|
| |
|
|
Připravenost zdravotnického zařízení na vznik mimořádných událostí zdravotnického charakteru
HUSOVÁ, Iva
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na připravenost a krizový management zdravotnictví při vzniku mimořádné události s hromadným postižením zdraví. V prvních kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o tom, jaké existují druhy katastrof, co jsou to mimořádné události a jaké jsou jejich příčiny a důsledky. V teoretické části je dále rozebrán integrovaný záchranný systém s důrazem na zdravotnickou záchrannou službu a její úlohu zvládnutí hromadného postižení zdraví v přednemocniční fázi. Doporučenému postupu řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví již v samotném zdravotnickém zařízení je věnována samostatná kapitola. V dalších kapitolách je již kladem důraz na krizovou připravenost nemocnice se zaměřením na traumatologický plán. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je současný stav krizové připravenosti Nemocnice Písek, a.s. s důrazem na traumatologický plán a identifikovat jeho případné nedostatky a najít nejlepší možná východiska, která by daný problém eliminovala na minimum či jej dokázala zcela odstranit. Druhým stěžejním cílem diplomové práce je vyhodnotit znalosti zdravotnických pracovníků Nemocnice Písek, a.s. týkající se problematiky traumatologického plánování a vyhodnotit jejich připravenost na příjem hromadného postižení osob a zajištění kvalitní lékařské a ošetřovatelské péče. V diplomové práci jsem se také zabývala otázkou, zda ve zkoumaném zdravotnickém zařízení probíhají praktické nácviky krizové připravenosti traumatologického plánu ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem, které jsou hlavním předpokladem pro kvalitní a bezproblémové zvládnutí mimořádné události s hromadným postižením zdraví. K dosažení stanovených cílů byla použita SWOT analýza, manažerský nástroj, který slouží k vyhodnocení vnitřního a vnějšího prostředí zdravotnického zařízení prostřednictvím silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V této práci je také použit kvantitativní výzkum, metoda dotazníkového šetření, s jehož pomocí byla získána data o informovanosti v problematice traumatologického plánování a postoji zkoumané skupiny. Výsledky dotazníkového šetření přinesly překvapivé výsledky. Zdravotničtí pracovníci jsou teoreticky dostatečně orientovaní v problematice posloupnosti úkonů nutných ke zvládnutí mimořádné události s hromadným postižením zdraví dle traumatologického plánu. Ale negativním zjištěním je 74% neúčast zdravotnických pracovníků na cvičení pro zvládnutí hromadného příjmu raněných, která dle mého názoru poukazuje na podceňování připravenosti daného zdravotnického zařízení na mimořádnou událost či krizové stavy. Traumatologický plán zdravotnického zařízení je zpracován dle bodů platné legislativy a také je pravidelně aktualizován, ale z poskytnutého rozhovoru s primářkou chirurgického oddělení MUDr. Martou Horákovou jsou patrné slabé stránky traumatologického plánování. Traumatologický plán obsahuje praktické nedostatky, bylo by vhodné, aby byl více specifický, konkrétní a uzpůsobený technickým dispozicím nemocnice. Zejména není zcela dořešen systém svolávání zaměstnanců v případě aktivace traumatologického plánu v mimopracovní době, dále jsou nedostatečně či vůbec označeny orientační body pro integrovaný záchranný systém a veřejnost. Poslední stěžejní slabinou je absence kontaktního místa pro veřejnost a média. V závěru práce jsem navrhla opatření vhodná pro eliminaci či alespoň omezení těchto krizových bodů.
|
|
|
Součinnost traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí.
URBANOVÁ, Alena
V České republice došlo během roku 2011 a 2012 k převratné reformě zdravotnictví a změně téměř kompletní legislativy týkající se traumatologického plánování. Tato reforma sebou přinesla především dva nové typy funkčních útvarů a to pracoviště krizové připravenosti u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a kontaktní místo u poskytovatelů akutní lůžkové péče. Pracoviště krizové připravenosti především zpracovává pro zdravotnickou záchrannou službu návrh traumatologického plánu a navrhuje jeho změny. Kontaktní místo je pracoviště poskytovatele akutní lůžkové péče s neustálým provozem, které slouží pro přijímání výzev od zdravotnické záchranné služby zejména při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Tato diplomová práce nazvaná Součinnost traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí si klade za cíl zjistit provázanost traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Jihočeského kraje a stupeň zajištění spolupráce. A dále provést analýzu tří hromadných neštěstí, na kterých spolupracovalo traumacentrum Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnické operační středisko Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Diplomová práce je založena na kvalitativním výzkumu, který je rozdělen do dvou částí. První část se věnuje výzkumné otázce V1, která měla za úkol zjistit, jaká je role Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje při spolupráci traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí. Metodou komparace tří traumatologických plánů byl zjištěn stupeň zajištění spolupráce pouhých 20 %, zejména z důvodu neaktuálnosti Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje. Proto byla stanovena odpověď na výzkumnou otázku V1: Role Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje při spolupráci traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí je nevýznamná. Druhá část se věnuje výzkumné otázce V2, zda by chybná komunikace traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí mohla ovlivnit osud raněných. Na základě kvalitativního výzkumu, s využitím metody analýzy nedávných hromadných neštěstí a rozhovorů se čtyřmi operátory zdravotnického operačního střediska a čtyřmi lékaři oddělení úrazové a plastické chirurgie, byla stanovena druhá odpověď na výzkumnou otázku V2: Chybná komunikace traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operační střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí by mohla ovlivnit osud raněných. Z práce vyplývá, jak velký je rozdíl mezi ideálním traumatologickým plánováním a reálným stavem. V tomto případě téměř tři a půl roku neaktualizovaný Traumatologický plán zdravotnictví Jihočeského kraje z doby před zdravotnickou reformou je jasným důkazem. Dále práce nastiňuje problematiku ideálně řešených kontaktních míst nemocnic a kontaktních míst řešených tak, aby se pouze zavděčily legislativě, jako je tomu právě u Nemocnice České Budějovice, a.s., která své kontaktní místo umístila na dispečink zdravotnické dopravy.
|
|
|
Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí
KŘIVÁNKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce je koncipována jako celkový průřez problematikou logistického zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí. Po stručném přiblížení historie přednemocniční neodkladné péče se práce zabývá legislativní úpravou tohoto tématu včetně zpracování havarijních a traumatologických plánů, financováním krizové připravenosti, odbornou přípravou a cvičením a samotným postupem záchranných a likvidačních prací složek integrovaného záchranného systému v místě hromadného neštěstí. Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí je jedním z prvořadých a nezbytných úkonů krizového managementu zdravotnické záchranné služby v rámci řešení následků mimořádných událostí a krizových situací. Zpravidla je zajišťováno přímým a kontinuálním prováděním záchranných prací v místě výskytu hromadného postižení osob prostřednictvím výjezdových skupin {--} řízených zdravotnickým operačním střediskem zdravotnické záchranné služby, jejich podporou zdravotnickým a ostatním materiálem, tzv. startovacími dávkami, popřípadě dalším materiálně technickým vybavením v podobě modulů (hromadného neštěstí, podpory traumatologického plánu, krizového plánu). Další nezbytností je spojení s místně příslušným správním úřadem a jeho orgánem krizového řízení (krizový štáb) a operačním a informačním střediskem místně příslušného integrovaného záchranného systému. Záchranné a likvidační práce končí z hlediska zdravotnické záchranné služby zpravidla předáním raněných do cílových zdravotnických zařízení. V práci je přiblížena i psychologická pomoc při mimořádných událostech. Tato práce současně obsahuje i výběr a rozbor několika aktuálních problémů vztahujících se k zpracovanému tématu (např. zpracování traumatologických plánů, financování krizové připravenosti, visačky hromadného neštěstí).
|
|
|
Krizové řízení a plánování v oblasti zdravotnictví
MLEJNEK, Miroslav
Tato bakalářská práce se týká principů krizového řízení a plánování v oblasti zdravotnictví se zaměřením na Zdravotnickou záchrannou službu jako základní složku Integrovaného záchranného systému. Teoretická část práce poskytuje jakýsi zjednodušený souhrn informací z oblasti teorie krizového řízení a plánování s následným definováním základních principů krizového řízení ve zdravotnictví. Výsledná část této práce sleduje specifické podmínky Plzeňského kraje, nahlíží do základní části krizového plánu tohoto regionu, a dále také analyzuje traumatologický plán Plzeňského kraje a ověřuje jeho účinnost. Závěrem se zabývá možným zhodnocením úrovně krizového řízení na území Plzeňského kraje.
|
host ::
RSS.