|
|
Ošetřovatelské postupy jako základ pro péči o dýchací cesty v klinické praxi
SVÁROVSKÁ, Tereza
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo komplexní zmapování péče o dýchací cesty v klinické praxi. Před nastoupením do praxe se musíme stát studenty ošetřovatelství a získat náležité znalosti a dovednosti v péči, proto byl výzkum tvořen nejen v nemocničním prostředí, ale i na akademické půdě při výuce Ošetřovatelských postupů učiteli a studenty. Cíle práce se tedy zabývaly zmapováním standardů v ošetřovatelské péči o dýchací cesty, které mohou sloužit jako teoretický i praktický podklad pro studenty i ošetřovatelský personál. Dalším cílem bylo prozkoumat teoretickou výukou studentů a případně objevit mezery ve výuce péče o dýchací cesty a navrhnout zkvalitnění výuky. Poslední stanovený cíl výzkumu se zaobíral vyhledáváním nových inovací, které jsou využity v péči o dýchací cesty. V rámci kvantitativního šetření byly použity metody polostrukturovaného rozhovoru a zjevného nezúčastněného pozorování. První výzkumná metoda zahrnovala polostrukturovaný rozhovor, přičemž byli oslovené 3 skupiny participantů a k nim doplněny podkategorie. První skupina participantů se skládala z ošetřovatelského personálu a podkategorie se zaměřovala na charakteristiku výzkumného souboru participantů, kteří byli vybráni z interního, infekčního a chirurgického oddělení. Podmínkou byla práce s AIRVO 2 přístrojem a s tracheostomickou kanylou. Výzkumné otázky se zaměřovaly na specifika péče o dýchací cesty. Úvodní výzkumná otázka byla stanovena taková, aby byla zmapována konkrétní péče o dutinu nosní při moderní vysokoprůtokové oxygenoterapii s využitím přístroje AIRVO 2. V této části jsme vyzkoumali, že nebyly vytvořeny žádné nemocniční Standardy zabývající se problematikou péče o pacienta s touto poměrně nově využívanou terapií. To potvrzují i výsledky sester, které tato specifika neznají, a nejsou tedy dostatečně proškolené o možných komplikacích a jejich řešeních. Další zkoumanou otázkou bylo prostudování Standardů v péči o dutinu ústní se zavedenou tracheostomickou kanylou. Z výzkumu vyplynulo, že většina sester motivuje soběstačného pacienta k sebepéči a přispívá mu pomůckami, které pacient využívá. Z výzkumu u studentů vyplynulo, že péče o dutinu ústní u pacienta se zavedenou tracheostomickou kanylou se vůbec nevyučuje. Málo se využívají prostředky, které snižují osídlení bakteriemi v dutině ústní. Třetí otázka se zaměřovala na časovou dotaci výuky Ošetřovatelských postupů zaměřující na péči o dýchací cesty. Z výzkumu vyplynulo, že většina participantů časovou dotaci vnímá jako dostatečnou. Výuka je realizována ve 4hodinových blocích. Výzkumná část zahrnovala i zmapování pomůcek, které mají studenti k dispozici při výuce této problematiky. Studenti a vyučující uvedli vybrané pomůcky, všechny pomůcky byly dostačující s výjimkou modelu Trachcare systému na TSK, kterému chybí výstup pro laváž dýchacích cest a proplach Trachcare systému. Dle výzkumu vnímáme jako inovaci medicínský přístroj AIRVO 2, jenž snižuje náklady na péči, časovou náročnost, a hlavně je snadno manipulovatelný. Poslední otázka mapovala znalosti studentů. Celý výzkum by mohl sloužit nejen jako opora studentů, ale i sestrám v praxi.
|
|
|
Problematika ošetřovatelského procesu u pacientů s tracheostomií na jednotkách intenzivní péče
FIEDLEROVÁ, Miroslava
Dýchání je nedílnou součástí života. Při některých onemocněních nebo úrazech, může být tato základní životní funkce ohrožena nebo může selhávat. V takových případech hrozí zánik organismu. Dnešní medicína umožňuje řešit tuto problematiku za pomoci umělé plicní ventilace. S rozvojem medicíny a medicínské technologie se skupina těchto stavů, u kterých je nutné zajistit dýchací cesty a umělou plicní ventilaci rozšiřuje. Volné a průchodné dýchací cesty jsou základním předpokladem pro zajištění dobré ventilace. Cílem bylo zjistit, s jakou nejčastější problematikou se setkává, ošetřující personál v péči o nemocné s tracheostomickou kanylou, dále jaké pomůcky používá, ošetřující personál při komunikaci s těmito nemocnými. Mezi další cíle patřilo zjistit, jaké postupy používá, ošetřující personál v prevenci kontaminace tracheostomické kanyly. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno pomocí 2 strukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl vedený s 10 náhodně vybranými sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče interního a chirurgického oddělení a na anesteziologicko {--} resuscitačním oddělení a na stejných odděleních, byl uskutečněn i druhý rozhovor vedený s 10 náhodně vybranými tracheostomovanými nemocnými zde hospitalizovanými. Z výsledků rozhovorů, bylo zjištěno, že komunikace je největším problémem, jak pro nemocné, tak pro ošetřující personál. Dále bylo zjištěno, že sestry dodržují předepsaný standard v péči o tracheostomickou kanylu. V rozhovorech s nemocnými, bylo zjištěno, že dalším problémem je stravování a dále, že mají strach z ucpání tracheostomické kanyly a následného dušení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané šetřením budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno, a mohou být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče o nemocné s tracheostomickou kanylou. Doporučením je, vzdělávání sester v komunikačních technikách a v rehabilitaci nemocných. Vhodným řešením by bylo, uspořádáni školení pro sestry na tyto témata. Dále bude doporučením uspořádání výzkumu problematiky prevence nozokomiálních nákaz u nemocných s tracheostomickou kanylou.
|
host ::
RSS.