|
|
Srovnání působení granulovaných vápenatých hmot aplikovaných k řepce ozimé
Petrucha, Jan
Tato bakalářská práce se zaměřuje na posouzení vlivu granulovaných vápenatých hmot aplikovaných k řepce ozimé a jejich vliv na výměnnou půdní reakci, výnos a olejnatost řepkového semene. Polní jednoletý pokus byl založen na dvou rozdílných lokalitách, a to ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou (560 m n.m.) a v Žabčicích (184 m n.m.). Do pokusu byly zařazeny následující varianty: 1. Dolomit granulovaný, 2. Vápenec granulovaný, 3. Dolokorn, 4. FERTI MK, 5. PhysioMax 975. Hnojiva byly aplikovány na podzim ve fázi 4. listu v dávce 300 kg/ha a sledoval se jejich vliv na výměnnou půdní reakci, výnos a olejnatost semen. Vápnění bylo provedeno povrchově na podzim a vliv aplikovaných granulovaných vápenatých hmot byl pozorován ve dvou hloubkách, a to 0-10 cm a 10-20 cm. Vlivem vápnění došlo na obou lokalitách k nárůstu půdní reakce oproti odebraným půdním vzorkům před vápněním. V hloubce 0-10 cm prokázalo největší efekt v Žabčicích hnojivo FERTI MK, v hloubce 0-20 cm Dolomit. Ve Vatíně v hloubce 0-10 cm nejlépe působilo hnojivo PhysioMax 975 a Vápenec, v hloubce 10-20 cm FERTI MK. Výnos byl nejvíce ovlivněn v Žabčicích hnojivem Dolokorn, ve Vatíně zase nejvíce zvýšil výnos Vápenec. Z výsledků olejnatosti lze říci, že olejnatost byla výrazně vyšší v Žabčicích než ve Vatíně.
|
|
|
Vliv vápnění a způsobu sklizně travních porostů na fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti pseudogleje
Mikulenčák, Štěpán
Práce se zabývá posouzením účinků vápnění, mulčování a sečení travního porostu na fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti půdy, v tomto případě pseudogleje, který se nacházel na pokusném stanovišti. Analýzy byly prováděny na vzorcích, odebíraných ze stanoviště vždy v říjnu v letech 2013, 2015 a 2016 v hloubce 5-10 cm. U porušených vzorků se laboratorně stanovoval obsah organického uhlíku, aktivní a výměnné pH. Objemová hmotnost redukovaná, celková pórovitost, objem nekapilárních pórů, retenční vodní kapacita, vlhkost a minimální vzdušná kapacita byla stanovena u vzorků neporušených. Ze statistického vyhodnocení výsledků analýz nebyl zjištěn prokazatelný účinek použité dávky vápenatých hmot (1,8 t/ha CaO) na většinu sledovaných vlastností. Naopak mulčování mělo na většinu vlastností velmi pozitivní vliv a hlavní nevýhodou, ve srovnání se sečením, bylo pouze snižování pH.
|
|
|
Vliv vápnění na chemismus pseudoglejů
Gacko, Roman
ABSTRAKT V bakalářské práci je hodnocen vliv vápnění na chemismus pseudoglejů. Literární rešerše je věnována vlastnostem pseudoglejů a jejich zařazení do Taxonomického klasifikačního systému půd ČR. Jsou popsány způsoby, jak se zúrodňovaly pseudogleje v minulosti, a jak se využívají dnes. V praktické části je sledováno, jak vápnění ovlivňuje chemické vlastnosti těchto půd. Objektem studia byl pseudoglej glejový (Kameničky, ČR). Výsledky ukázaly, že vápnění kyselých půd pod trvalými travními porosty vede k výrazným změnám v chemismu půdy, snížení přístupnosti živin a urychlení mineralizace.
|
|
|
Vliv acidifikace a vápnění na druhové složení a diverzitu bylinného patra na ekosystémové stanici Rájec
Müllerová, Iveta
Cílem práce bylo vyhodnotit změny ve vegetaci bylinného patra na Ekosystémové stanici Rájec (Drahanská vrchovina), kde byly v minulosti uměle navozeny podmínky acidifikace a jejich zmírnění pomocí aplikace dolomitického vápence. Tento výzkum byl prováděn na základě sběru 60 fytocenologických snímků. Následně byly hodnoceny rozdíly v diverzitě druhů, nároků druhů na prostředí pomocí Ellenbergových indikačních hodnot, druhového složení a změny frekvencí druhů v rámci jednotlivých aplikací.
|
|
|
Vápnění lesních půd ve smrkových monokulturách ve vztahu k minerálním formám dusíku
Končel, Karel
Na vápnění lesních půd a jeho důsledky pro lesní ekosystém je možné nahlížet z mnoha úhlů, přičemž hodnocení vlivů vápnění se může výrazně lišit. Pro hodnocení vlivu vápnění na minerální formy dusíku a aktivitu půdních proteáz a ureáz byla využita experimentálně povápněná plocha jemně mletým dolomitickým vápencem v dávkách 2, 3, 4, 6, 9, 26 t·ha-1. Z každé varianty byly odebírány směsné půdní vzorky z humifikačního horizontu H a organominerálního horizontu Ah, které byly dále upraveny a podrobeny laboratorním analýzám. Byl zaznamenán vliv vápnění na zvýšení obsahu amonného i dusičnanového dusíku a aktivitu proteáz. V případě obsahu NH4+,NO3-, aktivity půdních proteáz a ureáz byly zaznamenány rozdíly ve vazbě na změnu aplikační dávky dolomitického vápence.
|
|
|
Vliv vápnění půdy na výnos a kvalitu zrna kukuřice
Šimek, Vojtěch
V diplomové práci na téma Vliv vápnění půdy na výnos a kvalitu zrna kukuřice byly posuzovány výnosotvorné a kvalitativní parametry hybridu zrnové kukuřice KWS 9361 ve dvou variantách hnojení oproti nehnojeným kontrolám v závislosti na úpravě pH půdy dolomitickým vápencem. Jednou z variant bylo hnojení pouze dusíkem v dávce 110 kg N/ha. Druhou variantou hnojení bylo hnojení třísložkovým hnojivem NPK v dávce 110 kg N/ha, 50 kg P v P2O5/ha a 125 kg K v K2O/ha. Výnos zrna byl ve všech sledovaných letech průkazně nejvyšší na nevápněné variantě hnojené NPK (průměrně 12,07 t/ha za tři sledované roky). Rovněž hmotnost tisíce semen byla nejvyšší u nevápněné varianty hnojené NPK (průměrně 299 g za tři sledované roky). Na obsah škrobu v zrnu měl vliv pouze ročník, mezi variantami nebyly zjištěny signifikantní rozdíly. Obsah dusíkatých látek v zrnu byl nejvyšší u nevápněné varianty hnojené dusíkem (průměrně 7,3 % za tři sledované roky).
|
|
|
Vliv úpravy pH půdy na výnos zrnové kukuřice
Šimek, Vojtěch
V bakalářské práci na téma Vliv úpravy pH půdy na výnos zrnové kukuřice byly posuzovány výnosotvorné a kvalitativní parametry zrnové kukuřice KWS 9361 ve variantách dvou různých hnojení proti nehnojeným kontrolám v závislosti na úpravě pH půdy dolomitickým vápencem. Jednou z variant bylo hnojení pouze dusíkem v dávce 180 kg/ha a druhou variantou hnojení třísložkovým hnojivem NPK v dávce 180 kg N/ha, 50 kg P/ha a 125 kg K/ha. Tyto varianty byly porovnávány s kontrolami. Výnos zrna byl průkazně nejvyšší u nevápněné varianty hnojené NPK (10,19 t/ha) oproti ostatním variantám. Taktéž hmotnost tisíce semen byla nejvyšší u nevápněné varianty hnojené NPK (267,9 g). Podíl zrna k celkové hmotnosti palice a obsah škrobu v zrnu nevykazovali signifikantní rozdíly mezi variantami. Hmotnost sušiny rostlin v průběhu vegetace narůstala rozdílně. Největší přírůstky sušiny jsou prokazatelně u nevápněné varianty hnojené NPK.
|
|
|
Odrůstání kultur na kalamitních holinách horských poloh
Albrechtová, Petra
Práce se zabývá problematikou obnovy kalamitních holin horských poloh. Sledován byl vývoj na výzkumných plochách Sokol v Hrubém Jeseníku (15 parcel) a Jizerka v Jizerských horách (15 parcel). Cílem práce bylo zhodnotit vývoj odrůstání zejména smrku ztepilého, buku lesního, modřínu opadavého a břízy karpatské a dále také javoru klenu, jeřábu ptačího a vrby slezské ve věku 9 - 14 let po výsadbě. Hodnocení bylo zaměřeno především na dendrometrické veličiny dřevin (výšku, tloušťku kořenového krčku, průměr koruny a jejich přírůsty). Součástí práce bylo vyhodnocení stavu půdního prostředí, výživy, architektoniky a zdravotního stavu kořenového systému smrku ztepilého posouzení architektoniky a zdravotního stavu kořenového systému smrků ztepilých. Z výsledků vyplynulo, že nejlépe odrůstá modřín opadavý. Naopak se neosvědčilo použití javoru klenu, jeřábu ptačího a vrby slezské. Byl potvrzen významný vliv smíšení na odrůstání dřevin smrku ztepilého a buku lesního. Kořenový systém je omezený pouze na humusové horizonty a u všech jedinců byla nalezena deformace do strboulu. Z analýz půdních podmínek vyplývá, že i po 30 letech od aplikace stále přetrvává vliv vápněním a výživový stav dřevin ukazuje na luxusní výživu zejména vápníkem a hořčíkem.
|
|
|
Drobní obratlovci v lesních ekosystémech Krušných hor a Děčínské vrchoviny
Těšík, Jindřich
Studium bylo zaměřeno na vyhodnocení odchytu rejska obecného, rejska malého, norníka rudého myšice lesní, myšice křovinné, hraboše mokřadního z hlediska populační a sezonní dynamiky. Podrobněji byla popsána struktura odchytu rejska obecného, rejska malého a norníka rudého. Odchycená zoocenóza byla porovnána dle stanovištních podmínek. Odchyt drobných zemních savců byl proveden na území východního Krušnohoří (2003--2004) a Děčínské vrchoviny (1987--2013). Odchyceno bylo 1831 jedinců řadících se do 9 druhů (4 hmyzožravci, 5 hlodavců) na území východního Krušnohoří a 2924 jedinců 11 druhů (6 hmyzožravců, 5 hlodavců) na území Děčínské vrchoviny.
|
|
|
Acidifikace českých půd a její nebezpečí
DAŇHELOVÁ, Jitka
Tato práce je zaměřena na nebezpečí acidifikace půd v našich podmínkách a s tím související děje, které se negativně promítají do celého ekosystému i se sociálně-ekonomickými dopady pro celou společnost. Jsou zde popsány příčiny acidifikace, její hlavní projevy a negativní vlivy na půdní prostředí, rostliny a edafon. Půdní reakce hraje důležitou roli a vypovídá o kvalitě půdy dané lokality. Nebezpečí, které sebou acidifikace přináší, nepostihuje pouze zemědělskou oblast, ale je významné rovněž z ekologického hlediska, kdy posuzujeme vliv acidifikace na životní prostředí. Zvýšení půdní kyselosti vede k vyluhování živin, ke zvýšení mobilizace toxických látek, narušení přirozených mikrobiálních procesů v půdě, umocňuje se vliv dalších degradačních procesů a půda mnohdy nenávratně ztrácí své přirozené funkce. Zmíněn je také vliv vápníku na půdu jako takovou i jeho role v příjmu živin rostlinami. Práce se dále zabývá způsobem neutralizace kyselých půd, přičemž nejdůležitější roli v tomto ohledu hraje aplikace vápna na zemědělskou půdu. Vlivem vápnění se mění půdní vlastnosti jako je půdní úrodnost, půdní reakce, dostupnost živin, biologická aktivita a další. Výrazný pokles používání vápenatých materiálů se projevuje od osmdesátých let dvacátého století. V rámci této studie jsou zhodnoceny výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za uplynulých dvacet let, přičemž z výsledků je patrný stále trvající sestupný trend vývoje pH. Závěrem dochází ke zhodnocení uvedených informací, posouzení vlivů a doporučení nápravných a preventivních opatření.
|
host ::
RSS.