|
|
Spolupráce složek IZS při mimořádné události
ANDRLÍK, Vojtěch
V teoretické části jsem se pokusil vysvětlit fungování složek IZS celkově i separátně, některé pojmy týkající se mimořádných událostí, zjistit kompetence a rozdělit úkoly při vedení těchto zásahů, stručně jsem zde popsal několik vybraných mimořádných událostí jak z České, tak i světové historie. Pokusil jsem se vysvětlit nejčastěji používané systémy třídění raněných, průběh komunikace na místě takového zásahu, jak by se měla laická veřejnost zachovat při řešení těchto událostí, a v poslední kapitole jsem popsal některé vybrané stavy z přednemocniční neodkladné péče. V praktické části jsem zpracoval získané dokumenty týkající se taktických cvičení ,,Letiště 2023" a ,,Holečkov 2023". Cílem této práce bylo zjistit možné komplikace vyplívající z řešení mimořádných událostí a prozkoumat spolupráci složek IZS při mimořádných událostech. Doufám, že určené cíle práce jsem dokázal v této práci naplnit. Informace prezentované v této práci mohou posloužit jako vzdělávací materiál pro zájemce o danou problematiku. Mohou být využity v rámci kvalifikačního i celoživotního vzdělávání zdravotnických záchranářů i všech složek IZS.
|
|
|
Zátěžové aspekty práce na urgentním příjmu z pohledu zdravotnického záchranáře
VELDA, Jakub
Problematika profesní zátěže byla do současné doby prozkoumána především v prostředí zdravotnických záchranných služeb, avšak šetření na poli oddělení urgentních příjmů bylo a je oblastí mnohem méně probádanou. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle: Vyhodnotit nejvíce zátěžové situace na urgentním příjmu. Porovnat zátěžové aspekty zdravotnických záchranářů na pracovištích urgentního příjmu se ZZS. Navrhnout způsoby vyrovnání se se zátěží na urgentním příjmu. Pro naplnění cílů práce byly položeny dvě výzkumné otázky: Dokáží u sebe zdravotničtí záchranáři, pracující na urgentním příjmu, popsat zatěžující faktory? Shodují se nejvíce zátěžové situace při práci na urgentním příjmu a ZZS? Otázky byly řazeny do čtyř oblastí. První oblast pojednávala o zátěžových faktorech a jejich porovnání se ZZS. Respondenti zde byli dotazováni na názor, v čem shledávají svou práci obtížnější, a v čem jednodušší oproti ZZS. Dále pak jaké situace vnímají jako nejsložitější na psychiku a zda mají z něčeho ve službě strach, či se nechtějí s něčím v životě setkat. Ve druhé oblasti jsme se s respondenty snažili vrátit k následkům situací prožitých během služby. Bylo zjišťováno, zda se během své služby na urgentním příjmu někdy setkali se situacemi, kterými se cítili ovlivněni, a jaké situace to byly. Třetí oblast se týkala odborné intervence. Zde bylo od respondentů zjišťováno, zda někdy v souvislosti s nějakou situací ve službě vyhledali odbornou psychologickou pomoc. Následně také zda mají takovou pomoc k dispozici v rámci svého pracoviště. Nakonec měli respondenti pohovořit o svém názoru na odbornou psychologickou pomoc v souvislosti se svou profesí. Poslední čtvrtá oblast se zabývala vyrovnáváním se a zvládáním stresu. V této oblasti bylo zjišťováno, zda se respondenti nějak snaží odbourat stres během služby, či se s někým k takovým situacím vrací. Respondenti pak měli odpovědět na to, zda mají nějaký druh aktivního odpočinku a jak často se mu věnují. Poté následoval prostor pro zodpovězení otázek týkajících se problematiky kouření, alkoholu a látek ovlivňujících psychiku. Díky výzkumem podloženému stanovení, že nejnáročnější situace na oddělení urgentního příjmu se týkají úmrtí nebo vážného zdravotního stavu mladého člověka nebo dítěte, bylo možné vyslovit tezi, že zdravotničtí záchranáři pracující na urgentním příjmu, u sebe dokázali popsat zatěžující faktory. Z výsledků bylo taktéž možné konstatovat, že se zátěžové situace na pracovištích urgentního příjmu a ZZS liší. Ovšem je zapotřebí podotknout, že ačkoli zátěžové situace a jejich vnímání vykazují určité odlišnosti, ve vnímání náročnosti práce na urgentním příjmu hraje roli určitá subjektivita. Z výsledků rovněž vyplynulo, že respondenti vnímají svou zátěž, v porovnání se zátěží u ZZS, jako lehčí. Vnímání nejvíce zátěžových situací týkající se vážných stavů a úmrtí mladých lidí a dětí, bylo však u zdravotníků těchto dvou subjektů rysem společným. Využití této práce by mohlo v praxi přispět k vytvoření koncepce preventivního i intervenčního programu, jako nástroje zvládání stresu, vycházející z těchto výsledků a zmíněných bodů. Bylo by zapotřebí je jen modifikovat na prostředí urgentního příjmu a na situace, které jsou shledávány respondenty jako náročné.
|
host ::
RSS.