|
|
Ovlivnění kvality, funkce a výsledků transplantace pankreatických ostrůvků pomocí RNA interference
Kosinová, Lucie ; Kříž, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Transplantace inzulín produkující tkáně je v současnosti jedinou léčebnou metodou umožňující diabetikům 1. typu dosáhnout dlouhodobé nezávislosti na aplikaci inzulínu. Alternativní metodu k orgánové transplantaci pankreatu představuje transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků (LO) do jater, která je bezpečnější, ale méně účinná. Důvodem je výrazná ztráta ostrůvků během krátkého času po transplantaci způsobená nespecifickou zánětlivou reakcí IBMIR (z angl. instant blood-mediated inflammatory reaction). Hlavní příčinou této reakce je tkáňový faktor exprimovaný na povrchu buněk LO, který po kontaktu s krví příjemce přímo aktivuje koagulační kaskádu tzv. vnější cestou. Dochází k agregaci trombocytů, aktivaci komplementu a infiltraci ostrůvků leukocyty, což má za následek zničení až 60 % transplantované tkáně a vznik ischemických oblastí v játrech. Tkáňový faktor kromě koagulace ovlivňuje také angiogenezi a jeho přítomnost na povrchu buněk LO v pozdějším stádiu po transplantaci je naopak nezbytná pro jejich revaskularizaci. Inhibice genu pro tkáňový faktor v izolovaných LO pomocí RNA interference nabízí možnost krátkodobého potlačení exprese tohoto proteinu, což by znamenalo ochranu ostrůvků v raném posttransplantačním období a současně později nebránilo napojení kapilár na cévní systém...
|
|
|
Koagulační vyšetření
ROJDLOVÁ, Lenka
Koagulační vyšetření dnes patří k často požadovaným hematologickým testům a to zejména při předoperačním vyšetření a v rámci sledování antikoagulační terapie. Základními koagulačními vyšetřeními jsou aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT), protrombinový čas (PT), stanovení počtu krevních destiček a doba krvácení (Dukeův čas). Tato vyšetření nám umožňují zjistit, zda se jedná o poruchu vnitřní či vnější cesty koagulační kaskády nebo o trombocytopatii či funkční poruchu krevních destiček. Tato práce se zabývá zkoumáním, jaký vliv má na výsledek vyšetření aPTT a PT časový interval mezi odběrem krve pacienta a jejím vyšetřením v laboratoři. V teoretické části je uvedena koagulační kaskáda, její hlavní cesty dle nejnovějších literárních údajů a doplňků. Další kapitola se zabývá koagulačními faktory, které se podílejí na aktivaci koagulační kaskády. Pozornost je zde věnována i krevním destičkám a dalším možným patologiím hemostázy. Největší část je zde věnována metodám koagulačního stanovení. Práce se zabývá i analytickými postupy při vyšetření koagulace, je zde zdůrazněn i význam neanalytické fáze vyšetření. Praktická a výzkumná část mé práce byla provedena v laboratoři Laboma s.r.o České Budějovice, kde jsem v průběhu měsíců srpen - září 2010 vyšetřovala 50 náhodně vybraných vzorků z denního rutinního provozu od různých pacientů. U všech těchto vzorků bylo provedeno koagulační vyšetření testy aPTT a PT v různých časových intervalech od odběru krve. Cílem bylo ověřit, jak se mění konečné hodnoty uvedených koagulačních vyšetření, jsou-li tato vyšetření provedena za dobu delší, než je doporučeno ve správné laboratorní praxi. U obou použitých koagulačních testů byla před vlastním vyšetřením vzorků provedena verifikace, kterou se měla potvrdit správnost výsledků. Verifikace je zároveň praktickou částí této práce. Na základě naměřených výsledků jsem provedla statistické vyhodnocení, které ukazuje, jak se naměřené hodnoty odlišují v závislosti na časovém intervalu od doby odběru a zda je možné provádět tato koagulační vyšetření s různým časovým odstupem od odběru krve.
|
host ::
RSS.