|
|
Nekonveční metody svařování tvářených slitin hořčíku
Klimčáková, Kateřina ; Mrňa, Libor (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na posouzení možností svařování tvářených slitin hořčíku konvenčními i nekonvenčními metodami. Byly k dispozici tvářené slitiny hořčíku AZ31, AZ61, ZE10 a ZE41, které byly svařeny metodami Friction Stir Welding, pulzním pevnolátkovým a kontinuálním vláknovým laserem. Byl hodnocen vliv jednotlivých metod na mikrostrukturu a základní mechanické vlastnosti svarových spojů. Ke studiu bylo využito metod světelné a rastrovací elektronové mikroskopie, zkoušky tahem a měření mikrotvrdosti dle Vickerse. Z výsledků experimentu lze konstatovat, že z hlediska zachování meze pevnosti je nejvhodnější svařování metodou Friction Stir Welding. Z porovnání mikrostruktury a základních mechanických vlastností vyplývá, že pro svařování hořčíkových slitin je vhodnější kontinuální vláknový laser. V literatuře nebyly informace o svařování metodou FSW slitin skupiny ZE uvedeny, podobná situace nastává v případě svařovaných plechů o tloušťce 0,8 mm a 1,6 mm.
|
|
|
Hodnocení elektrochemických charakteristik tvářených hořčíkových slitin typu Mg-Al-Zn
Slouková, Karolína ; Hadzima, Branislav (oponent) ; Tkacz, Jakub (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit elektrochemické charakteristiky slitin hořčíku. Teoretická část se zabývá popisem vlastností hořčíku i jeho slitin a také jejich korozních charakteristik. V experimentální části jsou interpretovány výsledky měření korozní odolnosti dvou tvářených hořčíkových slitin. Jednalo se o slitiny AZ31 a AZ61, které byly podrobeny měření v Hankových roztocích s přídavkem iontů Ca2+ a Mg2+ (SBF+) a bez jejich přídavku (SBF). Teplota roztoku během měření byla zvolena na 37 ± 1 °C. K experimentům bylo využito elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS) a potenciodynamických zkoušek s využitím lineární polarizace (LP). Měření pomocí EIS probíhalo v časech 5 min, 1, 2, 4, 8, 12, 24, 48, 72, 96 a 168 hod. Potenciodynamické zkoušky byly pouze krátkodobé, měření začalo po 5 min ustálení vzorku v roztoku. Obě metody byly využity při měření elektrochemických charakteristik leštěného a broušeného povrchu vzorků. Nejdůležitějšími výsledky měření byly polarizační odpory, korozní potenciály a korozní proudové hustoty. Tato elektrochemická měření slouží k posouzení vlivu chemického složení a struktury slitin na jejich korozní odolnost.
|
|
|
Hodnocení elektrochemických charakteristik tvářených hořčíkových slitin typu Mg-Al-Zn
Slouková, Karolína ; Hadzima, Branislav (oponent) ; Tkacz, Jakub (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit elektrochemické charakteristiky slitin hořčíku. Teoretická část se zabývá popisem vlastností hořčíku i jeho slitin a také jejich korozních charakteristik. V experimentální části jsou interpretovány výsledky měření korozní odolnosti dvou tvářených hořčíkových slitin. Jednalo se o slitiny AZ31 a AZ61, které byly podrobeny měření v Hankových roztocích s přídavkem iontů Ca2+ a Mg2+ (SBF+) a bez jejich přídavku (SBF). Teplota roztoku během měření byla zvolena na 37 ± 1 °C. K experimentům bylo využito elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS) a potenciodynamických zkoušek s využitím lineární polarizace (LP). Měření pomocí EIS probíhalo v časech 5 min, 1, 2, 4, 8, 12, 24, 48, 72, 96 a 168 hod. Potenciodynamické zkoušky byly pouze krátkodobé, měření začalo po 5 min ustálení vzorku v roztoku. Obě metody byly využity při měření elektrochemických charakteristik leštěného a broušeného povrchu vzorků. Nejdůležitějšími výsledky měření byly polarizační odpory, korozní potenciály a korozní proudové hustoty. Tato elektrochemická měření slouží k posouzení vlivu chemického složení a struktury slitin na jejich korozní odolnost.
|
|
|
Nekonveční metody svařování tvářených slitin hořčíku
Klimčáková, Kateřina ; Mrňa, Libor (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na posouzení možností svařování tvářených slitin hořčíku konvenčními i nekonvenčními metodami. Byly k dispozici tvářené slitiny hořčíku AZ31, AZ61, ZE10 a ZE41, které byly svařeny metodami Friction Stir Welding, pulzním pevnolátkovým a kontinuálním vláknovým laserem. Byl hodnocen vliv jednotlivých metod na mikrostrukturu a základní mechanické vlastnosti svarových spojů. Ke studiu bylo využito metod světelné a rastrovací elektronové mikroskopie, zkoušky tahem a měření mikrotvrdosti dle Vickerse. Z výsledků experimentu lze konstatovat, že z hlediska zachování meze pevnosti je nejvhodnější svařování metodou Friction Stir Welding. Z porovnání mikrostruktury a základních mechanických vlastností vyplývá, že pro svařování hořčíkových slitin je vhodnější kontinuální vláknový laser. V literatuře nebyly informace o svařování metodou FSW slitin skupiny ZE uvedeny, podobná situace nastává v případě svařovaných plechů o tloušťce 0,8 mm a 1,6 mm.
|
host ::
RSS.