Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vyloučení aplikace bilaterálních investičních dohod na ochranu investic mezi členskými státy EU dle mezinárodního práva a inkompatibilita těchto dohod s právem Evropské Unie
Bartková, Josefína ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Vyloučení aplikace bilaterálních investičních dohod mezi členskými státy EU dle mezinárodního práva a inkompatibilita těchto dohod s právem EU Abstrakt Práce mapuje genezi konfliktu mezi bilaterálními dohodami na ochranu investic mezi členskými státy EU a unijním právem od jeho počátku, tedy s nastíněním historického vývoje, vztahu mezinárodního práva a práva EU a modifikací, kterou v oblasti investic přinesla Lisabonská smlouva zařazením přímých zahraničních investic do společné obchodní politiky EU. Předestírá výchozí body odlišných podledů mezinárodního práva a práva EU, u čehož se opírá jak o SDEU judikované doktríny autonomie a nadřazenosti unijního práva, na kterých stojí tento právní řád, tak rozhodčí praxi tribunálů. Z pohledu inkompatibility se soustředí na nejzásadnější rozhodčí doložku, jejíž nesoulad s právem EU je ilustrován judikaturou SDEU v popředí s rozhodnutím ve věci Achmea a stanovisky Evropské komise. Vyhodnocuje možnost vyloučení aplikace bilaterálních dohod na ochranu investic mezi státy EU aplikací specifických ustanovení VCLT (čl. 59, 30, 54) v rámci kterého je provedena komparace ochrany investic poskytované podle mezinárodněprávního režimu a paralelního režimu práva EU (vyhodnocení stejnosti předmětu bilaterálních smluv na ochranu investic a zakládajících smluv EU) a dále rozbor...
Srovnání profilu stěžovatelů u evropského ombudsmana a žalobců u Tribunálu
Slaběňáková, Andrea ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Bortel, Lukáš (oponent)
Jedním z práv občanů Evropské unie, fyzických osob s bydlištěm a právnických osob se statutárním sídlem v jednom z členských států Evropské unie, je právo stěžovat si u Evropského veřejného ochránce práv, popřípadě podat žalobu k Soudu první instance, tzv. Tribunálu. Na obě instituce se mohou fyzické a právnické osoby obrátit v obdobných případech, formální a obsahové náležitosti podáni jsou však rozdílné. Cílem této práce je zjistit, zda tyto formální a obsahové náležitosti představují překážku pro některé skupiny osob při ochraně jejich práv a zda se "nemajetní" častěji obracejí o pomoc k Evropskému veřejnému ochránci práv a "majetní" k Tribunálu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.