|
|
Mechanorecepce u rostlin
Martinek, Jan ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
Rostliny jsou sesilní organismy, které si nemohou najít lepší podmínky někde jinde a musí se přizpůsobit prostředí, ve kterém vyrostly. Proto si vyvinuly schopnost vnímat celou řadu environmentálních podnětů, které jim umožňují získat představu o podmínkách v jejich okolí. Jednou ze skupin podnětů, kterým jsou vystaveny, jsou mechanické stimuly spojené například s poryvy větru, kontaktem s překážkami, dotykem herbivorů nebo okolních rostlin. Jistým druhem mechanických stimulů jsou také zvuk a gravitace. Masožravé nebo popínavé rostliny mají vysoce specialisované struktury vytvořené pro vnímání a odpověď na mechanické stimuly, poněkud méně nápadná, ale o to zajímavější a významnější reakce na mechanické podněty existuje i u nespecializovaných rostlin. Tato práce se pokouší shrnout jak je mechanorecepce u rostlin rozšířena a jaké jsou její adaptivní funkce, od vnímání dotyku opory u úponků, přes aktivaci pastí masožravých rostlin až po přizpůsobení na růst na větrném stanovišti a navigaci kořenů skrz překážky v půdě. V další části práce shrnuje současné poznatky o molekulárních procesech provázejících vnímání mechanických podnětů, transdukci, integraci a odpovědi na mechanické působení a v poslední části práce nabízí možné schéma průběhu mechanorecepce od počátečního stimulu až po změnu fenotypu.
|
|
|
Mechanorecepce u rostlin
Martinek, Jan ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
Rostliny jsou sesilní organismy, které si nemohou najít lepší podmínky někde jinde a musí se přizpůsobit prostředí, ve kterém vyrostly. Proto si vyvinuly schopnost vnímat celou řadu environmentálních podnětů, které jim umožňují získat představu o podmínkách v jejich okolí. Jednou ze skupin podnětů, kterým jsou vystaveny, jsou mechanické stimuly spojené například s poryvy větru, kontaktem s překážkami, dotykem herbivorů nebo okolních rostlin. Jistým druhem mechanických stimulů jsou také zvuk a gravitace. Masožravé nebo popínavé rostliny mají vysoce specialisované struktury vytvořené pro vnímání a odpověď na mechanické stimuly, poněkud méně nápadná, ale o to zajímavější a významnější reakce na mechanické podněty existuje i u nespecializovaných rostlin. Tato práce se pokouší shrnout jak je mechanorecepce u rostlin rozšířena a jaké jsou její adaptivní funkce, od vnímání dotyku opory u úponků, přes aktivaci pastí masožravých rostlin až po přizpůsobení na růst na větrném stanovišti a navigaci kořenů skrz překážky v půdě. V další části práce shrnuje současné poznatky o molekulárních procesech provázejících vnímání mechanických podnětů, transdukci, integraci a odpovědi na mechanické působení a v poslední části práce nabízí možné schéma průběhu mechanorecepce od počátečního stimulu až po změnu fenotypu.
|
|
|
Vliv intenzity dráždění (thigmonastie) na růst semenáčů\nl{} \kur{Mimosa pudica}
KELÍŠEK, Michal
Cílem této práce bylo zjistit, zda a do jaké míry se projeví různá frekvence dráždění na růstu, morfologii nebo mortalitě semenáčů Mimosa pudica. Při přípravě experimentu bylo vyseto 200 semen M. pudica, ze kterých zejména pro malou klíčivost bylo možno pro experiment použít pouze 48 rostlinek. Ty byly rozděleny do tří velikostně rovnocenných skupin a umístěny vedle sebe do teplého skleníku, kde měly zajištěny stejné tepelné i světelné podmínky. Při dostatečné velikosti (cca 4 listy na rostlině) byl zahájen experiment. Kontrolní skupina drážděna nebyla, druhá skupina byla drážděna 5x a třetí 15x denně. Třikrát během experimentu (1. 9., 11. 9. a 21. 9. 2014) bylo provedeno měření délky lodyhy a zaznamenán počet listů. Při posledním měření byla nadzemní část všech rostlin odstřižena a vážením zjištěna jejich hmotnost. Také byl zaznamenán počet internodií u všech rostlin. V průběhu experimentu byl sledován i počet květů. Všechny naměřené hodnoty byly zaneseny do tabulek a potom statisticky vyhodnoceny. Při experimentu bylo zjištěno, že různá frekvence dráždění má vliv na délku lodyhy a finální hmotnost rostlin. Vliv na počet květů, listů a internodií prokázán nebyl. Nedošlo ani k úhynu v žádné ze tří skupin.
|
host ::
RSS.