|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Identifikace alel pro zásobní proteiny obilky tritikale pomocí DNA markerů
Svojsíková, Nikola
Tritikale se řadí mezi amfiploidní druh obilnin a vzniklo křížením pšenice a žita. Jeho pekařská kvalita je podstatně horší, než je tomu u pšenice. Pekařská kvalita je určována jednotlivým složením a obsahem zásobních proteinů. Velký vliv na výslednou kvalitu těsta mají vysokomolekulární a nízkomolekulární gluteninové podjednotky. Mezi zásobní bílkoviny tritikale také patří žitné sekaliny, které působí na pekařskou jakost negativně. Proto byly vytvořeny linie, u kterých je translokován chromozom 1R a obsahují podjednotku Glu-D1d, která má pozitivní vliv na pekařskou jakost. Práce se věnuje identifikaci alelického složení lokusů vysokomolekulárních gluteninových podjednotek (HMW-GS), nízkomolekulárních gluteninových podjednotek (LMW-GS), lokusů Pina a Pinb a nulových alel Waxy genů. Pomocí DNA markerů založených na polymerázové řetězové reakci (PCR) bylo analyzováno celkem 23 vybraných genotypů tritikale. V jednotlivých lokusech HMW-GS (Glu-A1, Glu-B1, Glu-D1), LMW-GS (Glu-A3) a Pina-D1, Pinb-D1 bylo popsáno jejich alelické složení a byly detekovány nulové alely v lokusech Wx-A1 a Wx-B1.
|
|
|
Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství
VESELÝ, Tomáš
V této práci byly porovnávány rozdíly mezi ekologickým, přechodným a konvenčním systémem hospodaření. Byly porovnávány výnosy zrna, množství agrotechniky a ekonomiky v jednom zvoleném podniku Farma Otročín s.r.o. V letech 2007-2014.
|
|
|
Hospodaření na ekologické farmě v podhůří Šumavy a biodiverzita vybraných agroekosystémů
OUŘEDNÍK, David
Obsahem diplomové práce bylo studium společenstev epigeických brouků na třech odlišných stanovištích v katastrálním území obce Mačice (nedaleko Soběšic), Západočeský kraj. Biotopy byly obhospodařovány v režimu ekologického zemědělství, kontrétně se jednalo o pole oseté tritikále, louku a pastvinu. Pro sběr biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Za sledované období bylo celkem odchyceno a determinováno 640 jedinců z 57 druhů a ze 14 čeledí. Na všech biotopech byla nejvíce druhově zastoupenou čeledí čeleď střevlíkovití (Carabidae) (23 druhů), následovala čeleď drabčíkovití (Staphylinidae) (11 druhů) a čeleď mrchožroutovití (Silphidae) (6 druhů). Nejvíce jedinců bylo nalezeno na biotopu pole s počtem 255 (30 druhů z 8 čeledí), následoval biotop louka se 198 jedinci (36 druhů z 9 čeledí) a na pastvině bylo nalezeno 187 jedinců (34 druhů z 10 čeledí). Druhové spektrum epigeických brouků bylo rozděleno do skupin podle citlivosti k antropogenním vlivům. Na všech biotopech převládaly druhy, které nemají zvláštní požadavky na kvalitu a charakter prostředí (skupina E) s počtem druhů 48. Druhů obývajících biotopy středně ovlivněné činností člověka (skupina R2) bylo celkem 9 na všech biotopech, z toho se jich nejméně vyskytovalo na poli (1 druh), na pastvině (5 druhů) a na louce jich bylo nalezeno nejvíce (6 druhů). Index antropogenního ovlivnění ukazuje, že se jedná o velmi silně ovlivněné biotopy. Při porovnání jednotlivých stanovišť bylo zjištěno, že nejvíce ovlivněným biotopem bylo pole (ISD 1,67 %). Nejméně ovlivněným biotopem byla louka (ISD 8,34 %). Závěrem lze konstatovat, že se nepotvrdila hypotéza, že ekologické zemědělství má pozitivní vliv na biodiverzitu.
|
|
|
Kvalitativní vlastnosti zrna tritikale
PLÁNSKÁ, Vlasta
Tritikale je kříženec žita a pšenice. Po obou rodičích získalo dobré vlastnosti. Je tolerantnější k horším pěstitelským podmínkám než pšenice a má dobrý zdravotní stav. Diplomová práce ,,Kvalitativní vlastnosti zrna tritikale?? se zabývá porovnáním výnosu a vyhodnocením základních parametrů kvality zrna tritikale. Mezi vybrané parametry kvality byly zařazeny hmotnost tisíce zrn, vlhkost, objemová hmotnost a chemické složení zrna. V roce 2010 a 2011 byl na pokusném pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity založen odrůdový pokus. Bylo pěstováno a sledováno 13 odrůd tritikale. Na základě výsledků diplomové práce vyplynuly tyto závěry. Hodnoty zaznamenané u většiny odrůd naznačují možnost určitého šlechtitelského potenciálu pro oblast pekařského využití. Odrůdy vykazovaly nižší obsah lepku a nižší výsledky u Zelenyho testu. Odrůdy dosahují nízkých hodnot bílkoviných frakcí a N-látek. Pro zlepšení krmné hodnoty bych doporučovala zvýšit dávku dusíkatého hnojení. Pro mlynářské využití také tyto odrůdy vhodné příliš nejsou z důvodu nižší objemové hmotnosti. Relativně vhodné uplatnění by našly tyto odrůdy ve využití pro bioetanol, protože nižší obsah bílkovin znamená vyšší obsah škrobu. Z výsledků dále vyplývá, že tritikale je vhodnějším obilním druhem spíše k intenzivnímu pěstování.
|
|
|
Vliv úpravy krmiv na produkční ukazatele v chovu tržního kapra na rybnících Rybářství Třeboň
HLAVÁČ, David
Cílem této práce bylo ověření produkční účinnosti šrotovaného a tepelně upraveného triticale v porovnání s obilovinami bez úprav během 135ti denního krmného pokusu na rybnících v soustavě Naděj. Bylo sledováno dávkování krmiv, technika přikrmování a kondiční stav nasazených tržních kaprů v pokusných rybnících s přihlédnutím ke kvalitě vodního prostředí a množství přirozené potravy. Na konci pokusu byly vyhodnoceny hlavní produkční ukazatele a údaje byly statisticky vyhodnoceny. Nepodařilo se prokázat vyšší produkční účinnost mechanicky a tepelně upravených obilovin. Nejvyšší produkční účinnost byla zjištěna u varianty s přikrmováním triticale bez úprav (FCR - 1,4; SGR ? 0,97 %.d-1; PER ? 6,74), dále pak u varianty s přikrmováním triticale tepelně upraveným (FCR ? 1,63; SGR ? 0,88 %.d-1; PER ? 5,79) a nejnižšího produkčního účinku dosáhlo triticale šrotované (FCR ? 1,68; SGR ? 0,86 %.d-1; PER ? 5,62). Výsledky ovlivnila rozdílná úroveň kvantity zooplanktonu ve sledovaných rybnících.
|
|
|
Kondiční ukazatel v chovu tržního kapra v poloprovozních pokusech na sádkách v Třeboni
FLOKOVIČ, Ondřej
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval přikrmováním kapra obecného (Cyprinus carpio, L.) v poloprovozních pokusech na sádkách v Třeboni. Na pokus byl použit tříletý kapr provozní linie třeboňský šupinatý. Mnou uskutečněný experiment měl hlavní cíl a to porovnat mezi sebou krmivo triticale v různých formách úpravy. Pro přikrmování bylo použito krmivo triticale ve třech formách úpravy (triticale celé, triticale mačkané, triticale celé tepelně upravované při 100°C). Krmná studie byla provedena na vyhodnocení kondičních ukazatelů tržního kapra. Na pokus, který trval 83 dní byly využity čtyři sádky. Sádky byly nasazeny v počtu 363ks/ha. V sádce č. 1 se přikrmovalo krmivem (triticale celé). V sádce č. 2 se přikrmovalo krmivem (triticale mačkané). V sádce č. 3 se přikrmovalo krmivem (triticale celé tepelně upravované při 100 °C). Sádka č. 4 sloužila jako kontrola bez příkrmu. V průběhu pokusu se prováděly kontrolní odlovy, při kterých se měřila délka těla, obvod těla, hmotnost těla a měřil se tuk ve svalovině ryb. Významný rozdíl v konečné tělesné hmotnosti vykazovalo krmivo triticale celé tepelně upravované při 100 °C ve vztahu ke kontrolní skupině bez přikrmování. Přírůstek byl nejvyšší ze všech testovaných krmiv a činil 12.061kg. Z výsledků všech testovaných krmiv vyšlo nejlépe právě krmivo triticale celé tepelně upravované při 100°C, které se prokázalo jako nejvhodnější.
|
|
|
Možnosti ovlivňování textury masa kapra obecného (Cyprinus carpio)
JOHÁNEK, Martin
Diplomová práce se zabývá statistickým porovnáním texturních vlastností rybího masa (tuhost, elastičnost, soudržnost, žvýkatelnost), které byly po dobu experimentu chovány na sádkách v Třeboni. Obsádka kapra byla v každém rybníčku krmena jinak upravenou formou triticale (celé, mačkané, šrotované, tepelně upravené celé při 120°C a mačkané při120°C a 100°C) a jedním rybníčkem s kontrolními rybami. Po ukončení experimentu byly ryby dle normy usmrceny a byla stanovena výtěžnost. Ze získaných filetů byly odebrány vzorky svaloviny přesně definovaným způsobem a byly zjištěny hodnoty texturních vlastností metodou TPA (Texture profile analyst). Z výsledků vyplývá, že ve všech čtyřech sledovaných mechanických vlastnostech textury dosahovala nejvyšších hodnot kontrola (tuhost:4, 756 kg, elastičnost: 0,689, soudržnost: 0,788 a žvýkatelnost: 2,585 kg), naopak nejnižší hodnoty texturních vlastností byly zaznamenány u triticale celého, tepelně upraveného při 120°C: tuhost 3,259 kg, elastičnost: 0,646 a žvýkatelnost: 1,579 kg a soudržnost byla nejmenší u tepelně upraveného triticale celého při 120°C: 0,733. Statisticky se od sebe významně lišily v parametru tuhost vzorky triticale mačkané při 120°C a celé při 120°C od ostatních. U soudržnosti se významně lišil vzorek triticale mačkané při 120°C od triticale mačkané, celé a kontroly. V parametru žvýkatelnost se vzorky triticale mačkané při 120°C a celé při 120°C významně lišily od ostatních a také triticale mačkané od kontroly. V parametru elastičnost nebyl zjištěn žádný statisticky průkazný rozdíl. Byla použita hladina významnosti p=0,01.
|
host ::
RSS.