Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lokalizace a charakteristika hot-spot pro PM10 v Praze 7
Nechvátalová, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Kozáková, Jana (oponent)
Zhoršenou kvalitou ovzduší trpí mnoho měst, neboť soustřeďují velké množství antropogenních zdrojů znečištění ovzduší, zejména aerosolových částic o aerodynamickém průměru menším nežli 10 m, PM10. Vzhledem k vysoké urbanizaci je celosvětově urbánním PM10 vystaveno přes 50 % populace. Expozice zvýšeným koncentracím PM10 může zapříčinit vznik respiračních a kardiovaskulárních onemocnění nebo předčasných úmrtí. Proto městská část Praha 7 uzavřela dohodu s Laboratoří pro studium kvality ovzduší (PřF UK) na provedení prostorově a časově detailního šetření koncentrací PM10 na jejím území. Za tímto účelem byla na Praze 7 provedena mobilní měření PM10. Zájmové území bylo rozděleno na 6 menších lokalit a na každé lokalitě byla stanovena jedna fixní trasa (3,4-4,5 km). V období od prosince 2019 do května 2020 bylo během 10 dnů měření provedeno v časech od 8:00, 12:00 a 17:00 celkem 174 pochůzek. Členové týmu procházeli trasy s přístroji DustTrak a GPS Garmin, které detekovaly každou vteřinu hmotnostní koncentrace PM10 a přesnou polohu pro synchronizaci dat PM10 s místem detekce. Meteorologické podmínky byly během celého období měřeny profesionální meteorologickou stanicí. V průběhu většiny měřených dnů byly koncentrace PM10 v Praze 7 podlimitní. Nadlimitní koncentrace byly detekovány 16.01.2020, což byl ale...
Prostorová variabilita PM2.5 v zimním ovzduší malého sídla
Štědrá, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Bendl, Jan (oponent)
Práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM2.5 v průběhu dvou zimních měsíců v malé obci Lbín na Teplicku na přelomu roku 2017/2018. Koncentrace PM2.5 byly sledovány prostřednictvím vytvořené monitorovací sítě s použitím celkem osmi laserových nefelometrů DustTrak (model 8520). Šest přístrojů bylo umístěno přímo v obci v údolí, jeden na kopci nad údolím a poslední přibližně v polovině kopce. Pomocí síťového měření jsme se snažili dokázat, že hlavním zdrojem znečištění v obci je vytápění domácností. Společně s koncentracemi PM2.5 byly sledovány základní meteorologické parametry - rychlost a směr větru, teplota a vlhkost vzduchu. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi měřícími stanovišti, který poukazuje na nerovnoměrné rozmístění zdrojů znečištění. Koncentrace částic dosahují obvykle maximálních hodnot v dopoledních a ve večerních hodinách. Nejvyšší maximální hodnoty byly v prosinci 2607 μg·m-3 a v lednu 4347 μg·m-3 . Nejnižší maximální hodnoty byly 223 μg·m-3 a 177 μg·m-3 u přístrojů nacházejících se nad obcí. Významným faktorem, který přispívá k aktuální situaci, je rychlost větru. Od rychlosti větru 1,29 m·s-1 a vyšší se průměrné koncentrace PM2.5 pohybovaly převážně pod 15 μg·m-3 . To se projevilo při srovnání dvou měřících období - prosince s lednem. Obecně byl prosinec větrnější...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.