|
|
Porovnání tvorby výnosu a kvality jarní pšenice
DVOŘÁK, František
Bakalářská práce se zabývala tvorbou výnosu a kvalitou jarní pšenice. Pro tento účel byly vybrány 3 odrůdy jarní pšenice (Kabot, Alicia a Registana) a založen maloparcelkový pokus na pozemcích Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Sledované ukazatele byly počet rostlin na m2, počet odnoží na m2, počet klasů na m2, počet zrn v klasu, HTS, výnos jednotlivých odrůd, obsah dusíkatých látek a sedimentační index.
|
|
|
Tvorba výnosu klasických a hybridních odrůd ozimé pšenice v podmínkách setrvalého pěstování
PETERKOVÁ, Ingrid
Cílem diplomové práce bylo posoudit tvorbu základních výnosotvorných prvků klasických a hybridních odrůd ozimé pšenice v závislosti na intentzitě pěstování. Pro pokus bylo použito celkem 5 odrůd, z toho 3 odrůdy liniové (Patras, Rumor a Turandot) a 2 odrůdy hybridní (Hybery a Hyfi). Porost byl posuzován ve třech variantách pěstování - podsev jetele, hnojení dusíkem, kontrolní, varianty byly založeny ve 3 opakováních. Na závěr byl porovnán skutečný i teoretický výnos. V průběhu vegetace byl v terénu hodnocen zdravotní stav porostu (výskyt chorob, škůdců) a množství chlorofylu v rostlinách. Pokus s odrůdami ozimé pšenice byl založen na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve vegetačním období 2018/2019. Celkový průměrný počet klasů na m2 dosáhl počtu 454,12 ks.m-2. Vyššího průměrného počtu klasů dosáhly liniové odrůdy (457,58 ks.m-2) vs. odrůdám hybridním (450,66 ks.m-2). Nejvyšších průměrných hodnot dosáhly odrůdy pěstované s dusíkatým hnojením (490,00 ks.m-2). Průměrný počet zrn v klasu u všech odrůd a variant pěstování dosáhl počtu 52,32 kusů. Ve druhém výnosovém prvku dosáhly hybridní odrůdy vyššího průměrného počtu (52,69 ks) vs. odrůdám liniovým (51,93 ks). Vyšších průměrných hodnot dosáhl systém s dusíkatým hnojením (52,76 ks). Nejvyššího počtu zrn v klasu dosáhly odrůdy hybridní pěstované v kontrolní variantě. Průměrná hmotnost tisíce zrn všech odrůd a variant pěstování dosáhla hmotnosti 34, 70 g. Liniové odrůdy dosáhly vyšší průměrné hodnoty HTZ (36,50 g) vs. hybridním odrůdám (32,90 g). Třetí výnosový prvek byl nejvyšší u varianty pěstování s podsevem jetele (35,95 g). Nejvyššího skutečného výnosu dosáhly liniové odrůdy oproti odrůdám hybridním. V porovnání třech variant pěstování dosáhly vyšších výnosů odrůdy pěstovné ve variantě s dusíkatým hnojením.
|
|
|
Odrůdová variabilita výnosových prvků sóji luštinaté (Glycine max (L.) Merr.) v podmínkách méně příznivých pro pěstování
VOKURKA, Ondřej
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit tvorbu výnosu sóji luštinaté v méně příznivých podmínkách. Pro účely práce byl v roce 2019 založen jednoletý polní pokus ve výšce 559 m n. m. s ranými až velmi ranými odrůdami Acardia, Coraline, Marzena a Sculptor, v České republice poměrně novými. Před sklizní byly odebrány vzorky rostlin a stanoveny následující parametry: délka rostlin, výška nasazení prvního lusku, počet primárních větví, počet lusků na rostlině, počet semen v lusku a hmotnost tisíce semen. Dále byl laboratorně stanoven obsah tuku a dusíkatých látek v semenech. Získaná data byla statisticky zpracována. Výnos se pohyboval v rozsahu od 2,96 (Sculptor) do 5,12 (Acardia) t/ha. U odrůd Acardia a Coraline byl obsah dusíkatých látek v negativní korelaci s obsahem tuku. U odrůdy Sculptor nebyly analyzovány obsahové látky z důvodu zaplísnění sklizených semen. U jednotlivých odrůd se ukázaly rozdíly ve způsobu tvorby výnosu. V pokusu bylo celkově dosaženo nadprůměrného výnosu. Odrůda Sculptor se v daných podmínkách ukázala jako nestabilní z hlediska dozrávání. Pokus ukázal, že při výběru vhodné odrůdy je možné sóju v daných podmínkách pěstovat.
|
|
|
Hodnocení vlivu vybraných fyziologicky aktivních látek na výnos zrna a jeho strukturu u modelové odrůdy ozimé pšenice
MACHOVÁ, Klára
Hlavním tématem této bakalářské práce je hodnocení vlivu vybraných fyziologicky aktivních látek na výnos zrna a jeho strukturu u modelové odrůdy ozimé pšenice. Pro účely práce byl v září 2016 založen polní maloparcelkový pokus na pokusné stanici Lukavec. Pro pokus byly zvoleny fyziologicky aktivní látky se složkami charakteru huminových látek. Pokusné varianty obsahovaly, samostatně i v kombinacích, komerční přípravek ENERGEN FULHUM PLUS a fyziologicky aktivní látku Lignofen. Použita byla odrůda pšenice ozimé Pannonia. Hodnocen byl vliv těchto aplikací na výnos zrna a tvorbu výnosových prvků, kterými jsou: počet klasů na plošnou jednotku, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn. Dále byly hodnoceny kvalitativní parametry zrna, kterými jsou: obsah dusíkatých látek, Zelenyho test, pádové číslo, obsah lepku, Gluten index a objemová hmotnost.
|
|
|
Porovnání výnosotvorných prvků u hybridních a nehybridních odrůd ječmene ozimého
Hlavatá, Jana
Bakalářská práce prezentuje výsledky pokusu s ozimým ječmenem. Pokus byl založen ve vegetačním období 2017/2018 na pozemcích Polní pokusné stanice Mendelovy univerzity v Žabčicích. V literární části je popsána základní charakteristika ječmene, botanická a biologická charakteristika, požadavky na pěstitelské podmínky, tvorba výnosu u obilnin, šlechtění hybridních odrůd a část je věnována chorobám ozimého ječmene. V praktické části byly hodnoceny výnosotvorné prvky u jedenácti odrůd ozimého ječmene a porovnávány výsledky mezi hybridními a liniovými odrůdami. Hodnocené výnosotvorné prvky byly počet rostlin na m2, počet odnoží a klasů na m2, počet odnoží a klasů na rostlinu, hmotnost tisíce zrn, výnos a byl stanoven jakostní ukazatel objemová hmotnost. Dle výsledků je zřejmé, že lepšího hodnocení dosahovaly hybridní odrůdy. Např. průměrný výnos hybridních odrůd činil 8,65 t.ha-1, liniových 8,36 t.ha-1.
|
|
|
Tvorba výnosu a kvalita ozimé pšenice v podmínkách setrvalého pěstování
PAVLÁTOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce bylo posoudit základní výnosové prvky a potravinářskou kvalitu zrna u vybraných odrůd pšenice ozimé v závislosti na intenzitě pěstování. Pro pokus bylo vybráno celkem 5 odrůd, z toho 3 odrůdy liniové (Patras, Turandot a Rumor) a 2 odrůdy hybridní (Hyfi a Hybery). Každá odrůda se v rámci pokusu opakovala třikrát. Porost byl posuzován ve dvou variantách pěstování - kontrolní a hnojená dusíkem. Pokus byl založen ve vegetačním období 2017/2018 na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Rostlinný materiál potřebný k následnému rozboru vzorků byl odebrán těsně před sklizní. V terénu byly hodnoceny výnosové prvky pšenice ozimé a byl posuzován zdravotní stav porostu. Stanovení kvalitativních parametrů bylo provedeno na přístupných přístrojích ve školní laboratoři. Poté se výsledky zaznamenaly do tabulek a grafů. Dále bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných dat. U kontrolní varianty všech hodnocených odrůd pšenice ozimé byl zjištěn průměrný skutečný výnos 8,52 t.ha-1. Naopak u varianty dusíkatého hnojení představoval průměrný skutečný výnos 8,94 t.ha-1. Posuzované odrůdy ve vegetačním období 2017/2018 se vyznačovaly pekařskou jakostí A a B. Z kvalitativních parametrů byly zjištěny nižší hodnoty objemové hmotnosti, než které požaduje norma pro potravinářskou pšenici (min. 76,0 kg.hl-1). Nejvyšší hodnoty dosáhla odrůda Turandot ve variantě hnojené dusíkem (77,8 kg.hl-1), která jako jediná vyhověla požadavku ČSN 4611 00-2.
|
|
|
Tvorba výnosu olejného lnu
PAVLÁTOVÁ, Kristýna
Cílem práce bylo posoudit tvorbu výnosu semen u vybraných odrůd lnu olejného. Do práce bylo zapojeno šest odrůd lnu olejného a jedna odrůda lnu přadného. Pozorování probíhalo v roce 2016 a bylo zaměřeno především na hlavní výnosové prvky, a to na počet rostlin na m2, počet tobolek na rostlině, počet semen v tobolce a na hmotnost tisíce semen. Jako doplňková hodnota byla stanovena celková a technická délka rostlin. Zjištěné jednotlivé hodnoty byly vzájemně porovnány a graficky vyhodnoceny. Dále byl sledován výskyt škodlivých činitelů v porostu. Z výsledků je zřejmé, že zjištěné výnosové prvky maloparcelkového pokusu dosáhly nadprůměrných hodnot. Nejvyššího teoretického výnosu dosáhla odrůda Libra, a to 3,04 t?ha-1. Průměrný skutečný výnos lnu olejného dosáhl hodnoty 2,24 t?ha-1 a přadná odrůda dosáhla výnosu 1,47 t?ha-1, což je pro přadný len typické, vzhledem k hlavní produkci vlákna.
|
|
|
Tvorba výnosu semen a hodnocení zdravotního stavu odrůd konopí setého (\kur{Cannabis sativa} L.)
KUKLINA, Aleksandra
Konopí je rostlina všestranně využitelná, lze jí pěstovat pro získání vlákna, semen i biomasy. I když se řadí mezi alternativní plodiny měla by být objektem výzkumů a praktických pokusů. Hlavní cíl této bakalářské práce byl zaměřen na hodnocení tvorby výnosu semen u vybraných odrůd konopí setého a hodnocení kvality semen. Pro účel hodnocení tvorby výnosu byl založen maloparcelkový polní pokus se 4 odrůdami konopí setého: Bialobrzeskie, Finola, Fedora 17, Fibrol. Další výzkum složení konopného semene probíhal na odrůdách Finola, Tygra, Fedora 17, USO-31 a Futura 75 získaných od regionálního pěstitele konopí. Správná volba odrůdy a základní agrotechnika jsou počátečními faktory pro úspěšnou tvorbu výnosu semen. Dále v první řadě je hustota a zdravotní stav porostu. Při sledování vývinu fotosyntetického aparátu se potvrdil určitý rozdíl v průběhu vegetace rannějších a pozdních odrůd a následné fenologické změny rostlin. Konopí je velice konkurenceschopná plodina vůči plevelům a taktéž při sledování chorob a škůdců žádné závadné škody nebo významný výskyt nebyl zaznamenán, kromě škod způsobených ptactvem. Výnos odrůdy Finola byl v rozmezí 2,2 1,6 t/ha. Při sledování látkového složení sušiny semene výsledky prokázaly některé rozdíly a odrůdové vlivy. Nejvyšší množství dusíkatých látek bylo stanoveno u odrůdy Finola (23,58%), nejmenší zastoupení dusíkatých látek měla odrůda Tygra (21,12%). Ale pro správné hodnocení a závěry se vyžaduje dálší pokusy, co může být cílem mého dalšího studia.
|
|
|
Faktory ovlivňující tvorbu a dozrávání semen
Leová, Phuong Yen ; Pazderů, Kateřina (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Obilniny jsou nejrozšířenější skupinou pěstovaných plodin na světě. Pšenice ozimá (Triticum aestivum L.) je v České republice nejpěstovanější obilninou, zastoupenou téměř ve všech pěstitelských oblastech a zaujímá více než čtvrtinu orné půdy a přes polovinu ploch obilnin. Tato bakalářská práce na téma ,,Faktory ovlivňující tvorbu a dozrávání semen" je kompilací, která je založená na vědecké literatuře týkající se vlivů vnějšího prostředí na vývoj, dozrávání a klíčení semen. Práce dále popisuje základní fyziologické procesy, jako je klíčení a dormance a obsahuje také poznatky o vitalitě semen a účincích fytohormonů.
Hlavním cílem bylo zjistit, zda uspořádání zrn v klásku má vliv na jejich klíčivost a další semenářské parametry. Práce se prakticky zabývá především klíčením semen ve 30 ml vody a 20 ml vody v lůžku. Pokus byl založen s odrůdou pšenice ozimé Bohemia a novým genotypem pšenice ozimé, nazývaným MRS, kdy byla semena získána ručním vyloupáním z klasů a roztříděna do frakcí, dle polohy zrna v klásku na první, druhé, třetí, čtvrté, popřípadě páté. Semenářské testy byly provedeny na složeném filtračním papíru Hahnemühle ve 30 ml a 20 ml vody. Klíčení probíhalo za konstantní teploty 20 °C v klimatizovaném boxu. Byla hodnocena klíčivost, střední doba klíčení a energie klíčení a výsledky statisticky vyhodnoceny.
Semena byla také podrobena analýze zrn jednotlivých frakcí na přístroji OmegAnalyzer G a cílem bylo cílem zjistit, zda poloha zrna v klásku ovlivňuje obsah látek v semenech (dusíkaté látky, lepek, škrob).
Semenářské parametry se lišily nejen v závislosti na poloze zrna, ale také odrůdou a množstvím vody v substrátu.
V optimálních i stresových vláhových podmínkách byly zaznamenány nejlepší výsledky klíčivosti u odrůdy Bohemia. Genotyp pšenice MRS si vedl podstatně hůře jak v optimálních podmínkách, tak stresových. Nejvyšší průměrná klíčivost semen ve 30 ml vody vykazovala třetí zrna odrůdy Bohemia, která jako jediná byla schopna dosáhnout 100% klíčivosti a nejnižší průměrné klíčivosti dosáhla první zrna. MRS ve 30 ml vody dosáhla nižších hodnot klíčivosti než odrůda Bohemia. Nejvyšší průměrnou klíčivost semen měla zrna první (94 %), avšak ani jedna frakce zrn MRS nedosáhla 100% klíčivosti. Nejhorších hodnot průměrné klíčivosti dosáhla zrna druhá a pátá (93 %).
Ve 20 ml vody měla odrůda Bohemia sice nižší průměrné hodnoty klíčivosti než ve 30 ml vody, i přesto dosáhla poměrně vysokých hodnot. Nejvyšší průměrné klíčivosti semen dosáhla zrna první s 98 % a druhá zrna vykázala nejhorší klíčivost (95 %). Nejrychleji průměrně klíčila třetí a čtvrtá zrna, nejpomaleji druhá. Ve 20 ml vody nejrychleji vyklíčila v průměru zrna pátá, která zároveň dosáhla nejvyšší klíčivosti (95 %). Nejhůře dopadla zrna první frakce s velmi nízkou klíčivostí (88 %).
Nejvyšší energie klíčení byla zaznamenána pátý den u pátých zrn ve 20 ml vody (90 %). Nejnižších hodnot, tedy pouze 1 % dosáhla první a druhá zrna třetí den. Čtvrtá a pátá zrna vykazovala vyšší hodnoty energie klíčení ve stresových podmínkách než v optimálních. První a druhá zrna naopak rychleji klíčila v optimálních podmínkách.
V závěru experimentální části této práce nebyl prokázán vliv polohy zrna na vnitřní obsah látek. Dále bylo zjištěno, že poloha zrna, jeho hmotnost i velikost spolu s rozdílným množstvím vody má vliv na klíčivost.
|
|
|
Tvorba výnosu nahých a pluchatých odrůd ovsa
FIŠER, Martin
Cílem práce bylo posoudit tvorbu a redukci výnosu nahých a pluchatých odrůd ovsa. Výzkum probíhal dva roky a byl zaměřen převážně na hlavní výnosové prvky, a to počet rostlin, odnoží a lat na m2, dále se posuzoval počet zrn v 1 latě, hmotnost tisíce zrn a celkový výnos zrna. Jako doplňkově hodnocené byly stanoveny ukazatele kvality; objemová hmotnost a podíl předního zrna. Zjištěné hodnoty jednotlivých prvků byly vzájemně porovnány a vyhodnoceny statistickou analýzou. Z výsledků vychází, že nahé odrůdy ovsa dosahovaly průměrných výnosů zrna; průměr porovnávaných odrůd nahého ovsa činil 3,03 t.ha-1, průměr pluchatých odrůd činil 5,03 t.ha-1 a ostatní ukazatele se pohybovaly rovněž okolo průměrných hodnot. Potvrdilo se, že novější odrůdy jsou šlechtěny na vyšší hranici výnosu, zatímco starší odrůdy vykazují lepší hodnoty kvalitativních parametrů.
|
host ::
RSS.