Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti využití kapalných přípravků s růstovými stimulátory a organickými fungicidy pro eliminaci václavky na stanovištích definovaných půdně nutričními poměry 5. a 6. LVS
Dujka, Petr
Nejvíce zastoupenou hospodářskou dřevinou v ČR je již po několik desetiletí smrk. V souvislosti s jeho masivním rozšiřováním mimo ekologicky optimální prostředí dochází k ohrožení vitality působením abiotických a biotických faktorů. Do druhé skupiny lze zařadit houby čeledi václavkovité (Armillariae). Bakalářská práce se v teoretické části zabývá popisem a ekologií smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) a václavky smrkové (Armillaria ostoyae (Romagn.) Herink), praktická část se zaměřuje na terénní odběr a následné laboratorní analýzy vzorků z výzkumné plochy Solná hora v pohoří Zlatohorská vrchovina. Popis shrnuje dosavadní výzkum účinnosti organických fungicidů na inhibici růstu mycelia václavky, dále jsou uvedeny výsledky aktuálního testování přípravku Fungil testy in vitro. Závěry práce jsou zaměřeny na praktické využití poznatků v lesnickém managementu.
Zhodnocení vlivu václavek na stabilitu sekundárních smrkových porostů na LS Ruda nad Moravou, revír Brníčko ve vztahu k aktivizaci podkorního hmyzu
Mutina, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na podíl nahodilých těžeb způsobených václavkou, roztříděných na věkové třídy a dále na podkorní hmyz, který na takto napadené stromy nalétá. Napadení václavkou je na zvoleném území LS Ruda nad Moravou, revír Brníčko velmi akutní. Součástí bakalářské práce je zhodnocení vlivu abiotických činitelů na aktivaci václavky a kůrovců, jejich druhového spektra na daném území. Z výsledků vyplývá, že vysoká teplota a nedostatek srážek zapříčiňuje fyziologické oslabení dřeviny, která je náchylnější k napadnutí václavkou a kůrovcem.
Stabilní izotopy uhlíku v letokruzích smrku jako marker napadení stromu patogenní houbou.
NECUDOVÁ, Lucie
Stromy jsou dlouho žijící rostliny, které pro svůj růst využívají uhlík ze vzduchu, vodík a kyslík z půdní vody. Tyto složky ukládají do dřeva, kde zůstávají uchovány po tisíciletí. Růst stromu je ovlivněn prostředím, ve kterém roste, a to zejména teplotou a srážkami. Tyto faktory májí vliv na stomatální vodivost a rychlost fotosyntézy, která rozhoduje o zastoupení stabilních izotopů uhlíku (13C/12C) ve dřevě stromu. Tato práce porovnává zastoupení stabilních izotopů uhlíku v letokruzích smrku napadeného václavkou a ve smrku, který nejeví známky napadení. Hypotéza práce je založena na rozdílné frakcionaci izotopů uhlíku během fotosyntézy u napadeného a ?zdravého? smrku. Rozdílná izotopová frakcionace může být u napadeného smrku způsobena vodním deficitem, který václavka ve stromu vytváří. Napadený smrk brání úbytku vody tak, že uzavře průduchy, a to může vést ke snížení koncentrace CO2 uvnitř jehlic a k vyšší hodnotě ?13C (obohacení o těžší izotop uhlíku) v biomase letokruhů. Analýza stabilních izotopů uhlíku (IRMS) byla provedena v letokruzích čtyř párů smrků, kdy každý pár obsahoval smrk napadený václavkou a smrk, který nejevil známky napadení. Byl analyzován poměr izotopů uhlíku u jarního dřeva, letního dřeva a celého ročního přírůstku. V rozporu s hypotézou nebyl nalezen jednoznačný rozdíl v izotopovém složení mezi napadenými smrky a smrky, které nejeví známky napadení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.