|
|
Hodnocení výskytu houbových chorob u tritikale a jejich vliv na výnos
Petříková, Markéta
Bakalářská práce se zaměřuje na výskyt houbových chorob ve dvou variantách ošetření u tritikale ozimého. První varianta byla s fungicidním ošetřením a druhá varianta bez. Pokus byl proveden v Polní pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích. Hodnoceno bylo pět odrůd ve čtyřech opakování v každé variantě. Práce srovnává v obou variantách výskyt hou-bových chorob, počet zrn v klasu, počet klasů na m2, hmotnost tisíce semen a výnos. Byl zjiš-těn výskyt patogenů Blumeria graminis a mírný výskyt Puccinia striiformis. Průměrný výnos u neošetřené varianty byl 6,3 t.ha-1 a u ošetřené varianty byl 5,8 t.ha-1. Vlivem sucha došlo k poškození ošetřené varianty, proto byly dosažené hodnoty nižší než u neošetřené varianty.
|
|
|
Hodnocení napadení vybraných odrůd tritikale houbovými patogeny v polních podmínách
Olšanský, Jiří
Bakalářská práce se zabývá výsledky maloparcelních pokusů s tritikale ozimým na pozemcích Mendelovy univerzity v Žabčicích. Tritikale bylo zaseto ve dvou varian-tách jedna varianta byla s aplikací fungicidu a druhá bez. Celkem bylo zkoušeno v každé variantě šest odrůd ve třech opakování. Práce porovnává napadení hou-bovými patogeny na obou variantách a hodnotí další parametry jako je výnos, HTS, výška rostlin, počet klasů na m2, počet zrn v klasu a průběhu počasí na dané lokalitě. Kvůli nedostatečným srážkám se houbové patogeny projevily jen mini-málně a výnos byl značně redukován. Neošetřené varianty byly mírně napadené padlím tritikale (do stupně 8) a komplexem listových skvrnitostí (do stupně 7).
|
|
| |
|
|
Možnosti použití žita a dalších obilovin pro surogaci při výrobě piva
Žák, Jiří
Bakalářská práce Možnosti použití žita a dalších obilovin pro surogaci při výrobě piva se zaměřuje na pivovarsky významné vlastnosti obilovin menšinového pivovarnického významu, se zvláštním přihlédnutím k žitu (Secale cereale) a tritikale (× Triticosecale). Na základě dostupných studií se tritikale jeví jako nadějná surovina, využitelná ve větším rozsahu jako zdroj škrobu, případně dusíku a diastatických enzymů. Žito bylo naproti tomu pro použití ve větším rozsahu zhodnoceno jako nepříliš vhodná surovina, jejíž hodnota spočívá především v ovlivnění senzorických vlastností u minoritních typů piva. Pro účely výroby bezlepkových piv by některé doposud vzácně používané drobnozrné druhy ("millet"), zejména tef (Eragrostis tef), bylo vhodné považovat za obilniny vyžadující další pozornost.
|
|
|
Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství
VESELÝ, Tomáš
V této práci byly porovnávány rozdíly mezi ekologickým, přechodným a konvenčním systémem hospodaření. Byly porovnávány výnosy zrna, množství agrotechniky a ekonomiky v jednom zvoleném podniku Farma Otročín s.r.o. V letech 2007-2014.
|
|
|
Studium polymorfizmu DNA u tritikale
Svojsíková, Nikola
Současné odrůdy tritikale nesplňují mlynářské ani pekařské požadavky. Příčinou je přítomnost chromozomu R, který zhoršuje viskoelastické vlastnosti těsta a přítomnost sekalinů zapříčiňuje horší technologické vlastnosti zrna. Bakalářská práce se věnuje detekci alelického složení lokusů vysokomolekulárních gluteninových podjednotek (HMW-GS) a nízkomolekulárních gluteninových podjednotek (LMW-GS). V práci bylo analyzováno celkem 14 vybraných genotypů tritikale. DNA markery založené na polymerázové řetězové reakci (PCR) byly použity k identifikaci alelického složení v lokusech Glu-A1, Glu-B1 a Glu-D1, které kódují vysokomolekulární gluteninové podjednotky, a sekalinového lokusu. V lokusu Glu-A1 byly detekovány alely Glu-A1a, Glu-A1b, Glu-A1c. Celkem 4 alelické kombinace gluteninových podjednotek Bx7+By18*, Bx7*+By8, Bx7+By8*, Bx7+By8 byly detekovány v lokusu Glu-B1. U dvou linií byla detekována alela Glu-D1d. Sec-1 lokus byl detekován u 12-ti šlechtitelských linií. DNA markery byly také využity při zjištění alelického složení lokusu Glu-A3, který kóduje nízkomolekulární gluteninové podjednotky. Alely Glu-A3a, Glu-A3d a Glu-A3f nebyly u analyzovaných linií detekovány.
|
|
|
Hospodaření na ekologické farmě v podhůří Šumavy a biodiverzita vybraných agroekosystémů
OUŘEDNÍK, David
Obsahem diplomové práce bylo studium společenstev epigeických brouků na třech odlišných stanovištích v katastrálním území obce Mačice (nedaleko Soběšic), Západočeský kraj. Biotopy byly obhospodařovány v režimu ekologického zemědělství, kontrétně se jednalo o pole oseté tritikále, louku a pastvinu. Pro sběr biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Za sledované období bylo celkem odchyceno a determinováno 640 jedinců z 57 druhů a ze 14 čeledí. Na všech biotopech byla nejvíce druhově zastoupenou čeledí čeleď střevlíkovití (Carabidae) (23 druhů), následovala čeleď drabčíkovití (Staphylinidae) (11 druhů) a čeleď mrchožroutovití (Silphidae) (6 druhů). Nejvíce jedinců bylo nalezeno na biotopu pole s počtem 255 (30 druhů z 8 čeledí), následoval biotop louka se 198 jedinci (36 druhů z 9 čeledí) a na pastvině bylo nalezeno 187 jedinců (34 druhů z 10 čeledí). Druhové spektrum epigeických brouků bylo rozděleno do skupin podle citlivosti k antropogenním vlivům. Na všech biotopech převládaly druhy, které nemají zvláštní požadavky na kvalitu a charakter prostředí (skupina E) s počtem druhů 48. Druhů obývajících biotopy středně ovlivněné činností člověka (skupina R2) bylo celkem 9 na všech biotopech, z toho se jich nejméně vyskytovalo na poli (1 druh), na pastvině (5 druhů) a na louce jich bylo nalezeno nejvíce (6 druhů). Index antropogenního ovlivnění ukazuje, že se jedná o velmi silně ovlivněné biotopy. Při porovnání jednotlivých stanovišť bylo zjištěno, že nejvíce ovlivněným biotopem bylo pole (ISD 1,67 %). Nejméně ovlivněným biotopem byla louka (ISD 8,34 %). Závěrem lze konstatovat, že se nepotvrdila hypotéza, že ekologické zemědělství má pozitivní vliv na biodiverzitu.
|
|
|
Kvalitativní vlastnosti zrna tritikale
PLÁNSKÁ, Vlasta
Tritikale je kříženec žita a pšenice. Po obou rodičích získalo dobré vlastnosti. Je tolerantnější k horším pěstitelským podmínkám než pšenice a má dobrý zdravotní stav. Diplomová práce ,,Kvalitativní vlastnosti zrna tritikale?? se zabývá porovnáním výnosu a vyhodnocením základních parametrů kvality zrna tritikale. Mezi vybrané parametry kvality byly zařazeny hmotnost tisíce zrn, vlhkost, objemová hmotnost a chemické složení zrna. V roce 2010 a 2011 byl na pokusném pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity založen odrůdový pokus. Bylo pěstováno a sledováno 13 odrůd tritikale. Na základě výsledků diplomové práce vyplynuly tyto závěry. Hodnoty zaznamenané u většiny odrůd naznačují možnost určitého šlechtitelského potenciálu pro oblast pekařského využití. Odrůdy vykazovaly nižší obsah lepku a nižší výsledky u Zelenyho testu. Odrůdy dosahují nízkých hodnot bílkoviných frakcí a N-látek. Pro zlepšení krmné hodnoty bych doporučovala zvýšit dávku dusíkatého hnojení. Pro mlynářské využití také tyto odrůdy vhodné příliš nejsou z důvodu nižší objemové hmotnosti. Relativně vhodné uplatnění by našly tyto odrůdy ve využití pro bioetanol, protože nižší obsah bílkovin znamená vyšší obsah škrobu. Z výsledků dále vyplývá, že tritikale je vhodnějším obilním druhem spíše k intenzivnímu pěstování.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.