Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Technologie pro zvýšení propustnosti vod v kořenových ČOV
Pobořil, Jan ; Hynánková,, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Kořenové čistírny jsou jedním z alternativních řešení čištění odpadních vod. Oproti klasickým čistírnám mají celou řadu výhod. Mezi ty hlavní patří především technologická nenáročnost výstavby i údržby, nízké provozní náklady, schopnost čištění naředěných odpadních vod a nízká nebo žádná potřeba elektrické energie. Existuje mnoho publikací zabývajícími se přírodními způsoby čištění odpadních vod nebo dokonce kořenovými čistírnami. Proto jsem se rozhodl zaměřit na jeden z klíčových procesů probíhajících v kořenových čistírnách – kolmataci. V diplomové práci jsem se zaměřil na způsoby předcházení vzniku, zmírnění následků a na technologie pro zvýšení propustnosti kořenového pole. Diplomová práce se soustředí na ověření metody, určené k eliminaci následků kolmatace. Pomocí chemických analýz, prováděných srovnáním odtokových koncentrací na dvou polích, z nichž pouze na jednom je nová metoda aplikována, ověřím vliv metody na výsledné odtokové koncentrace. Inovativní metoda, která podle literární rešerše není v současné době řešena nikde na světě (podle vědeckých databází a dostupných odborných článků), kombinuje pulzně vypouštěné horizontální pole a odsávání kalu pomocí speciálně upraveného průmyslového vysavače nebo čerpadla, popřípadě je doplněna o speciálně upravenou děrovanou tyč, pomocí níž se pod zakolmatovanou vrstvu vhání směs vody se vzduchem.
Technologie pro zvýšení propustnosti vod v kořenových ČOV
Pobořil, Jan ; Hynánková,, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Kořenové čistírny jsou jedním z alternativních řešení čištění odpadních vod. Oproti klasickým čistírnám mají celou řadu výhod. Mezi ty hlavní patří především technologická nenáročnost výstavby i údržby, nízké provozní náklady, schopnost čištění naředěných odpadních vod a nízká nebo žádná potřeba elektrické energie. Existuje mnoho publikací zabývajícími se přírodními způsoby čištění odpadních vod nebo dokonce kořenovými čistírnami. Proto jsem se rozhodl zaměřit na jeden z klíčových procesů probíhajících v kořenových čistírnách – kolmataci. V diplomové práci jsem se zaměřil na způsoby předcházení vzniku, zmírnění následků a na technologie pro zvýšení propustnosti kořenového pole. Diplomová práce se soustředí na ověření metody, určené k eliminaci následků kolmatace. Pomocí chemických analýz, prováděných srovnáním odtokových koncentrací na dvou polích, z nichž pouze na jednom je nová metoda aplikována, ověřím vliv metody na výsledné odtokové koncentrace. Inovativní metoda, která podle literární rešerše není v současné době řešena nikde na světě (podle vědeckých databází a dostupných odborných článků), kombinuje pulzně vypouštěné horizontální pole a odsávání kalu pomocí speciálně upraveného průmyslového vysavače nebo čerpadla, popřípadě je doplněna o speciálně upravenou děrovanou tyč, pomocí níž se pod zakolmatovanou vrstvu vhání směs vody se vzduchem.
Možnosti zvýšení účinnosti odstraňování dusíku z odpadních vod v kořenových čistírnách (KČOV).
PÁDECKÝ, Vít
Tato bakalářská práce je koncipována jako grantová žádost na financování projektu, jehož cílem je zjistit vliv rozvržení kořenové čistírny na účinnost odstraňování dusíku z přitékající odpadní vody.
Využití umělého mokřadu pro zlepšení kvality vody znečištěné zemědělskou činností - tzv. Integrated constructed wetland (ICW) concept.
ŠESTÁKOVÁ, Petra
Tato práce představuje grantovou žádost na projekt zabývající se návrhem vhodného systému umělého mokřadu pro čištění zemědělských odpadních vod.
Kumulace vybraných rizikových prvků v rostlinách využívaných v kořenových čistírnách odpadních vod
VANČUROVÁ, Ivana
Cílem bakalářské práce je sestavení literární rešerše na téma kumulace vybraných rizikových prvků z odpadních vod pomocí rostlin na kořenových čistírnách (KČOV). Práce podává stručný přehled nejčastěji používaných rostlin pro kořenové čistírny odpadních vod a zásad jejich pěstování. Méně než 2% ročně odstraněné hmoty z odpadních vod je akumulováno v nadzemní biomase rákosu. Nejvyšší koncentrace byly změřeny v kořenovém systému, zatímco relativně nízké koncentrace byly nalezeny v oddencích a nadzemních částech rostliny. Akumulace v kořenech rákosu obecného (Phragmites australis) byly obvykle vyšší, než u skřípince jezerního (Schoenoplectus lacustris). Zatímco u Phragmites australis byly stupně akumulace vyšší v zimě než v ostatních ročních obdobích, u Schoenoplectus lacustris byl nejvyšší akumulační stupeň nalezen na podzim. Oba rostlinné druhy byly shledány jako kořenové akumulátory Pb, Cu, Mn, Ni, Zn a Cd.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.