|
|
Antioxidanty ve výživě lidí
Nemcová, Romana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Hroncová, Zuzana (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo poukázat na důležitost antioxidantů v lidské výživě, jejich fungování a působení na lidské zdraví.
Antioxidantům se v poslední době věnuje zvláštní pozornost díky jejich příznivým účinkům na lidský organismus. Antioxidační aktivita je veličina, kterou se hodnotí schopnost organismu vychytávat volné radikály, bránit jejich vzniku nebo je převádět na nereaktivní nebo méně reaktivní formy. Volné radikály vznikají v našem organismu jako vedlejší produkt látkové výměny v buňkách, kde hrají pozitivní roli v obranyschopnosti. Na druhé straně jejich nadměrná tvorba může být pro organismus škodlivá, narušují buněčné membrány, ničí DNA. Nadměrnou tvorbou reaktivních forem kyslíku a dusíku vzniká oxidační stres. Oxidační stres významně přispívá ke vzniku různých degenerativních onemocnění, nádorů, působí mutace DNA, poškozuje makromolekuly a tkáně.
Lidský organismus má vytvořenu vlastní antioxidační aktivitu v podobě endogenních antioxidantů, které jsou produkovaný naším tělem. Nejvýznamnější jsou antioxidační enzymy (SOD, kataláza, peroxidáza), antioxidační substráty (glutathion, bilirubin, ubichinon, kyselina močová). Exogenní antioxidanty přijímáme z potravy a jsou především rostlinného původu. Nejznámější jsou vitaminy (A,D,E), karotenoidy (beta-karoten, lutein, lykopen), fenolické látky a stopové prvky (měď, zinek, selen). Nejvíc antioxidantů můžeme najít v brusinkách, borůvkách, rajčatech, luštěninách, ořeších, semínkách nebo bylinkách. Antioxidanty plní důležitě funkce v potravinářském průmyslu, kde zabraňují oxidaci tuků a proteinů, udržují chuť a barvu potravin a také zvyšují jejich trvanlivost.
|
|
|
Význam a zdroje selenu ve výživě člověka
KRATOCHVÍLOVÁ, Zuzana
Bakalářské práce je zaměřena na funkce selenu ve výživě člověka. Selen je esenciální stopový prvek důležitý pro lidské zdraví. Jeho dostupnost závisí na koncentraci selenu v půdě. Průměrné příjmy selenu u obyvatel České republiky jsou obvykle 36 g/den na jednotlivce. Nadměrný nebo nedostatečný příjem selenu může vést k nepříznivým účinkům na lidské zdraví. K nejvýznamnějším zdrojům selenu ve stravě většiny lidí patří maso, ryby, vejce, mléko, obiloviny a ořechy. Selen hraje důležitou roli v řadě metabolických funkcí, včetně antioxidačních systémů, hormonů štítné žlázy, metabolismu, imunitní funkce a reprodukce. Nízké hladiny selenu jsou spojeny se zvýšeným rizikem mortality, špatnou funkcí imunitního systému a úbytkem kognitivních funkcí, zatímco vysoké hladiny selenu způsobují po česneku zapáchající dech, ztrátu vlasů a nehtů, poruchy nervového systému a kůže a kazivost zubů. Množství selenu a jeho potřeba se mění v průběhu života. Doporučené dávky selenu pro ženy jsou 55 g/den a pro muže 70 g/den. Těhotné a kojící ženy potřebí v průměru 65-75 g selenu/den. Nedostatek selenu u žen způsobuje problémy s otěhotněním, vývojové vady plodu či poporodní komplikace. Novorozenec přijme mateřským mlékem zhruba 10 g selenu/den. Doporučené dávky pro děti se pohybují v rozmezí 20-30 g selenu/den. U seniorů nedostatek selenu způsobuje úbytek svalové hmoty a síly. Naopak dostatečné dávky selenu mohou předejít vzniku osteoporózy a různým zdravotním komplikacím. Při sportovní činnosti vzniká v těle velké množství volných radikálů, a proto je potřeba tělu dodat dostatečné množství selenu, který pomáhá svými antioxidační účinky předejít oxidačnímu poškození svalů. U obyvatel vystavených nízkým hladinám selenu může být případný nedostatek zvýšen užitím potravinových doplňků se selenem.
|
host ::
RSS.