|
|
Využití inovovaných hnojivových a stimulačních prostředků při zalesňování v PLO 30 - Drahanská vrchovina
Blažek, Zdeněk
Předmětem této diplomové práce je poloprovozní výzkumný projekt, který byl založen s cílem zjistit využitelnost inovovaných hnojivových a stimulačních prostředků. Šetření bylo zaměřeno na růst a vývoj smrkových kultur. Tato Diplomová práce navazuje na moji Bakalářskou práci a jejím účelem je rozšířit data o další dva roky měření, a především doplnit výzkumný projekt o vybrané pedochemické charakteristiky. Zjistit jaký vliv na půdu mají jednotlivá testovaná hnojiva řady Silvamix®. Byly použity varianty Agluform® 90S, Silvamix®R30, Silvamix®R30S, Silvamix®R50, Vermaktiv a vápnitý dolomit. Každý rok byly odebírány vzorky jehličí, byl měřen celkový výškový přírůst, průměr korunky a byl posuzován zdravotní stav smrkové kultury. Poslední dva roky sledování byly odebírány i půdní vzorky pod průmětem korunky smrku ztepilého. Po analýze odebraných vzorků a jejich vyhodnocení bylo zjištěno, že aplikace hnojiv má významný vliv na výškový přírůst, zdravotní stav, ale i na půdní prostředí. Na výzkumné lokalitě byl zjištěn nedostatek draslíku a hořčíku. Tento deficit dokázal nejlépe vyrovnat hnojivový přípravek Agluform® 90S, jehož aplikace byla nejúspěšnější ze všech šetřených variant.
|
|
|
Efekt bodové aplikace hnojivových a organominerálních stimulačních přípravků na růst a vývoj smrkových kultur
Blažek, Zdeněk
Předmětem této bakalářské práce je vyhodnocení efektu bodové aplikace hnojivových a organominerálních stimulačních přípravků na růst a vývoj smrkové kultury. Práce byly provedeny na předem určené šetřené lokalitě, která byla rozdělena na 12 dílčích částí. Na každé části byla aplikována jiná varianta sledovaného přípravku. Byly použity varianty Agluform 90S, Silvamix R30, Silvamix R30S, Vermaktiv a Vápnitý dolomit. Jednou za rok byly na každé variantě odebrány vzorky jehličí a měřeny výškové přírůsty. Během šetřeného období byl sledován i zdravotní stav sazenic. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že aplikace hnojivových přípravků může mít pozitivní vliv na výživu i na výškový přírůst smrku ztepilého. Efekt jednotlivých hnojiv se může lišit v závislosti na stanovištních podmínkách. Na této výzkumné ploše byl zjištěn nedostatek síry a draslíku.
|
|
|
Vliv přípravků s růstovými stimulátory (fytohormony) na růst, vývoj a zdravotní stav smrku ztepilého a buku lesního ve 3. LVS na LHC Ketkovice
Adámek, Pavel
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vliv přípravků s fytohormony na vývoj smrku ztepilého a buku lesního ve 3. LVS. Šetření proběhlo na LHC Ketkovice, přírodní lesní oblast 33 - Předhoří Českomoravské vrchoviny. Bylo zde založeno pět výzkumných ploch v kulturách s problémovým odrůstáním. Konkrétně byl zkoumán vliv granulovaných hnojiv Silvamix a organominerálního stimulačního přípravku Vermaktiv Stimul. Vliv přípravků byl vyhodnocován na základě výškových přírůstů a výživy, byl také hodnocen zdravotní stav. Z výsledků vyplývá, že v daných stanovištních podmínkách mohou přípravky s fytohormony pozitivně ovlivnit odrůstání i zdravotní stav kultur.
|
|
|
Analýza zajištěných kultur jedle a buku na Školním polesí Hůrky SLŠ Písek
Ťoupal, Milan
Cílem předkládané práce byla analýza zajištěných kultur jedle, buku a přirozené obnovy dalších dřevin na ŠP Hůrky SLŠ Písek po kůrovcové kalamitě. Tato diplomová práce vychází z bakalářské práce "Vyhodnocení umělé obnovy jedle a buku na Školním polesí Hůrky SLŠ Písek". V porostu byla zjišťována hustota, zastoupení, výška, tloušťka kořenového krčku, poslední výškový přírůst a ztráty jednotlivých dřevin. Celkem bylo v roce 2013 změřeno 3 120 stromků, tj. o 467 stromků méně než v roce 2011. Nejvyšších ztrát nejspíše vlivem konkurence dosahuje přirozeně zmlazená borovice (29,4 %). U jedle, která zde byla kultivována, dosahují celkové ztráty 56%, z toho 1,6 % za poslední dva roky. Stále je zde nejvíce zastoupenou dřevinou borovice (33,4 %) a douglaska (32,3 %). Jedle je zastoupena pouze 15,3 %. Hustota všech dřevin (borovice, douglaska, jedle, buk, smrk, modřín, dub, třešeň, vejmutovka) činí 16 830 ks/ha. Nejvyššího výškového přírůstu v roce 2013 dosáhl dub (70,1 cm) a nejnižšího smrk (19,6 cm). Z šetření je patrné, že tento porost nemusel být obnovován uměle jedlí, ale stačilo jej ponechat přirozené obnově, která zde dominuje. V současné době lze konstatovat, že kultura splňuje všechny parametry zajištěné kultury.
|
|
| |
host ::
RSS.