodnotné jsou pro nás bílkoviny z živočišných zdrojů, obsahují ideální poměr esenciálních aminokyselin pro lidskou potřebu. Oproti tomu bílkoviny z rostlinných zdrojů jsou neplnohodnotné. Při vhodné kombinaci rostlinných zdrojů lze však zajistit dostatečný přísun všech esenciálních aminokyselin.
Při vyváženém a pestrém jídelníčku a dostatečném množství přijaté energie není nutné suplementovat bílkovinné doplňky stravy. Většina sportovců však používá k podpoře regenerace a růstu svalové hmoty nejčastěji syrovátkový protein. Ten je oceňovaný především pro jeho snadnou stravitelnost, proto je doporučovaný především po tréninku (v dávce 0,3 g/kg tělesné hmotnosti), kdy ještě trávicí trakt není připraven na trávení složitějších jídel. Po jeho konzumaci dochází v krvi k rychlému nárůstu aminokyselin, které mohou být využity na svalovou proteosyntézu.
|
host ::
RSS.