|
|
NetZero – uhlíkově neutrální bydlení v Brně
Osipova, Valentina ; Gebauer, Pavel (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem studentského bydlení v lokalitě Brno – Západní brána. Dvě obytné budovy jsou navrženy v koncepci uhlíkové neutrality – Net Zero – v celém jejich životním cyklu. Pro dosážení tohoto cíle je potřeba počítat jednak s uhlíkem provozním, vzníkajícím při samotném uživání budovy a souvisejícím zejména s energetickou spotřebou v době provozu stavby, jednak také s uhlíkem zabudovaným, který se do konstrukce dostává ještě před začátkem užívání stavby. Jediný materiál snížující celkovou bilanci zabudovaného uhlíku je dřevo a z toho důvodu je Net Zero těžko dosažitelné bez uvažování o použití dřeva jako konstrukčního materiálu. Vynulování uhlíkové stopy v celém životním cyklu je dosažitelné pouze v případě dodržení obou výše uvedených zásad. Hlavním zdržujícím faktorem na cestě k uhlíkové neutralitě pro Českou Republiku jsou momentálně platné legislativní požadavky, zejména v oblasti požární bezpečnosti, které neumožňují výstavbu dřevostaveb vyšších 12 m požární výšky. Nově připravovaná legislativa s předpokládanou účinností od poloviny roku 2025 by tuto hranici měla posunout až na 22,5 m tj. na cca 7 podlaží. Z tohoto důvodu je v projektu počítáno s dřevěnou nosnou konstrukcí. Návrh vychází z ateliérové práce z předchozího semestru, kde byl navržen nový soubor staveb West. Vista. View u ulice Jihlavská západně od tramvajové zastávky Západní brána. Celková koncepce urbanistické studie počítá se zásadami Net Zero v urbanismu, což jsou místo krátkých vzdáleností, hustota, orientace ke světovým stranám, redukce IAD dopravy a vytvoření příznivého mikroklimatu. Navržené stavby jsou bytové šestipodlažní budovy, kde v parteru jsou umístěny společné studentské prostory (coworking) a pronajímatelné prostory pro jiné služby. V druhém až pátem nadzemních podlažích se nacházejí mezonetové byty a v horním šestém podlaží – jednopodlažní minibyty vyššího standardu. Podzemní podlaží je věnováho převážně technickým provozům. Jedna z budov je v rámci diplomového projektu řešena detailněji. Jedná se o nárožní budovu situovanou na lokálním náměstí.
|
|
|
Petržalka – udržitelné město
Pružincová, Mária ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Celý svet sa snaží dosiahnuť uhlíkovú neutralitu. Mitigačné opatrenia a kompenzácie uhlíkovej stopy sú vo vyspelej spoločnosti top témou politických summitov. Ak však chceme myslieť na budúce generácie, musíme hovoriť o udržateľnosti. Ako dosiahnuť, aby uhlíková neutralita bola udržateľná a teda, aby kroky, ktoré pre to robíme, mali dlhodobý pozitívny dopad a neboli to len dočasné záplaty na deravý systém? Dávno vieme, že nestačí namontovať solárne panely na strechy. Nestačí budovať nové štvrte založené na modernom nízkoemisnom princípe. Musíme sa venovať najmä rozvoju toho, čo sme už vybudovali a do čoho sme už vložili nemalé množstvo energie a zdrojov. Panelové sídliská sú špecifickou sídelnou štruktúrou, ktorá sa stala neodmysliteľnou súčasťou obrazu miest nášho regiónu. Prefabrikáciou vznikli typizované prvky a objekty, ktoré sú ich charakteristickým prejavom, no každé sídlisko má aj svoje nezameniteľné špecifiká. Rozvoj Petržalky bol dlhodobo neregulovaný. Zatiaľ, čo na periférii vznikajú nové štvrte s tisíckami nových obyvateľov, rozvoj vnútorného mesta, až na pár výnimiek, stagnoval. Práve v tejto oblasti je ukrytí najväčší potenciál. Diskusie o osude panelových sídlisk sa posunuli od radikálnej humanizácie cez ich asanáciu až po zachraňovanie ich architektonických hodnôt. Dnes sa musíme posunúť ešte ďalej. V dobe klimatickej krízy a nedostatku zdrojov je nevyhnutné myslieť aj na udržateľnosť znižovanie globálneho otepľovania. Cieľom Manuálu Udržateľného Rozvoja je vytvorenie súboru opatrení, ktoré budú viesť Petržalskú lokalitu Dvory IV k environmentálne a spoločensky udržateľnému rozvoju. Navrhované opatrenia sú výsledkom analytickej práce založenej na kvalitatívnom výskume a rešerši odbornej literatúry. Základným kameňom manuálu je stanovenie problémov riešeného územia. Problémy som vymedzila na základe pozorovaní a vedenia rozhovorov s obyvateľmi in situ. Na získanie hlbšej perspektívy pri riešení vytýčených problémov som diskutovala s odborníkmi, ktorých špecializácia súvisí s danou tematikou.
|
|
|
Kohnova cihelna – uhlíkově neutrální město
Hynšt, Lukáš ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
V posledních letech se v souvislosti s globálním oteplováním stále více mluví o bezuhlíkových čtvrtích, městech či dokonce kontinentech, přičemž se intenzivně zkoumají možnosti a limity tohoto fenoménu. Také v této souvislosti častěji než dříve vznikají konkrétní urbanisticko-architektonické návrhy, které pracují s bezuhlíkovými technologiemi a stavebními či urbánními prvky, jež jsou způsobilé více či méně omezit produkci emisí uhlíků a jeho pohlcování do atmosféry. Tomu se nevymyká ani předkládaný návrh. Konkrétně práce umisťuje na východní straně brněnského Červeného kopce, v oblasti bývalé Kohnovy cihelny, novou (převážně obytnou) čtvrť, přičemž se prostřednictvím využití různých urbanistických přístupů a stavebně-technologických řešení snaží přiblížit k dosažení uhlíkové neutrality tohoto souboru. Autor tak činí s vědomím, že ideálního stavu není za stávajících podmínek schopen dosáhnout, avšak považuje za potřebné se mu alespoň maximálně přiblížit. Aplikuje přitom poznatky, k nimž dospěl v rámci dosavadního výzkumu k tématu uhlíkově neutrálních měst.
|
|
|
Zdanění emisí potravinářské výroby
Funková, Dominika
Potravinářský průmysl je zodpovědný přibližně za 30 % vyprodukovaných emisí skleníkových plynů, navzdory tomu však toto odvětví zatím nebylo zařazeno do systému emisních povolenek. Cílem této diplomové práce je zhodnotit dopady hypotetického zdanění emisí skleníkových plynů v potravinářství. Práce je postavena na datech o spotřebě a spotřebitelských cenách 20 vybraných potravin za období 10 let v České republice. Stanovení hypotetické výše daně je na úrovni 53,51 EUR za tunu ekvivalentu CO2. Výsledky práce naznačují, že jakýkoliv z 6 uvažovaných daňových scénářů může mít pozitivní dopad na životní prostředí. Emise pocházející z potravin by bylo možné, podle zvoleného daňového scénáře, snížit až o 25 %.
|
|
|
České politické strany a jejich pozice k European Green Deal
Kousalíková, Kristýna
Diplomová práce zkoumá postoje českých parlamentních stran k Zelené dohodě pro Evropu – nové strategii EU pro růst, jež má Evropu učinit prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Hlavním cílem práce je identifikovat způsob, jakým parlamentní strany konstruují Zelenou dohodu pro Evropu. K naplnění tohoto cíle je provedena analýza politického diskurzu. Výsledky analýzy jsou dále zasazeny do širších environmentálních diskurzů, které byly definovány v teoretické části práce. Identifikací těchto obecných environmentálních diskurzů jsou rozpoznány klíčové předpoklady, které ovlivňují obecný způsob, jak dané strany nahlíží na vztah společnosti, ekonomiky a životního prostředí. Výzkum odhalil existenci značně odlišných způsobů konstruování Zelené dohody pro Evropu českými parlamentními stranami a poukázal tak na jejich rozdílná vnímání vztahu společnosti, ekonomiky a životního prostředí.
|
host ::
RSS.