|
|
Využití krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v nastávajících klimatických změnách
Mergl, Václav
Cílem této práce je vyhodnotit využití krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v nastávajících klimatických změnách. Pro tento účel byly zvoleny 4 výzkumné plochy na různých stanovištích a v různých klimatických oblastech. Dále byly vybrány pro výzkum 3 dřeviny, konkrétně buk lesní (Fagus sylvatica L.), smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco). Na každé ploše bylo vysazeno 300 dormantních jedinců krytokořenné a prostokořenné varianty těchto vybraných dřevin. Po ukončení vegetační doby bylo změřeno 100 jedinců z každé varianty u všech dřevin. Na každém jedinci byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části, výška nadzemní části v době výsadby, poslední přírůst, délka bočního přírůstu, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka asimilačního aparátu, šířka asimilačního aparátu, přímost kmínku, odklon osy kmínku od svislé osy. Jestliže se vyskytovala vícečetnost kmínku, byla měřena výška nasazení tohoto kmínku. Také byly pozorovány znaky, jako je zbarvení asimilačního aparátu, tvar koruny, ztráty a typ poškození nebo vícečetnost vrcholu. Ve výsledku bylo zjištěno, že je třeba dodržovat přirozenou dřevinnou skladbu. Dále též vyšlo, že prostokořenné varianty mají lepší ujímavost na sušších stanovištích přesněji na SLT 2S. V SLT 6S, 6K a 7K byla zjištěna lepší ujímavost krytokořenné varianty. Ovšem toto neplatilo u buku na SLT 6S a 7K, kde byly obě varianty vyhodnoceny stejně.
|
|
|
Zhodnocení ujímavosti a vitality prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Hrabal, Jan
Tato práce zhodnocuje ujímavost a vitalitu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu buku lesního (Fagus sylvacita L.), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb.) a smrku ztepilého (Picea abies L.). Cílem práce bylo zjistit, který typ sadebního materiálu je pro řešené dřeviny vhodnější. Měření bylo realizováno na 4 plochách poblíž obce Zelená Hora na úpatí Drahanské vrchoviny. Byly zjišťovány tyto parametry: výška nadzemní části, výškový přírůst v roce 2015, šířka koruny, tvar koruny, odklon osy kmínku od svislé osy, délka jehlic, resp. délka a šířka listu, tloušťka kořenového krčku a vitalita. Výsledkem práce je zhodnocení jednotlivých parametrů a porovnání prostoko-řenného a krytokořenného sadebního materiálu.
|
host ::
RSS.