|
|
Příčiny a důsledky výskytu equinního melanomu v chovech koní
KUČEROVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývala analýzou problematiky výskytu equinního melanomu v chovech koní. Jedná se o nádorové onemocnění postihující především starší koně bílého zbarvení, které nemusí být téměř žádnou překážkou, ale zároveň může být až život ohrožující. Jedná se tedy o důležité téma pro chovatele koní. Cílem práce bylo zpracovat aktuální informace o melanomu u koní na základě dostupných domácích a zahraničních literárních zdrojů a vyhodnotit jeho výskyt u koní. Na základě hodnocení dotazníkového šetření bylo hodnoceno 262 koní, nichž melanom mělo 35. Nejčastěji se onemocnění vyskytovalo u koní se zbarvením vybělující bělouš (63 %), kdy vliv zbarvení byl statisticky vysoce průkazný (p-hodnota < 0,01). Vyšší podíl u postižených koní měli valaši (57 %), ale vliv pohlaví nebyl prokázán jako statisticky průkazný (p-hodnota > 0,05). Nejvíce respondentů odpovědělo, že se melanomy u jejich koní objevily ve 13. roce. Dle výsledků vyšlo jako nejkritičtější místo ocas (38 %).54 % respondentů uvedlo, že je melanom u jejich koně nezhoubný. Pro léčbu se rozhodlo 43 %, přičemž jako nejčastější způsob volili chirurgickou excizi (23 %). Vyplívající obecné doporučení pro chovatelskou praxi je především kontrola rizikových míst na těle koně ať už při jeho chovu, nebo plánované koupi. Mezi takové oblasti patří ocas, trup a hlavu. V případě chovu koně s bílým zbarvením, být připraven, že se melanom může vyskytnout a mít tak dostatečné podvědomí o onemocnění, aby se koni dostala včas adekvátní péče.
|
|
|
Diferenční pulzní voltametrie pro detekci metallothioneinu
Postránecká, Tereza ; Prášek, Jan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Metalothionein (MT) je protein s charakteristickým aminokyselinovým složením, který díky svým thiolovým skupinám dokáže vázat ionty kovů a zapojovat se tak do homeostázy těchto iontů v organismu. Protein má svůj význam i v procesu karcinogeneze, mohl by být vhodným markerem u některých typů nádorů. MT má v organismech mnoho specifických funkcí. Může být zkoumán několikerými technikami. Běžně používanou metodou stanovení koncentrace MT je elektroanalýza. Konkrétněji se v této práci zaměřuji na diferenční pulzní voltametrii za využití Brdičkovy reakce.
|
|
|
Diferenční pulzní voltametrie pro detekci metallothioneinu
Postránecká, Tereza ; Prášek, Jan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Metalothionein (MT) je protein s charakteristickým aminokyselinovým složením, který díky svým thiolovým skupinám dokáže vázat ionty kovů a zapojovat se tak do homeostázy těchto iontů v organismu. Protein má svůj význam i v procesu karcinogeneze, mohl by být vhodným markerem u některých typů nádorů. MT má v organismech mnoho specifických funkcí. Může být zkoumán několikerými technikami. Běžně používanou metodou stanovení koncentrace MT je elektroanalýza. Konkrétněji se v této práci zaměřuji na diferenční pulzní voltametrii za využití Brdičkovy reakce.
|
|
|
Výživa pacientů na onkologických odděleních
FOUSKOVÁ, Diana
Název mé bakalářské práce je Výživa pacientů na onkologických odděleních. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou nádorové malnutrice, jejími příznaky, rozdělením nádorové malnutrice, příčinami a důsledky. Dále jsem uvedla a popsala jednotlivé změny metabolismu onkologicky nemocného a diagnostiku malnutrice. Zabývala jsem se také nutriční podporou, kde jsem uvedla a popsala jednotlivé typy nutričních podpor. V teoretické části jsem se dále zaměřila na protinádorovou terapii, u které jsem popsala typy protinádorové léčby, jednotlivé nežádoucí účinky protinádorové terapie spojené s příjmem potravy a nápojů a ke každému nežádoucímu účinku jsem uvedla dietní doporučení. V poslední části jsem se zmínila o rizikových faktorech a prevenci nádorových onemocnění. Cílem praktické části mé bakalářské práce bylo zjistit nutriční stav u hospitalizovaných pacientů na onkologických odděleních v souvislosti s protinádorovou terapií. Odpověděla jsem na 3 výzkumné otázky: 1. "Jak ovlivňuje protinádorová terapie kvalitu a množství přijímané stravy?" 2. "Jak často je nutné aplikovat parenterální a enterální výživu u těchto pacientů?" 3. "Jak protinádorová terapie ovlivňuje hmotnost pacienta?" Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn vytvořením týdenního záznamu stravy, který vyplňovali hospitalizovaní pacienti na dvou onkologických odděleních. Výzkumný soubor tvořilo 50 onkologicky nemocných pacientů. Záznam stravy vyplnilo 30 pacientů ve Fakultní nemocnici Olomouc a 20 pacientů ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Výsledky jsem zpracovala pomocí programu Nutriservis. Vypočítané hodnoty energie, bílkovin, tuků a sacharidů z Nutriservisu jsem porovnávala s doporučenými hodnotami odpovídajících referenční hmotnosti a stáří pacienta. Dále jsem zjišťovala počet parenterálních a enterálních výživ a hmotnostní úbytek během protinádorové terapie, kdy jsem u pacientů zjišťovala hmotnost na začátku protinádorové léčby a jejich aktuální hmotnost. Všichni pacienti byli za polovinou protinádorové léčby. Tyto informace jsem zjistila z dokumentace pacienta. Abych mohla nahlédnout do dokumentace, vytvořila jsem pro pacienty informovaný souhlas, který mi následně pacienti podepsali. Zpracovaná data jsou interpretována pomocí tabulek a grafů, které jsou vždy doplněny komentářem. Pacienty jsem si pro vyhodnocení rozdělila do skupin podle diagnóz. Z výsledků vyplývá, že většina pacientů má nedostatečný příjem energie a základních živin. Příjem stravy u pacientů závisel i na typu nádorů. U pacientů s karcinomy horní části trávicího traktu, střev a karcinomů jater, žlučníku a pankreatu byl v porovnání s karcinomy pohlavních orgánů větší deficit energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Ale i pacienti s karcinomy ledvin a močových cest měli výrazný deficit energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Podávání nutriční podpory bylo velmi časté především u pacientů, u kterých nádor způsobil obstrukci některé z částí trávicího traktu. U karcinomů horní části trávicího traktu měla většina pacientů zavedený PEG. Velmi časté bylo podávání sippingu jako přídavek k běžné stravě a při větších nutričních komplikacích byla také často podávána parenterální výživa. Hmotnostní úbytek měli téměř všichni pacienti. Jak značný byl hmotnostní úbytek, záleželo na typu nádoru. Pro pacienty je velmi důležitý dostatečný příjem energie, živin a nápojů během protinádorové léčby. V případě vzniku či rozvoje nádorové malnutrice nebo vzniku komplikací spojených s příjmem stravy by měla být včas zajištěna nutriční podpora dle individuálního stavu pacienta.
|
host ::
RSS.