|
| |
|
| |
|
|
Kontrastní látky v ultrasonografii
BLECHA, Dalibor
Ultrasonografie je dnes nejrozšířenější a nejsnáze dostupná vyšetřovací moderní diagnostická zobrazovací metoda. Patří jí proto místo prvního kroku v diagnostickém vyšetřovacím algoritmu. Ultrazvukové diagnostické metody se začaly vyvíjet počátkem padesátých let 20. století. Ultrazvukové zobrazovací i dopplerovské metody se staly významnou součástí lékařské diagnostiky, kde často nahradily mnohem rizikovější a invazivní metody. Zatímco radiační zátěž u CT vyšetření postihuje především pacienta, v případě angiografie a intervenčních radiologických výkonů se rovněž vztahuje na personál příslušných pracovišť nacházejících se v době výkonu ve vyšetřovně. Přestože jsou ultrasonografické zobrazovací metody bezpečné jak pro pacienta, tak pro vyšetřující personál, neboť během pěti desetiletí používání a vývoje nebyl zaznamenán žádný případ významnějšího poškození pacienta, je rovněž pro diagnostické aplikace ultrazvuku celosvětově doporučován princip ALARA (As Low As Reasonably Achievable), který můžeme označit také jako princip opatrnosti. Aby výtěžnost jednotlivých vyšetření v radiodiagnostice byla co nejvyšší a došlo k vyhovění výše zmíněnému principu a přesnějšímu stanovení diagnostického výsledku, napomáhají nám kontrastní látky. Právě na základě nárůstu radiační zátěže, ať již pacientů, tak i personálu u ostatních moderních zobrazovacích metod, jako je CT a DSA, kde se vyšetřovací metody téměř neobejdou bez použití kontrastních látek, vstupuje do popředí použití kontrastních látek v ultrasonografii, jako metody neužívající rentgenového záření. Výše zmíněná problematika dala vznik této bakalářské práci. Cílem práce je tudíž zjistit, zda výtěžnost vyšetření a stanovení diagnosy za přispění kontrastních látek při ultrasonografii povede k jejich širšímu použití.
|
|
|
Diagnostické zobrazovací metody při onemocnění dolních močových cest u dětí
VOLMANOVÁ, Martina
Onemocnění dolních močových cest trápí velkou část lidské populace v každém věku. Nejspolehlivějšími zobrazovacími metodami, které prokážou možnou patologii, a to nejen v oblasti urologie, jsou metody využívající ionizujícího záření. To ovšem má neblahý vliv na lidský organismus, zejména s ohledem na schopnost reprodukce a možnost vzniku nádorového onemocnění. Zvláště rizikovou skupinou jsou pacienti dětského věku, na které jsem se v této práci zaměřila. U dětí se od narození objevují různá onemocnění uropoetického traktu. Velmi časté jsou infekce, za které z velké části může vezikoureterální reflux. V kapitolách této práce jsou rozebírány metody, které připadají v úvahu pro diagnostiku vezikouretrálního refluxu. Jsou zde porovnávány nejvíce využívané rentgenové metody a metody bez ionizujícího záření, které jsou nejvhodnější z hlediska absence radiační zátěže. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o mikční cystouretografii v porovnání s metodami bez ionizujícího záření, tedy magnetickou rezonancí a ultasonografií, a vymezit tak diagnostické možnosti metod bez ionizujícího záření a doporučit jejich způsob využití. Dále jsem posuzovala práci radiologického asistenta při těchto metodách. Jak jsou jednotlivé metody využívány, jsem zkoumala v Nemocnici České Budějovice a.s. na Radiologickém oddělení, kde jsem sbírala informace o diagnostice dolních močových cest. Za rok 2009 zde bylo provedeno 116 mikčních cystouretrografií 58 dívkám a 46 chlapcům ve věkovém rozmezí od 1 týdne do 18 let včetně. Nejvíce mikčních cystouretrografií bylo uděláno dětem do 1 roku. Ultrasonografických vyšetřeních se udělal stejný počet, ovšem pouze jako kontrolní vyšetření po mikční cystouretrografii. Vyšetření pomocí magnetické rezonance se vůbec neprovádí. Ze 116 vyšetření mikční cystouretrografií se odhalilo celkem 42,3% patologických nálezů, v naprosté většině vezikoureterálních refluxů. Činnost radiologického asistenta byla nezbytná pouze při mikční cystouretrografii. Po prozkoumání jednotlivých metod jsem došla k závěru, že rentgenová mikční cystouretrografie je jednoznačně zlatým standardem v diagnostice vezikouretrálního refluxu a dalších patologií způsobujících onemocnění dolních močových cest.
|
|
|
CT laserová mamografie
BAČOVSKÁ, Michaela
Podle údajů Ministerstva zdravotnictví zaujímá zhoubný nádor prsu první místo v žebříčku nejčastějších zhoubných nádorových onemocnění u žen v České republice. Každý rok je diagnostikováno více než 5500 nových případů karcinomu prsu, přičemž na jeho následky umírá každoročně přibližně 2000 žen. V září 2002 byl v České republice oficiálně zaveden celoplošný screening rakoviny prsu. Jeho hlavní úkol spočívá v záchytu nižších stádií karcinomu prsu a vlivem účinnější léčby počátečních stádií choroby, také v prodloužení přežití pacientů. Po zavedení screeningu došlo logicky ke zvýšení incidence a zároveň by mělo docházet ke snížení mortality. Snaha o zobrazení prsu začala s rozvojem rentgenových vyšetřovacích metod a při všeobecném vývoji nových technologií v minulém století nezůstaly pozadu ani diagnostické metody. Pokrok zaznamenaly především rentgenové vyšetřovací metody, zároveň došlo k vývoji metod zcela nových. Dnes je zcela dostupná počítačová tomografie, magnetická rezonance nebo emisní počítačová tomografie. Pro zobrazení prsní žlázy znamenaly největší pokrok mamografy a v těsné návaznosti na ně ultrasonografy. Nejnovější vývoj v mamodiagnostice nám umožňuje používat kromě těchto základních a osvědčených metod také nové vyšetřovací metody, které mají uplatnění jako doplňující metody. Jednou z nich je CT laserová mamografie (CTLM), která je používána v několika zemích ve světě. V České republice mají CTLM přístroj k dispozici radiodiagnostická klinika FNKV v Praze a Masarykův onkologický ústav v Brně. Jak název napovídá,jedná se o zobrazení prsu za pomoci laserového paprsku. CTLM zobrazuje fyziologické cévní struktury v prsu a eventuální angiogenezi, pokud je přítomna.
|
|
|
Požadavky na radiologického asistenta při trojrozměrném zobrazování
ČECH, Svatopluk
Prudký rozvoj trojrozměrného zobrazování v radiologii souvisí s dokonalejšími diagnostickými přístroji, s rozvojem výpočetní techniky a s digitalizací. Narůstající požadavky na radiologické asistenty při ovládání programů rekonstrukce obrazů zvyšují význam jejich postavení na moderním radiologickém pracovišti. Trojrozměrné obrazy nabízejí přesné a nezkreslené zobrazení anatomie pacienta, poskytují lepší diagnostickou informaci pro lékaře - radiology a názornější představu pro lékaře - kliniky. Nacházejí uplatnění u řady vyšetření při skiagrafii, angiografii, výpočetní tomografii, magnetické rezonanci a ultrasonografii. Lze říci, že trojrozměrné zobrazování u některých vyšetření nahrazuje jiná vyšetření, která jsou invazivní a představující určité komplikace pro pacienta. Otázkou je, zda některá vyšetření s použitím trojrozměrných obrazů můžou snížit radiační zátěž pacienta. Lze předpokládat, že i blízká budoucnost bude patřit stále častěji digitálním zobrazovacím metodám a trojrozměrné zobrazování bude s dalším vývojem přístrojové a výpočetní techniky nabývat stále většího významu v diagnostice řady onemocnění.
|
|
|
Zobrazovací metody v diagnostice aneurysmat břišní aorty
SEDLÁČKOVÁ, Eva
Předmětem mé práce je určení frekvence jednotlivých zobrazovacích metod sloužících k diagnostice aneuryzmatu břišní aorty. Tato práce obsahuje i dotazníkovou akci, která mi umožnila získat pohled na úlohu radiologického asistenta v praxi. Cílem mé práce je určení úlohy radiologického asistenta při diagnostickém procesu u onemocnění aneurysma břišní aorty. Nejprve proběhla dotazníková akce, která měla za úkol zjistit úlohu radiologického asistenta při CT angiografii a MR angiografii, přístrojové vybavení jednotlivých pracovišť a některé technické parametry. Získaná data byla zpracována dvěma způsoby a dotazník byl vyhodnocen. Druhou rovinou mé práce bylo určení frekvence jednotlivých zobrazovacích metod u souboru pacientů. Pomocí dat získaných z PACS systému Nemocnice Na Homolce, byla určena frekvence vyšetření ultrasonografii, angiografii, CT angiografii, MR angiografii. Následovalo určení radiační zátěže, které byli podrobeni pacienti ze souboru při CT angiografii. Zabývala jsem se i odhadem radiační zátěže každého pacienta při diagnostické angiografii. Hlavní zdroje informací pro zpracování této problematiky byly publikace týkající se tohoto tématu, dotazníková akce, data získaná v PACS a v provozního deníku Radiodiagnostické kliniky Nemocnice Na Homolce. Nejvíce používanou metodou k diagnostice aneuryzma břišní aorty je CT angiografie s intravenózní aplikací kontrastní látky, další významnou metodou je ultrasonografie. Z dotazníkové akce je patrné, že náplň práce radiologického pacienta je na každém pracovišti podobná. Práce by mohla být využita jako učební materiál školitele.
|
|
|
Diagnostika a endovaskulární léčba okluzívního onemocnění pánevních a stehenních tepen
PĚČKOVÁ, Kristýna
Okluzívní onemocnění v oblasti pánevních a stehenních tepen může pro pacienta znamenat velmi závažnou zdravotní komplikaci. Proto je důležité znát veškerá rizika, která by těmto onemocněním mohla předcházet, znát i onemocnění samotná a v neposlední řadě je velmi důležitou kapitolou i diagnostika a v poslední fázi i samotná léčba. Proto jsem si toto téma vybrala, za účelem poskytnout případnému čtenáři veškeré výše uvedené informace o této problematice. K diagnostice okluzívního onemocnění jsou používány zobrazovací metody. K prostorovému zobrazení byly vyvinuty metody ultrasonografie ( UZ ), spirální CT angiografie ( CTA ), angiografie magnetickou rezonancí ( MRA ) a modifikace klasické angiografie {--} digitální subtrakční angiografie ( DSA ). UZ patří mezi základní vyšetřovací metodu svou neinvazivností. Spirální CTA je metoda, která je založena na dvou a třírozměrném zobrazení za použití speciálních programů. Zobrazení magnetickou rezonancí je neinvazivní vyšetřovací metoda a je odvozena od klasické nukleární MR. MRA je jednou z možných vyšetřovacích technik, které podává komplexní informace o vztahu okolních tkání k cévám a hemodynamice krevního toku. DSA umožňuje sledování průtoku cévami a pomocí digitalizace obrazu i jeho grafické zpracování a záznam rozměrů. Léčba okluzivního onemocnění oblasti pánevních a stehenních tepen zahrnuje perkutánní transluminální angioplastika ( PTA ) a implantace stentů.
|
|
|
Postavení jednotlivých zobrazovacích metod v neuroradiologii - vývoj, využití, omezení
PEKÁREK, Vlastimil
Neuroradiologie je obor radiodiagnostiky, který se zabývá diagnostikou chorob mozku a míchy. Využívají se metody morfologické - rentgenové snímky, CT, MRI, DSA, ultrasonografie. V posledních letech tyto vyšetřovací postupy zaznamenaly velmi prudký rozvoj. Některé dříve velmi rozšířené metody byly zatlačeny do pozadí. Od jiných bylo zcela opuštěno, protože byly invazivní, náročné a diagnosticky málo přínosné. Byly nahrazeny novými metodami, které jsou diagnosticky mnohem přínosnější,méně zatěžují pacienta a v současné době také poměrně dostupné. Jsou to především CT a MRI, které zaujímají dominantní postavení v diagnostickém zobrazování centrální nervové soustavy.
|
|
|
Konvenční zobrazovací postupy v radiologii se zaměřením na urogenitální systém (výukový program)
DVOŘÁČEK, Petr
V mé práci se zabývám základními vyšetřovacími metodami urogenitálního systému. Jedná se o vylučovací urografii (VUG), cystografii, cystouretrografii, uretrografii retrográdní (ascendentní), histerosalpingografie (HSG), retrográdní (ascendentní) pyelografie a antegrádní (descendentní) pyelografie. Podrobně popisuji indikaci, přípravu a provedení jednotlivých vyšetření. Zároveň usiluji o srovnání užití invazivních a neinvazivních metod diagnostiky urogenitálního systému porovnáváním statistik vybraných nemocnic v Jihočeském kraji za období 2000 až 2006. Moderní radiodiagnostické metody, společně se stávajícími neinvazivními a invazivními metodami diagnostiky urogenitálního systému mají stále své nenahraditelné opodstatnění v algoritmu vyšetření oblasti urogenitálního systému.
|
host ::
RSS.