Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Osud vybraných těžkých kovů v umělém mokřadu
KREJSA, Jiří
Tato práce je zaměřena na odstraňování kadmia a rtuti z odpadní vody prostřednictvím umělého mokřadu s horizontálním podpovrchovým tokem. Analyzovány byly vzorky odpadní vody, sedimentů, nadzemní a podzemní biomasy rákosu obecného (Phragmites australis). Průměrná koncentrace kadmia a rtuti v odpadní vodě na přítoku byla 0,10 ?g/l a 0,16 ?g/l a na odtoku 0,03 ?g/l a 0,06 ?g/l. Průměrná účinnost odstraňování kadmia a rtuti byla 64,2 % a 63,7 %. Koncentrace kadmia v nadzemní a podzemní biomase rostlin se pohybovaly v rozmezí 0,008-0,016 mg/kg a 0,042-0,081 mg/kg. Koncentrace rtuti v nadzemní a podzemní biomase rákosu byly průměrně 0,010 mg/kg a 0,008 mg/kg. Koncentrace kadmia a rtuti v sedimentech byly 0,15 mg/kg a 0,15 mg/kg ve vzdálenosti 1 m od nátokové zóny a 0,03 mg/kg a 0,10 mg/kg ve vzdálenosti 10 m od nátokové zóny. Z výsledků vyplývá, že k odstraňování kadmia a rtuti z odpadní vody docházelo zejména na začátku vegetačního pole kořenové čistírny.
Odstraňování olova z odpadní vody za využití umělého mokřadu
JAHODOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá odstraňováním olova z odpadní vody za využití umělého mokřadu s horizontálním podpovrchovým průtokem. Vzorky odpadní vody, rostlin a sedimentů byly analyzovány pomocí AAS Thermo Scientific iCE 3500. V roce 2015 byla zjištěna průměrná koncentrace olova v odpadní vodě odebírané na přítoku 1,47 ?g/l a na odtoku 0,74 ?g/l. V roce 2016 byly koncentrace olova v odpadní vodě odebírané na přítoku a na odtoku 0,75 ?g/l a 0,38 ?g/l. Průměrná účinnost odstraňování olova z odpadní vody byla 49,2 %. Koncentrace olova v rostlinách (Phragmites australis) v nadzemní a podzemní biomase se pohybovaly v intervalu 0,081-0,087 mg/kg a 0,48-0,17 mg/kg. Koncentrace olova v sedimentech vzorkovaných v místech vzdálených 1 a 10 m od nátokové zóny byly 9,79 a 4,86 mg/kg. Olovo a další těžké kovy jsou nejvíce odstraňovány z odpadní vody na začátku vegetačního pole umělého mokřadu.
Koncentrace kobaltu v odpadních vodách a jeho odstraňování za využití umělého mokřadu
PIVONKOVÁ, Eliška
Tato práce se zabývá monitorováním odpadní vody odebírané z kořenové čistírny odpadních vod v obci Slavošovice a sledováním účinnosti odstraňování kobaltu. Měření koncentrace kobaltu v odpadní vodě se provádělo metodou atomové absorpční spektrometrie s elektrotermickou atomizací. Vzorky byly odebírány v různých částech mokřadního systému v období březen až září 2015. Ze získaných výsledků byla vypočtena účinnost odstraňování kobaltu z odpadní vody.
Koncentrace niklu v odpadních vodách a jeho odstraňování za využití umělého mokřadu
KOUKLÍKOVÁ, Etela
Tato bakalářská práce se zabývá odstraňováním niklu z odpadních vod za využití umělého mokřadu. Během roku 2015 byla zkoumána odpadní voda z kořenové čistírny odpadních vod v obci Slavošovice. Koncentrace niklu v odpadní vodě jsem stanovovala metodou atomové absorpční spektrometrie. Vzorky odpadní vody byly odebrány celkem osmkrát ze šesti různých částí umělého mokřadu. Ze získaných výsledků analýzy odpadní vody přitékající do umělého mokřadu jsem zhodnotila míru odstraňování niklu v profilu kořenové čistírny odpadních vod. K analýze byl použit atomový absorpční spektrometr Thermo Scientific iCE 3500. Na použitém atomovém absorpčním spektrometru byla provedena validace analytické metody s následujícími validačními parametry: přesnost (97,64 %), preciznost (3,53 %), citlivost (9 x 10-3 s.l/g), mez detekce (LOD = 0,161 g/l), mez stanovitelnosti (LOQ = 0,537 g/l), lineární dynamický rozsah (0,537 10?g/l)a korelační koeficient (0,9992). Analýzou všech osmi sérií vzorků bylo zjištěno, že naměřené koncentrace niklu v nátokové zóně se oproti přítoku již liší o několik desetin až jednotek ?g/l. Při zhodnocení koncentrace na přítoku a odtoku dochází ke snížení koncentrace o jednotky ?g/l. Ve vegetačním poli kořenové čistírny odpadních vod není odstranění niklu a pokles koncentrace Ni v analyzovaných vzorcích, vzhledem k vnějším vlivům lineární. Ze získaných výsledků mohu zhodnotit, že účinnost odstraňování niklu z odpadní vody, která je přiváděna do kořenové čističky odpadních vod v obci Slavošovice, je efektivní. Přečištěná odtékající voda, která je vedena do blízkého potoka, již obsahuje nižší koncentrace niklu oproti odpadní vodě přitékající. Snižování koncentrace niklu je velice důležité pro výskyt a život vodních živočichů. Toxicita niklu je pro vodní organismy mnohem vyšší než pro člověka.
Evaluation of Decentralized Wastewater Treatment Systems: Sulfur as a Redox Indicator
DIÁKOVÁ, Kateřina
V této práci bylo monitorováno 13 systémů pro decentralizované čištění odpadní vody, které reprezentovaly 4 různé designové skupiny. Vzorky na přítocích a odtocích byly odebírány během chladného a teplého období a byly v nich stanoveny běžné parametry vyjadřující kvalitu vody. Zvláštní pozornost byla věnována oxidačním formám síry a využití jejich poměru jako redoxního indikátoru.
Účinnost odbourávání anionaktivních tenzidů ve vegetačním poli umělého mokřadu
HAVELKA, Michal
Tato bakalářská práce je zaměřena na validaci metody spektrofotometrického stanovení anionaktivních tenzidů. Data ze sezonního monitorování anionaktivních tenzidů v umělém mokřadu pro čištění odpadních vod s horizontálním podpovrchovým tokem byla využita k stanovení účinnosti odbourávání anionaktivních tenzidů a pro stanovení vztahu mezi hodnotou přítoku odpadní vody, teplotou odpadní vody a redoxního potenciálu intersticiální vody vůči účinnosti odbourávání tenzidů. Během monitoringu byla využívána spektrofotometrická metoda stanovení anionaktivních tenzidů s methylenovou modří.
Plynné produkty mikrobiálního rozkladu v umělém mokřadu využívaném pro čištění odpadních vod
ŠTĚPÁNEK, Jindřich
Tato práce se zabývá plynnými produkty mikrobiálního rozkladu organických látek v umělém mokřadu. Sledovaný umělý mokřad je využíván pro čištění odpadní vody z obce Slavošovice. V tomto systémy byly stanovovány emise oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného z vegetačního pole mokřadu. Emise byly kvantifikovány, byl stanoven jejich sezónní průběh a faktory, které na ně mají vliv. Pouze 3 % z celkových emisí uhlíku byly ve formě metanu, emise oxidu dusného byly zanedbatelné, pouze 1,5 % dusíku odbouraného denitrifikací bylo ve formě oxidu dusného. Na základě těchto dat a dalších naměřených parametrů byla odhadnuta bilance C a N ve studovaném systému.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.