Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení vlivu aplikace pomocného přípravku na produkční parametry brambor
MIČKA, Michal
Cílem diplomové práce bylo hodnocení vlivu aplikace pomocného přípravku na produkční parametry brambor. K tomuto účelu byl v roce 2022 založen jednoletý maloparcelkový pokus v pokusné stanici Lukavec. Do pokusu byly vybrány odrůdy Ornella, Red Anna, Val Blue a Westamyl. V pokusu byl aplikován pomocný přípravek Energen Fulhum Plus. Energen Fulhum Plus je upravený a modifikovaný vodný roztok solí látek získaný originálním rozkladem technického lignosulfátu. Podporuje tvorbu jemného kořenového vlášení a v důsledku toho zvyšuje využití vláhy a výživy. Dále podporuje růst, výnos a látkové složení. Ze sklizených pokusných parcelek se stanovil výnos a poté byly odebrány vzorky pro rozbory a chemické analýzy. Z pokusu byl hodnocen výnos hlíz, průměrná hmotnost hlíz, obsah škrobu, výnos škrobu, obsah sušiny, obsah dusíkatých látek, výnos dusíkatých látek a obsah polyfenolů. Ve sledovaném roce 2022, který byl v měsících březen - září teplotně i srážkově nadprůměrný, je z výsledků patrné že všechny odrůdy v pokusu po aplikaci pomocného přípravku Energen Fulhum Plus oproti kontrole zvýšily výnos hlíz (t/ha), průměrnou hmotnost hlíz (g), obsah škrobu (%), výnos škrobu (t/ha), obsah dusíkatých látek (%) a výnos dusíkatých látek (t/ha). U obsahu sušiny (%) se po aplikaci pomocného přípravku zvýšil obsah sušiny u všech odrůd kromě odrůdy Val Blue, kdy se obsah sušiny nepatrně snížil. Aplikace pomocného přípravku měla u celkového obsahu polyfenolů (mg EGA/g sušiny) rozdílné výsledky, kdy se zvýšil u odrůd Westamyl a Val Blue a naopak snížil u odrůd Ornella a Red Anna.
Porovnání automatického a poloautomatického sazeče brambor
NEBESAŘ, Jan
V bakalářské práci jsou porovnávány dvě technologie pro sázení brambor. První technologií je výsadba automatickým sazečem a druhou technologií je výsadba sazečem poloautomatickým. Měření probíhalo v kraji Vysočina, který se nachází v bramborářské výrobní oblasti. Práce je zaměřena na porovnání technologií v oblasti kvality práce, plošné výkonnosti a ekonomické efektivity. Ta zahrnuje spotřebu pohonných hmot a náklady na provoz jednotlivých sazečů. Dále je v práci hledán bod, ve kterém obě technologie dosahují stejné plošné výkonnosti při shodných nákladech na provoz strojů.
Hodnocení vybraných biologických, produkčních a zpracovatelských vlastností topinamburu
ZIKMUNDA, Jan
Tato práce se zabývá hodnocením vybraných biologických, produkčních a zpraco-vatelských vlastností hlíz topinamburu hlíznatého. Za tímto účelem byl na jaře v roce 2021 založen pokus na Havlíčkobrodsku v lokalitě Valečov. Pro tento pokus byly vybrány čtyři odrůdy topinamburu Karin, Rút, Skarlet a Zlata. Tyto odrůdy byly pěstovány ve třech variantách. Byly zaznamenány jednotlivé pěstitelské opera-ce, postupný růst plodin a sklizeň hlíz. U všech odrůd byly hodnoceny tyto parame-try: výnos hlíz, průměrný počet hlíz na jednu rostlinu, průměrná hmotnost jedné hlízy, obsah sušiny v hlízách, obsah inulinu v čerstvé hmotě, obsah inulinu v sušině. Odrůda Rút dosáhla pět nejlepších výsledků u sledovaných šesti parametrů: výnos 42,6 t/ha, hmotnost hlízy 45,30 g, obsah sušiny v hlízách 32,71 %, obsah inulinu v čerstvé hmotě 16,02 %, obsah inulinu v sušině 49,06 %. Z části sklizených hlíz byla vytvořena sušina, která byla rozemleta na topinam-burovou mouku a krupici. Topinamburová mouka či krupice nahradily polovinu nebo třetinu běžné mouky v osmi pokusných potravinářských výrobcích, u nichž bylo provedeno senzorické hodnocení.
Hodnocení výnosu a kvality hlíz konzumních brambor
KAŇKA, Jakub
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit rozdíly ve výnosu, obsahu nutričně významných látek a stolní hodnotu hlíz u zvoleného souboru konzumních brambor. K tomuto účelu byl založen maloparcelkový pokus v Jindřichově Hradci se 3 odrůdami konzumních brambor: Rosara, Sunshine a Princess. Pěstování proběhlo za podmínek konvenční technologie. V průběhu vegetace byl sledován zdravotní stav porostu, nástup růstových fází a tvorba výnosu. Ze sklizených parcelek byly odebrány vzorky pro rozbory a chemické analýzy a byl stanoven výnos. U jednotlivých odrůd byl hodnocen počet hlíz na trs a stonek, průměrná hmotnost hlíz, obsah sušiny, obsah škrobu, celkový obsah polyfenolů a antioxidační aktivita. Dále byla hodnocena pomocí hodnotitelů stolní hodnota hlíz prostřednictvím varné zkoušky.
Porovnání nutriční a užitné hodnoty hlíz vybraných odrůd konzumních brambor
BOUŠKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit rozdíly v obsahu vybraných nutričně významných látek a stolní hodnotu hlíz u zvoleného souboru odrůd konzumních brambor. Obecné seznámení s danou problematikou je obsaženo v literárním přehledu. V roce 2019 byl založen maloparcelkový pokus v Lukavci s 6 odrůdami konzumních odrůd brambor a 1 odrůdou pro zpracování na škrob (jako kontrastní kontrola). Pěstování proběhlo za podmínek konvenční pěstitelské technologie. Hlízy byly ručně sklizeny 11. 10. 2019 a následně byly odebrány vzorky pro chemické analýzy. U pokusu se hodnotila průměrná hmotnost hlíz, obsah sušiny, obsah N-látek a bílkovin, obsah celkových polyfenolů a celková antioxidační aktivita. Prostřednictvím varné zkoušky s panelem hodnotitelů se posuzovala stolní hodnota hlíz. Veškerá získaná data byla statisticky vyhodnocena a zpracována do grafů.
Biologie a regulace plevelů při pěstování okopanin (Solanum tuberosum Wild.)
SAMOHEJL, Petr
V teoretické části byla popisována agrotechnika při pěstování brambor a charakterizovány vybrané plevelné druhy rostliny, které každoročně působí škody nejen v okopaninách. Chemická ochrana je v současné době pokládána za významnou a nejvíce zastoupenou metodu regulace plevelných druhů rostlin a spočívá ve využívání herbicidních přípravků na ochranu rostlin k omezení populace plevelných druhů pod ekonomický práh škodlivosti. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na sledování biologie a regulace plevelů při pěstování okopanin (Solanum tuberosum Wild.). Na pokusném pozemku obhospodařovaném rodinou Samohejlových u obce Malešice (okres České Budějovice) v Jihočeském kraji. Byly porovnávány tři odrůdy brambor (Adéla, Belana, Marabel) a tři různé herbicidní přípravky (Arcade 880 WG, Mistral a Sencor Liquid) a současně sledován výnos hlíz pěstovaných odrůd brambor. Z výsledků vyplynulo, že u každého herbicidního přípravku je účinek rozdílný. Malý účinek těchto přípravků se projevil díky své účinné látce (metribuzin) na pcháč oset a pýr plazivý. Jako druhotný výsledek byl sledován výnos hlíz jednotlivých odrůd brambor při různém ošetření, kdy jednotlivé odrůdy reagovaly na různost ošetření herbicidními přípravky a poskytovaly v těchto případech rozdílný výnos.
Reakce vybraných odrůd brambor na aplikaci listových hnojiv
KULÍK, Jan
Cílem pokusu bylo zhodnotit reakci vybraných odrůd brambor na aplikaci listových hnojiv. Výhodou aplikace listových hnojiv je rychlost jejich působení a při kombinaci s jinými zásahy (společná aplikace s fungicidy) i ekonomika jejich aplikace. V letech 2012 a 2013 byl v nadmořské výšce 380 m založen pokus, kde byl hodnocen účinek aplikace roztoku močoviny, Lignohumátu a Energenu fruktus u odrůd s rozdílnou délkou vegetační doby Magda - velmi raná, Adéla - raná, Laura a Satina - polorané a Bionta - pozdní. U těchto odrůd se hodnotil podíl vzešlých rostlin, výnos hlíz, podíl hlíz konzumní velikosti, počet hlíz pod trsem, průměrná hmotnost 1 hlízy, počet stonků na rostlinu a obsah škrobu. Z výsledků bylo zjištěno, že v roce 2012 reagovaly odrůdy Magda a Satina zvýšenou průměrnou hmotností 1 hlízy po aplikaci všech listových hnojiv. Nejpříznivěji v tomto roce působil Lihnohumát, který zvýšil průměrnou hmotnost 1 hlízy u odrůd Magda, Adéla a Satina. Oproti tomu v druhém roce pokusu reagovaly pozitivně na přihnojení Lignohumátem, Močovinou a Energenem fruktus zvýšením průměrné hmotnosti 1 hlízy odrůdy Adéla, Laura a Bionta. V roce 2013 měla nejvyšší vliv na průměrnou hmotnost 1 hlízy Močovina, a to u odrůd Magda, Adéla, Laura a Bionta.
Hodnocení vlivu genotypu na strukturu výnosu a vybrané parametry hlíz u topinamburu (\kur{Helianthus tuberosus} L.)
VANĚČEK, Petr
Cílem této bakalářské práce bylo hodnocení vlivu genotypu (klonu) topinamburu hlíznatého (Helianthus tuberosus L.) na strukturu výnosu a vybrané parametry hlíz. Jednoletý polní pokus byl založen 25. dubna 2012 na pozemku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (nadmořská výška 395 m, obilnářská výrobní oblast), kde bylo vysázeno 8 různých genotypů (Refla, Lola, Gigant, Karina, Völkenroder Spindel, Úrodný, Běloslupký, C 63) ve 3 opakováních (spon 0,3 x 0,75 m). Nejranějšími klony byly vyhodnoceny Úrodný a Gigant (objevení úboru již 84. den ode dne výsadby). Na podzim (31. října) se sklízely hlízy 5 za sebou jdoucích rostlin z prostředního řádku v každém opakování. Statisticky vyhodnocovány byly všechny klony kromě klonu Běloslupký (z důvodu pozdní výsadby). Hodnoty výnosu měly rozpětí od 33,48 t/ha (C 63) do 44,74 t/ha (Úrodný). Genotyp Völkenroder Spindel produkoval nejvíce hlíz na rostlinu (průměr 24,3), ale zároveň byla u tohoto klonu zjištěna nejmenší průměrná hmotnost hlízy 34,73 g (R = - 0,84 %). Nejméně hlíz produkoval klon C 63 (16,3). Jednoznačně nejvyšší průměrné hmotnosti hlíz bylo dosaženo u genotypu Úrodný (73,59 g; na 2. místě klon C 63 - 55,63 g). Metodou lyofilizace (Alpha 1-4 LSC) se stanovil obsah sušiny v hlízách. Hodnoty sušiny se pohybovaly v rozmezí 18,85 % (Lola) 22,36 % (Völkenroder Spindel). Dalšími analyzovanými parametry byly obsah bílkovin (BCA Protein Assay Kit, Pierce) a obsah dusíku v sušině hlíz. Nejvyšších hodnot obsahu bílkovin bylo dosaženo u genotypu Refla (6,13 %) a nejnižších u genotypu Úrodný (3,90 %). Hodnoty obsahu dusíku se pohybovaly v rozmezí 0,68 % (Lola) 1,02 % (C 63). Metodami SDS PAGE a automatickou čipovou elektroforézou byly v proteinovém složení hlíz jednotlivých klonů zjištěny pouze rozdíly kvantitativní. Přibližné molekulové hmotnosti zjištěných proteinů měly hodnoty 8, 20 30, 35, 40, 50, 65, 80, 85 a 90 kDa.
Projev aplikace listových hnojiv u brambor
KULÍK, Jan
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení projevu aplikace listových hnojiv u brambor. Hlavní výhodou listové (mimokořenové) výživy je rychlost působení na rostlinu, možná kombinace s jinými zásahy (aplikace fungicidů) a ekonomika použití. Listová výživa podporuje výnos a kvalitu hlíz, hlavně při jejich nasazování a špatných růstových podmínkách. Mimokořenová výživa musí být vnímána pouze jako doplňková výživa, protože nedokáže plně nahradit výživu kořenovou. Polní pokus byl založen v roce 2011 na pozemku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Byly použity vybrané konzumní odrůdy brambor s rozdílnou délkou vegetační doby. Velmi raná odrůda Magda, raná odrůda Adéla, polorané odrůdy Laura a Satina a pozdní odrůda Bionta. Pokus se skládal ze čtyř variant ve čtyřech opakováních. K hnojení jednotlivých variant byl použit roztok močoviny, lignohumát, roztok lignohumátu s NPK a varianta kontroly, kdy se listové hnojení neprovádělo. Hodnocen byl výnos hlíz, počet hlíz na trs, průměrná hmotnost hlíz, výtěžnost hlíz konzumní velikosti, podíl tržních hlíz a obsah škrobu. Z výsledů bylo zjištěno, že při hnojení močovinou se zvýšil výnos u všech zvolených odrůd. U odrůd Adéla a Laura byl dosažen nejvyšší výnos po aplikaci lighnohumátu, u odrůd Satina a Bionta pak po hnojení močovinou. Velmi raná odrůda Magda reagovala na aplikaci listových hnojiv jen nepatrným zvýšením výnosu a to pouze u varianty hnojené močovinou.
Hodnocení variability proteinů mezi orgány druhu Solanum tuberosum L.
ŠMÍDOVÁ, Michaela
Cílem práce bylo sledování změn obsahu proteinů v hlízách bramboru hlíznatého (Solanum tuberosum L.) v průběhu vegetace a vývoje hlíz. Změny byly sledovány modelově na dvou vybraných odrůdách s rozdílným stupněm ranosti {--} Adora (velmi raná) a Bionta (polopozdní). Rostliny byly pěstovány v polních podmínkách na stanovišti v Českých Budějovicích (380 m n. m.). Odběry hlíz pro analýzy byly prováděny v pravidelných intervalech a byly sledovány následující parametry: průměrná hmotnost hlízy, obsah sušiny, obsah hrubých proteinů a obsah čistých proteinů. Výsledky analýz poskytly přehled o změnách množství proteinů během vývoje rostlin, obsah proteinů byl sledován i v jednotlivých vrstvách hlízy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.