|
|
Výživové zvyklosti a stravovací preference žáků základních škol
Urbišová, Amálie
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku školního stravování v České republice, řeší stravovací návyky a výživové preference žáků vyššího stupně základních škol. Praktická část práce přibližuje aktuální stav stravovacích návyků dětí staršího školního věku, jejich spokojenost se službami školních jídelen a jejich znalosti o správné výživě. Práce zkoumá, jak velký vliv má na děti v těchto oblastech program zdravého stravování Zdravá školní jídelna. Pro průzkum byla zvolena metoda dotazníkového šetření a pro jeho statistické zpracování a následné vyhodnocení byly použity odpovědi na otázky celkem od 158 respondentů. Sběr dat byl proveden v šesti základních školách (3 školy s programem Zdravá školní jídelna a 3 školy bez programu), převážně v Jihomoravském kraji. Práce porovnává výsledky odpovědí respondentů mezi těmito dvěma typy školních jídelen. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že stravovací návyky, spokojenost se službami školní jídelny a informovanost respondentů v oblasti správné výživy se u respondentů z různých typů školních jídelen neliší. Podle výsledků průzkumu je školní stravování následně po rodičích druhým nejvlivnějším prostředkem ve výchově dětí ke zdraví, zejména ke správnému stravování.
|
|
|
Potravinové alergie u dětí
Wojnarová, Veronika
Tato bakalářská práce Potravinové alergie u dětí pojednává o problematice potravinových alergií se zaměřením na děti v určitém věku. První část je zaměřena na postnatální období vývoje jedince a jeho vymezení do časových období. Je zde popsána výživa dětí s ohledem na dané vývojové období, ve kterém se nacházejí. Ve druhé části je popsán imunitní systém jedince. Jsou zde rozebrány rozdíly vzniku potravinových alergií a intolerancí. Jsou popsány různé typy potravinových intolerancí, jejich mechanismus a případná léčba. Poslední část je zaměřena na princip vzniku potravinové alergie. Jsou zde rozebrány nejčastěji se vyskytující alergeny způsobující potravinové alergie. Je popsán mechanismus jejich reakcí v organismu, symptomy a případná léčba. Pojednává se zde také o legislativních opatřeních týkajících se těchto alergenů.
|
|
|
Vliv výživy na růst a vývoj dětí
Mádrová, Gabriela ; Szitanyi, Peter (vedoucí práce) ; Cabrnochová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem výživy na růst a vývoj dětí. Teoretická část je podrobně věnována poznatkům o výživě od raného dětství do období adolescence. Praktická část diplomové práce se věnuje dotazníkovému šetření, které bylo prováděno na pražských základních a středních školách. Celkový počet respondentů je 192. Dívky v celkovém počtu 107 dívek; 88 dívek ze základních škol a 19 dívek ze střední školy. Počet chlapců je v celkovém počtu 85; 58 chlapců ze základních škol a 27 chlapců ze střední školy. Věkové zastoupení 10-18 let. Dotazník byl směřován k základním stravovacím návykům, které se významně podílí na nárůstu nadváhy a obezity u dětí. Zároveň jsme hodnotili tělesné parametry - tělesná hmotnost, tělesná výška a BMI. Klíčová slova: výživa dětí, zásady zdravé výživy, alternativní výživa, poruchy příjmu potravy
|
|
|
Dietní opatření u dětí s nesnášenlivostí kravského mléka
SOLDÁTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá dietním opatřením u dětí s nesnášenlivostí kravského mléka. Toto téma je stále aktuální, neboť dětí trpících ABKM nebo laktózovou intolerancí stále přibývá a dietní opatření je základní léčbou těchto onemocnění. Správná výživa je velice důležitá pro optimální vývoj dětského organismu. Hlavním cílem práce bylo seznámit se s dietním opatřením vhodným pro děti trpící daným onemocněním. Dále také seznámit se s příznaky, diagnostikou a průběhem těchto onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána správná výživa dětí v novorozeneckém, kojeneckém i batolecím věku. Dále je zde uvedeno, jaké jsou výhody kojení, jak pro dítě, tak pro matku a jaké mohou nastat komplikace znemožňující kojení. Pak je také detailněji popsáno složení mateřského mléka, kravského mléka a rozdělení umělých mlék. U umělých mlék je uvedena i jejich dostupnost na českém trhu. Dále jsou také obecně popsány nežádoucí reakce na potraviny a z těchto reakcí se dále zaměřuji na potravinovou alergii a intoleranci. Z potravinových alergií je popsaná ABKM a z potravinových intolerancí pak intolerance laktózová. Pro zpracování praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Ten byl proveden formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s matkami dětí trpících zkoumaným onemocněním. Pro tyto rozhovory byly stanoveny dva okruhy otázek. Jeden okruh pro matky dětí s ABKM a druhý pro matky dětí s laktózovou intolerancí. Výzkumný soubor tvořilo 5 dětí od narození do 5 let věku z Jihočeského kraje a rozhovory byly vedeny s jejich matkami. Tyto rozhovory probíhaly anonymně a matky dětí byly označeny jako respondentky č. 1 5. R1, R2 a R3 byly matky dětí s ABKM a R4, R5 byly matky dětí s laktózovou intolerancí. K získání respondentek pro výzkum byla použita metoda "sněhové koule". Na základě cíle práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka se zabývala tím, jak jsou matky obeznámeny s dietním opatřením jejich dětí a s onemocněním samotným. Z výzkumu vyplynulo, že maminky dětí s ABKM jsou s onemocněním i s dietním opatřením svých dětí lépe obeznámeny než maminky dětí s laktózovou intolerancí. Také bylo z výzkumu zjištěno, že téměř všechny maminky nejsou spokojeny s přístupem lékařů ke zdravotním problémům jejich dětí. Několik z nich dokonce změnilo lékaře. Většinou si všechny hledaly detailní informace o onemocnění i o dietním opatření na internetu, protože od lékaře pro ně nebyly informace dostatečné. Nakonec skoro všechny zjišťovaly, podáváním dané potraviny dítěti, zda se jeho zdravotní stav zhorší, jestli ji tedy mají ze stravy vynechat. Z rozhovorů také vyplynulo, že stručné základní informace od lékaře dostaly všechny respondentky. Druhou otázkou bylo, co dietní strava pro děti trpící daným onemocněním obsahuje. V rozhovorech všechny matky dětí s ABKM shodně uváděly, že ze stravy dětí vyloučily všechna savčí mléka i mléčné výrobky. Výlučně kojící maminka eliminovala tyto potraviny ze stravy svojí. Maminka, která kojila jen částečně, do stravy dítěte zavedla jako náhradu MM, z důvodu velké citlivosti dítěte na BKM, aminokyselinový preparát. Z výzkumu také vyplynulo, že všechny respondentky ze stravy vyřadily i další možné alergizující potraviny. Dvě respondentky také suplovaly ve stravě vápník v tabletách. Maminky dětí s laktózovou intolerancí shodně uváděly, že ze stravy dítěte vylučují veškeré potraviny i výrobky s obsahem laktózy a stále hledají jaké výrobky a potraviny mohou dítěti do stravy zařadit. Také shodně uvedly, že jelikož jejich dítě mělo zdravotní problémy i při výlučném kojení, musely přestat kojit a dítěti zavést jako mléčnou náhradu umělé nízkolaktózové mléko. Z výzkumného šetření také vyplynulo, že děti všech respondentek na zvoleném dietním opatření prospívají bez zdravotních problémů. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty v oboru Nutriční terapeut a také jako informační materiál pro maminky dětí trpících daným onemocněním.
|
|
|
Výživa obézních dětí mladšího školního věku
ŘEHÁKOVÁ, Michaela
V současné době je obezita velmi rozšířená a počet obézních lidí se stále zvyšuje. Narůstající problematika s obezitou by se neměla brát na lehkou váhu, neboť má negativní vliv na zdravotní stav populace. Hlavními cíli bakalářské práce s názvem "Výživa obézních dětí mladšího školního věku" bylo zhodnocení jídelníčků dětských pacientů před a po návštěvě nutričního terapeuta, zhodnocení vlivu diety při správném dodržování a posouzení vlivu rodičů na dětskou obezitu. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část poskytuje základní přehled o hodnocení stavu výživy u dětí, dále se zaměřuje na výživu dětí mladšího školního věku včetně denního stravovacího režimu a nakonec obsahuje informace o dětské obezitě a její léčbě. Praktická část byla provedena prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly použity jídelní záznamy dětských pacientů a informace získané z rozhovorů jak s pacienty, tak s jedním nebo oběma z rodičů. Výzkumný soubor tvoří 4 obézní pacienti, kteří byli vybráni na základě vyhodnocení podle percentilových grafů. Proběhly dvě návštěvy nutričního terapeuta, ve výzkumu jsou tedy porovnávány informace před a po doporučeních od nutričního terapeuta. Z výsledků je především zřejmé, že většina obézních pacientů má také obézního alespoň jednoho z rodičů. Hlavní problém nastává tedy ze strany rodičů, neboť mají sami nevhodné stravovací a pohybové návyky. Dalším důležitým zjištěním je, že obezita není způsobená nadbytečným energetickým příjmem, ale výběrem potravin a nápojů.
|
|
|
Příjem soli ve stravě školních dětí
MIČULKOVÁ, Barbora
Je všeobecně známo, že příjem soli v civilizovaných zemích v současnosti mnohonásobně převyšuje doporučené množství, které Světová zdravotnická organizace stanovila na méně než 5 g za den. V České republice je tato dávka překračována až trojnásobně. Cílem bakalářské práce je zhodnotit množství soli v obědech školních dětí ve školních jídelnách vzhledem k současným výživovým doporučením. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje významu sodíku a soli ve stravě člověka, doporučeným dávkám soli pro dospělé a děti a komplikacím při jejím nadměrném příjmu. Dále se práce zaměřuje na výskyt soli v potravinách, redukci soli v jídelníčku a na výživu dětí. V praktické části jsem spolupracovala s pěti školními jídelnami v Českých Budějovicích, které mi poskytly týdenní jídelníčky spolu s výčtem surovin a odvažovaným množstvím soli použité při vaření jednotlivých obědů. Obsah sodíku vyhodnotila aplikace Nutriservis Profesional, do které jsem vkládala suroviny, z nichž se obědy vařily. Dle rovnice jsem množství sodíku převedla na množství soli, ke které jsem dále přičetla sůl přidanou do jedné průměrné porce podávané ve školní jídelně. Celkovou dávku soli jsem porovnávala s hodnotou 1,75 g, která měla být v obědě obsažena. Z výsledných hodnot zpracovaných do tabulek se slovním hodnocením vyplývá, že všechny školní jídelny výzkumného souboru překročily doporučovanou hranici soli ve všech sledovaných dnech. Ke skupinám potravin, které svým vysokým obsahem soli značně ovlivnily výslednou hodnotu, řadíme pekárenské výrobky, sýry a masné výrobky. Je potřeba věnovat větší pozornost danému tématu ze strany rodičů i školních jídelen.
|
|
|
Hodnocení frekvence a kvality stravy školních dětí 4. třídy ZŠ 28. října v České Lípě
HONZEJKOVÁ, Kateřina
Výživa školních dětí je stále častějším tématem nejrůznějších debat a to jednak z hlediska správného a zdravého vývoje dítěte, tak z hlediska prevence proti civilizačním nemocem ve věku pozdějším. Moje práce na téma "Hodnocení frekvence a kvality stravy školních dětí 4. třídy ZŠ 28. října v České Lípě" je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Již zmíněná teoretická část se věnuje základům stravování dětí daného věku. Důraz je kladen především na jednotlivé makronutrienty, jejich zdroje a doporučené dávky pro děti daného věku. Neméně důležité makronutrienty, tekutiny a vláknina jsou zmíněny také i se zdroji a doporučenými dávkami. Samostatnou kapitolou, kterou jsem se rozhodla zařadit, je pak alternativní stravování, které v dnešní moderní společnosti nabírá na oblíbenosti. Důvodem je lepší přístup veřejnosti ke zdrojům informací o těchto způsobech stravování, dále pak mimo jiné také rostoucí nabídka sortimentu speciálních potravin jako jsou vegetariánské a veganské potraviny, ale také například raw produkty. Výzkumná část byla vedena jak formou kvantitativního dotazníkového řešení, tak formou kvalitativního zápisu stravy vybranou skupinou dětí. Výzkumným souborem je 83 dětí v rozmezí věku 9-11 let vybrané základní školy. Mým hlavním cílem bylo kvantitativně zmapovat především frekvenci stravy u celého výzkumného souboru respondentů. U osmi vybraných jedinců probíhal i kvalitativní výzkum se zaměřením na kvalitu stravy s důrazem na makronutrienty a sůl.
|
|
|
Analýza stravy a péče o dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách v okrese České Budějovice
KLIMEŠOVÁ, Monika
V posledních letech přibývají žádosti rodičů o zařazení dvouletých dětí do předškolních zařízení a v této souvislosti začaly vznikat dětské skupiny. Dále v roce 2020 vstoupí v platnost novela školského zákona, která umožní, aby předškolní vzdělávání probíhalo zpravidla už od dvou let. Ke zpracování této diplomové práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření, která byla provedena formou pozorování a rozhovorů. Prvním cílem bylo porovnat rozdíly v péči o dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách. Hlavní rozdíl mezi mateřskými školami a dětskými skupinami spočívá v menším počtu dětí v dětských skupinách. Počet pečujících osob je v obou zařízeních většinou stejný, a proto není možné přistupovat v mateřských školách k dvouletým dětem individuálně. Druhým cílem bylo porovnat stravování v mateřských školách a dětských skupinách. Bylo zjištěno, že jídelní lístky jsou v mateřských školách v souladu se Spotřebním košem, který je měsíčně vyhodnocován. Dětské skupiny tuto povinnost nemají, tudíž bylo provedeno posouzení pestrosti nabídky jídelního lístku. Stravování v dětských skupinách je srovnatelné s mateřskými školami včetně doporučeného pitného režimu. Bohužel byly zaznamenány velké nedostatky u nabídky čerstvé zeleniny hlavních chodů.
|
|
|
Výživa školních dětí
Máchová, Zuzana ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Správná a zdravá výživa hraje v životě každého člověka velmi významnou roli. Funguje jako prevence mnoha civilizačních chorob. Správnou výživou můžeme přispět ke zkvalitnění a prodloužení našeho života a udržení zdraví. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím formování správných a zdravých návyků je rodina, dalším důležitým sociálním prostředím škola, ve které děti tráví většinu svého času a vytváří si vlastní životní hodnoty a názory. Součástí většiny škol bývá stravovací zařízení - školní jídelna, která nabízí žákům stravu v době, kdy pobývají ve školním zařízení. Diplomová práce je zaměřena na základní složky výživy a také na výchovu ke zdravému životnímu stylu, na stravovací návyky u dětí prvního a druhého stupně základní školy, ve věkové kategorii od 6 do 16 let. V diplomové práci se zaměřím také na zvyklosti ve stravování žáků, jaké žáci využívají možnosti stravování, zda preferují konzumaci zdravých či nezdravých potravin. Cílem mé práce bylo zjistit a zhodnotit stravovací zvyklosti dětí mladšího a staršího školního věku a zároveň zjistit, zda tyto děti projevují zájem o to, co jedí a lze na ně cíleně působit osvětou ohledně zdravé výživy. V praktické části práce jsem chtěla zjistit formou dotazníku, jaké je povědomí žáků, kteří navštěvují první i druhý stupeň základní školy, o zdravé výživě a...
|
|
|
Sledování výživové frekvence u dětí obézních a dětí s fyziologickou hmotností
SMÉKALOVÁ, Dita
Výživa hraje důležitou roli ve správném vývoji dítěte. Strava, která je dostatečně pestrá a odpovídá biologickým potřebám dítěte, zajišťuje zpravidla zdravý růst a optimální tělesný i duševní vývoj. Počet obézních dětí však v současné době narůstá, přičemž věková hranice vzniku obezity stále klesá. Dětská obezita je ve valné většině spojována především s nevhodnými stravovacími zvyklostmi a nedostatkem pohybu. Hlavním cílem bakalářské práce s názvem "Sledování výživové frekvence u dětí obézních a u dětí s fyziologickou hmotností" bylo zmapovat výživové frekvence u dětí obézních a u dětí s fyziologickou hmotností. Práce je složena ze dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá charakteristikou dítěte školního věku a poskytuje přehled o současných poznatcích týkajících se výživy dětí školního věku. Zaměřuje se jak na základní složky výživy dítěte, tak i na obecné zásady a doporučení. Následně pak podává základní přehled informací o dětské obezitě. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu, pro jehož účely byl vytvořen frekvenční dotazník pro záznam výživové frekvence dětí. Výzkumný soubor je tvořen 20 dětmi rozdělenými do dvou skupin, skupinu dětí s přiměřenou hmotností a skupinu obézních dětí, na základě analýzy jejich BMI dle percentilových grafů. Dle výsledků práce se po vzájemném srovnání obou skupin jeví jako hlavní problém především nepravidelnost ve stravování obézních dětí. Mezi neméně závažné poznatky se též řadí nedostatek pohybu obézní skupiny dětí, preference pasivního trávení volného času a častá návštěva podniků nabízejících rychlé občerstvení společně s tendencí konzumovat sladké nápoje pro děti nevhodné.
|
host ::
RSS.