Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka (Cherax destructor)
HLÁVKOVÁ, Markéta
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka Cherax destructor Cílem této studie bylo zhodnotit vliv subchronického působení atrazinu na chování, hladinu oxidativního stresu, aktivitu antioxidačních biomarkerů a biochemický profil hemolymfy raka ničivého a tím doplnit stávající informace pro posouzení vlivu této látky na životní prostředí. Celková doba trvání testu byla 28 dní, během prvních 14 dní byli raci vystaveni dvěma koncentracím atrazinu: 6,86 mikrogramů na litr (ATRenv = environmentální koncentrace zjištěná v povrchové vodě České republiky) a 1,21 miligramů na litr (ATR10% = odpovídá 10% 96hLC50) následovaných 14denní zotavovací fází v čisté vodě bez chemické látky. Subchronické působení atrazinu neprokázalo vliv na chování raků a na hladinu oxidativního stresu (měřenou pomocí TBARS). Naproti tomu subchronické působení atrazinu vyvolalo změny v aktivitě antioxidačních enzymů (tkáně hepatopankreatu, svalu a žaber) sledovaných raků, kdy byly pozorovány změny aktivity superoxiddismutázy (SOD) ve všech tkáních. Dále pak byly změny aktivity prokázány u katalázy (CAT; tkáně hepatopankreatu a svalu), glutathionu S-transferázy (tkáně hepatopankreatu a žaber), u glutathionreaduktázy (GR) (hepatopankreas) a redukovaného glutathionu (sval). Koncentrace ATRenv měla vliv na biochemický profil hemolymfy u následujících parametrů laktát a alkalická fosfatáza, naproti tomu vliv ATR10% byl prokázán u glukózy, amoniaku, laktátu a alkalické fosfatázy. Výsledky představené touto studií doplňují informace o vlivu atrazinu na raky a na životní prostředí jako celek. Společně se jeví jako ideální nástroj pro hodnocení testů toxicity při užití triazinových herbicidů.
Vliv metabolitu terbuthylazinu-2-hydroxy na raná vývojová stádia raka mramorovaného
PEŘINOVÁ, Eliška
Terbuthylazin patří do skupiny pesticidů na bázi triazinů, používaných v zemědělství jako herbicidy. Jeho majoritním metabolitem je terbuthylazin-2-hydroxy. Cílem této studie bylo posoudit vliv terbuthylazinu-2-hydroxy na mortalitu, růst, výskyt deformací a vývoj raných vývojových stádií a hladinu oxidativního stresu a aktivitu antioxidačních enzymů raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis) a zároveň také rozšířit podklady pro posouzení vlivu tohoto metabolitu na životní prostředí. K posouzení vlivu tohoto metabolitu byl použit embryolarvální test toxicity na racích. Toxický vliv terbuthylazinu-2-hydroxy byl hodnocen ve čtyřech koncentracích (0,75 g.l-1, 75 g.l-1, 375 g.l-1 a 750 g.l-1) po dobu 62 dnů. Expozice terbuthylazinu-2-hydroxy v koncentracích 375 g.l-1 a 750 g.l-1 způsobila snížení aktivity superoxid dismutázy (SOD) a hladiny lipidní peroxidace (měřené jako TBARS) a zpomalení růstu. Zpomalení růstu bylo zjištěno i u skupiny vystavené koncentraci 75 g.l-1 terbuthylazinu-2-hydroxy. Navíc u raků vystavených koncentraci 750 g.l-1 došlo ke zpomalení ontogenetického vývoje raků. Testovaná reálná koncentrace 0,75 g.l-1 terbuthylazinu-2-hydroxy neměla vliv na sledované ukazatele raných vývojových stádií raka mramorovaného. Terbuthylazin-2-hydroxy způsobil snížení růstu, zpomalení ontogenetického vývoje, oxidativní poškození buněčných lipidů a proteinů a také změny v antioxidační aktivitě raných vývojových stádií raka mramorovaného.
Vliv metribuzinu na oxidativní stres a antioxidační enzymy raka signálního
LIDOVÁ, Jaroslava
Cílem této studie bylo posouzení vlivu triazinového herbicidu metribuzinu na hladinu oxidativního stresu a aktivitu antioxidačních enzymů v žábrách, svalu a hepatopankreatu raka signálního (Pacifastacus leniusculus Dana) a zároveň rozšíření podkladů pro posouzení vlivu této látky na životní prostředí. Celková doba trvání testu byla 60 dní. Raci byli vystaveni koncentracím 0,52 mikrogramů.l-1 (reálná koncentrace vyskytující se životním prostředí) a 3,06 mg.l-1 (10% 96hLC50) metribuzinu po dobu prvních třiceti dnů. Poté následovala 30 denní fáze depurace, bez testované látky. Změny v hladině oxidativního stresu (TBARS), aktivitě superoxiddismutázy (SOD) a katalázy (CAT), byly pozorovány ve všech zkoumaných tkáních v porovnání s kontrolou. Změna aktivity glutathionreduktázy (GR) byla pozorována pouze v hepatopankreatu. Chronická expozice metribuzinu způsobila oxidativní poškození buněčných lipidů a proteinů a také změny v antioxidační aktivitě ve zkoumaných tkáních exponovaných raků. Výsledky této studie poukazují na raky jako vhodné organismy pro testy toxicity a zároveň rozšiřují informace o vlivu metribuzinu na životní prostředí.
Vliv prometrynu na raná vývojová stádia kapra obecného
LIDOVÁ, Jaroslava
Vliv prometrynu na raná vývojová stádia kapra obecného Prometryn patří do skupiny triazinových herbicidů používaných v zemědělství. Cílem této studie bylo posoudit vliv prometrynu na mortalitu, růst, výskyt deformací a vývoj raných vývojových stádií kapra obecného (Cyprinus carpio L.). Pro posouzení toxicity prometrynu pro raná vývojová stádia kapra byl použit embryolarvální test toxicity na rybách (OECD test č. 210). Toxické účinky prometrynu byly zkoumány ve čtyřech koncentracích (0,51 mikrogramů.l-1, 80 mikrogramů.l-1, 1,2 mg.l-1 a 4 mg.l-1) po dobu 35 dnů. Negativní vliv na mortalitu a rychlost růstu byl pozorován ve skupině číslo čtyři s nejvyšší koncentrací prometrynu (4 mg.l-1). Opoždění v ontogenetickém vývoji kaprů bylo pozorováno v experimentálních skupinách číslo tři a čtyři (koncentrace 1,2 mg.l-1 a 4 mg.l-1). Na základě výsledků testu byla stanovena 35 denní hodnota LC50 = 2,314 mg.l-1 prometrynu. Na základě mortality v experimentálních skupinách byla stanovena hodnota LOEC = 1,10 mg.l-1 a NOEC = 0,85 mg.l-1.
Vliv pesticidů na bázi triazinu na ryby
MALÝ, Vratislav
Vliv pesticidu na bázi triazinu (Sencor 70 WG {--} účinná látka metribuzin) byl posuzován pomocí stanovení biochemického a hematologického profilu krve pokusných ryb. K pokusu byl použit kapr obecný (Cyprinus carpio L.) a pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss). Před stanovením vlivu pesticidu Sencor 70 WG na biochemický a hematologický profil krve byl proveden předběžný test ke stanovení koncentrační řady a poté základní test akutní toxicity ke stanovení hodnoty 96hLC50. Tyto testy byly prováděny na plůdcích obou druhů ryb. Po stanovení 96hLC50 byly této koncentraci vystaveny dvě skupiny pokusných ryb a jedna kontrola bez přípravku. Stáří těchto ryb bylo mezi 1 a 2 lety života. Při testu bylo postupováno podle metodiky OECD č. 203. Po testu byla provedena pitva ryb. Bylo zjištěno zvýšené zahlenění povrchu těla hlenem vodnaté konzistence, ryby měli tmavou barvu oproti kontrolní skupině. Tělní dutina byla zvětšená a obsahovala transudát. V dutině tělní byl zjištěn výraznější nástřik cév vnitřních orgánů. V biochemickém profilu u experimentální skupiny pstruhů duhových (Oncorhynchus mykiss), která byla na 96 hodin vystavena akutnímu působení pesticidního přípravku Sencoru 70 WG (89,3mg.kg-1) došlo o proti kontrolní skupině k signifikantnímu snížení (p<0,01) celkových bílkovin (TP), triglyceridů (TRIG), aspartát aminotransferázy (AST), amoniaku (NH3), alkalické fosfatázy (ALP) a kalcia (Ca2+) v krevní plazmě. V hematologickém profilu u experimentální skupiny pstruhů duhových, která byla vystavena akutnímu působení pesticidního přípravku Sencoru 70 WG došlo k signifikantnímu snížení (p<0,05) počtu erytrocytů (Er), hematokritové hodnoty (PCV) a signifikantní zvýšení (p<0,05) hodnoty hemoglobinu (MCH) erytrocytu o proti kontrolní skupině. Biochemický profil experimentální skupiny kaprů obecných (Cyprinus carpio L.) vystavených na 96 hodin akutnímu působení pesticidního přípravku Sencor 70 WG (250,2 mg.l-1) ukázal signifikantní snížení (p<0,01) celkových bílkovin (TP) , triglyceridů (TRIG), laktát dehydrogenázy (LDH), kalcia (Ca2+), anorganického fosfátu (PHOS) a signifikantní zvýšení (p<0,01) koncentrace glukózy (GLU) a amoniaku (NH3) v krevní plazmě o proti kontrolní skupině. V hematologickém profilu u experimentální skupiny kaprů obecných, která byla vystavena akutnímu působení pesticidního přípravku Sencor 70 WG došlo k signifikantnímu snížení (p<0,01) hematokritové hodnoty (PCV), koncentrace hemoglobinu (MCH), středního objemu erytrocytu (MCV) a počtu leukocytů (Leuko) o proti kontrolní skupině.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.