|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
|
|
Strategie přežití v denících dětí a mládeže vězněných v terezínském ghettu v letech 1942-45
Berčíková, Nikola ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Deníky lze považovat za důležitou součást lidského života. Zejména v dětství jsou oblíbeným prostředkem pro vyjádření pocitů a myšlenek. Pokud si dítě píše deník, je také zpravidla jeho jediným čtenářem, někdy se může po uplynutí dlouhé doby stát majetkem rodiny. Široká veřejnost se mohla setkat s vydanými deníky umělců či cestovatelů, avšak dětské deníky byly až donedávna věcí veskrze soukromou. V Evropě se začaly zveřejňovat materiály, které znali krátce po druhé světové válce pouze svědci a bývalí vězňové koncentračních táborů a také malá část historiků a badatelů. S těmito materiály se objevily deníky dětí a dospívající mládeže, jež obsahovaly svědectví o jejich útlaku, pronásledování a věznění. Že je tento pramen fascinující i pro veřejnost dosvědčuje rozruch, který nastal po vydání deníku dospívající dívky Anny Frankové.1 V Čechách, už v roce 1967, vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu Deníky dětí,2 kde jsou publikovány deníky českých a polských dětí, vězněných v ghettech a táborech středo-východní Evropy. Po roce 2000 vychází deník Petra Ginze,3 Otty Wolfa4 či Věry Kohnové.5 Pro badatele byly publikovány úryvky deníků v některých sbornících.6 Lze se domnívat, že tento pramen, odkazující k jednomu z nejhrůznějších období lidských dějin, je laickou veřejností přitahován jak svou formou denních...
|
host ::
RSS.