|
|
Stav zásobení jodem u těhotných diabetiček
Radiměřská, Veronika ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Cíl: Cílem praktické části práce bylo analyzovat koncentraci jodu v moči (jodurii) a její vztah k ostatním tyreoidálním laboratorním parametrům v krvi u gravidních diabetiček ve druhém nebo třetím trimestru těhotenství. Metodika: Vyšetřeno bylo 163 těhotných žen, které měly gestační nebo pregestační DM, v druhém nebo třetím trimestru těhotenství. Já jsem dále pracovala se 154 ženami. Současně byly stanoveny sérové protilátky proti tyreoidální peroxidáze (TPOAb) a thyreoglobulinu (TgAb), štítnou žlázu stimulující hormon (TSH), volný tyroxin (FT4) a volný trijodtyronin (FT3). Výsledky: Medián jodurie byl 91,15 ug/l (rozmezí 67,7-112). U 136/154 (88 %) žen byla jodurie nižší než 150 ug/l (doporučená dolní mez pro těhotné ženy), median 86,95 (rozmezí 64,95-106,4) a v 90/154 (58 %) byla nižší než 100 ug/l. V rozmezí mírného jodového deficitu (50-149 ug/l) bylo 117/154 (76 %) žen a 19 (12,3 %) žen bylo ve středně těžkém nedostatku (jodurie 20-49 ug/l). Žádná z žen neměla jodurii nižší než 20 ug/l - tedy těžký nedostatek. Pouze u 7 (4,5 %) žen byla koncentrace jodurie odpovídající doporučenému rozsahu pro těhotné ženy (150-249 ug/l). U 11 žen (7,2 %) byla jodurie vyšší než doporučovaných 250 ug/l. Závěr: Celkem u 88 % těhotných diabetiček v druhém nebo třetím trimestru gravidity byla jodurie v pásmu...
|
|
|
Vztah hmotnosti a BMI k dávce levotyroxinu nemocných s hypotyreózou
Radiměřská, Veronika ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Ježková, Jana (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi dávkou levothyroxinu, pozitivitou či negativitou thyreoidálních protilátek, BMI, obvodem pasu a dalšími antropometrickými parametry a analyzovat, jestli je dávka levothyroxinu ovlivněna příčinou a závažností hypotyreózy. Metodika: Vyšetřeno bylo 44 pacientů s hypotyreózou, kteří byli léčení levothyroxinem tak, že jejich tyreoidální funkce byla aktuálně v normě. U těchto pacientů jsem následně zjišťovala výšku, hmotnost a BMI pomocí kalibrované osobní váhy a dále obvod pasu a boků pomocí páskové míry. Za dozoru lékaře jsem z karty pacientů zjišťovala sérové koncentrace TSH, TPOAb a TgAb, které byly stanoveny ze vzorku krve metodou nekompetitivní imunoanalýzy. Výsledky: Průměrná denní dávka levothyroxinu v celém souboru pozitivně korelovala s BMI (Spearmanův koeficient 0,429, P=0,004) a obvodem pasu u žen (Spearmanův koeficient 0,332 P=0,028). Sérové koncentrace tyreoidálních protilátek neměly statisticky významný vztah k dávce levothyroxinu, BMI ani dalším antropometrickým údajům. Nejvyšší průměrná denní dávka levothyroxinu byla u skupiny po totální tyreoidektomii (medián 114 až 160,5 ug, průměr 135,4 ug), nižší u skupiny s manifestní hypotyreózou (medián 87,5 až 100 ug, průměr 100 ug) a nejnižší u skupiny se subklinickou hypotyreózou (medián 81,5 až...
|
|
|
Stav zásobení jodem u těhotných diabetiček
Radiměřská, Veronika ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Cíl: Cílem praktické části práce bylo analyzovat koncentraci jodu v moči (jodurii) a její vztah k ostatním tyreoidálním laboratorním parametrům v krvi u gravidních diabetiček ve druhém nebo třetím trimestru těhotenství. Metodika: Vyšetřeno bylo 163 těhotných žen, které měly gestační nebo pregestační DM, v druhém nebo třetím trimestru těhotenství. Já jsem dále pracovala se 154 ženami. Současně byly stanoveny sérové protilátky proti tyreoidální peroxidáze (TPOAb) a thyreoglobulinu (TgAb), štítnou žlázu stimulující hormon (TSH), volný tyroxin (FT4) a volný trijodtyronin (FT3). Výsledky: Medián jodurie byl 91,15 ug/l (rozmezí 67,7-112). U 136/154 (88 %) žen byla jodurie nižší než 150 ug/l (doporučená dolní mez pro těhotné ženy), median 86,95 (rozmezí 64,95-106,4) a v 90/154 (58 %) byla nižší než 100 ug/l. V rozmezí mírného jodového deficitu (50-149 ug/l) bylo 117/154 (76 %) žen a 19 (12,3 %) žen bylo ve středně těžkém nedostatku (jodurie 20-49 ug/l). Žádná z žen neměla jodurii nižší než 20 ug/l - tedy těžký nedostatek. Pouze u 7 (4,5 %) žen byla koncentrace jodurie odpovídající doporučenému rozsahu pro těhotné ženy (150-249 ug/l). U 11 žen (7,2 %) byla jodurie vyšší než doporučovaných 250 ug/l. Závěr: Celkem u 88 % těhotných diabetiček v druhém nebo třetím trimestru gravidity byla jodurie v pásmu...
|
|
|
Zhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny při požáru
RAMBOUSKOVÁ, Lucie
Nukleární medicína je lékařský obor, který slouží k diagnostice a léčbě pomocí radioaktivních izotopů. Nukleární medicína patří mezi minimálně zatěžující neinvazivní vyšetřovací metody. Na rozdíl od diagnostické radiologie, která zobrazuje strukturu orgánů, nukleární medicína umožňuje získávat informace nejen anatomické, ale hlavně o orgánových funkcích či metabolismu. V mnoha případech jde o unikátní diagnostická vyšetření, která umožňují zjistit nemoc či její rozsah dříve, a tím zvýšit možnost úspěšné léčby. Při práci s otevřenými zářiči na oddělení nukleární medicíny lze předpokládat, že může dojít, při očekávaném způsobu používání zdrojů záření pouze k mimořádné události 1. stupně (rozlití nebo rozstříknutí radiofarmaka, znečištění pacienta) a zcela výjimečně k mimořádné události 2. stupně (ztráta nebo odcizení zdroje záření). Mimořádnou událostí 3. stupně je radiační havárie s velice minimální pravděpodobností vzniku. Cílem bakalářské práce je zmapovat distribuci a uložení radioaktivního jódu na oddělení nukleární medicíny daných nemocnic v ČR, zjistit úroveň znalostí u zdravotnického personálu a příslušníků HZS a jejich využití v praxi při úniku radioaktivního jódu a vyhodnotit míru rizik spojenou s únikem radioaktivního jódu při požáru. Hypotéza předpokládá, že zdravotnický personál a příslušníci HZS vědí, jak postupovat v případech úniku radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny, a že míra rizika spojená s únikem radioaktivního jódu při požáru je zanedbatelná. Výzkum je zpracován kvalitativní formou výzkumu - dotazník a metoda řízeného rozhovoru. V rozhovoru bude použit polootevřený a uzavřený typ otázek. Výzkumný soubor tvoří pracovníci oddělení nukleární medicíny a příslušníci HZS. Bakalářská práce bude použita pro podrobnější studium dané problematiky. Dále může být použita v přednáškách a seminářích zdravotnických pracovníků a příslušníku HZS.
|
host ::
RSS.