|
|
Léčba bolesti pomocí PCA u nemocných s termickým poraněním
Kluková, Anna ; Bakalář, Bohumil (vedoucí práce) ; Zoubková, Renáta (oponent)
Autor: Bc. Anna Kluková Instituce: 3. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova Název práce: Léčba bolesti pomocí PCA u nemocných s termickým poraněním Vedoucí práce: MUDr. Bohumil Bakalář Rok obhajoby: 2023 Klí č ová slova: termický úraz, popálený pacient, pacientem řízená analgezie, pacientem řízená analgezie u termicky poraněných pacientů, spotřeba opioidů Diplomová práce je zaměřená na spotřebu množství opioidů u termicky poraněných pacientů. Pacienty spotřebované množství morfinu pomocí pacientem řízené analgezie (PCA) bylo porovnáváno s množstvím morfinu, který je pacientům rutinně předepisován ve formě i.v. infúze. První skupinu tvořilo osm pacientů s průměrným rozsahem popálení (TBSA; %) 32,71 %, kteří měli možnost se aktivně zapojit do léčby své bolesti pomocí PCA. Druhou skupinu tvořilo 8 pacientů srovnatelných podle pohlaví, věku a hmotnosti. Jejich průměrné TBSA představovalo 31,85 %. Mezi skupinami nebyly statisticky významné rozdíly. K tomu, aby si pacienti z obou kohort byli co nejvíce podobní, pomohl program Chorobopis a archiv dokumentace pacientů. V době, kdy pacienti z první kohorty používali PCA, bylo jimi spotřebované množství opioidů sledováno a zaznamenáváno. Množství spotřebovaných opioidů druhé kohorty pacientů bylo zaznamenáno z denního záznamu jednotky intenzivní péče a z...
|
|
|
Specifická ošetřovatelská péče o děti s popáleninami
CANDROVÁ, Alena
Současný stav: Děti patří do rizikové skupiny vzniku popálenin, přičemž nejvíce jsou postiženy děti od druhého roku věku do šesti let. Práce je zaměřena na klasifikaci a léčbu popálenin, a především ošetřovatelskou péči. Výzkumné šetření je orientováno na ošetřovatelskou péči, ošetřovatelské problémy a intervence využívané u dětských pacientů s popáleninami. Cílem práce bylo popsat ošetřovatelskou péči o děti s popáleninami. Dalším cílem bylo identifikovat nejčastější ošetřovatelské diagnózy a intervence u dětí s popáleninami. Metodika: Pro výzkumné šetření byla vybrána kvalitativní výzkumná strategie, technika hloubkových nestandardizovaných rozhovorů a technika pozorování. Výzkumný vzorek pro rozhovory byl tvořen devíti sestrami a pro pozorování třemi sestrami, které pracují na specializovaném pracovišti se zaměřením na popáleniny u dětského pacienta. Výsledky: V rámci získaných odpovědí na výzkumné otázky bylo zjištěno, že problematika popálenin u dětí je velice rozsáhlá a v rámci péče velice náročná pro všechny zúčastněné strany. Zdravotní péče o dítě s popáleninami je multidisciplinární, komplexní a zároveň vysoce individualizovaná. Při plánování ošetřovatelské péče o tuto vysoce specifickou skupinu pacientů se sestry zaměřují především na komunikaci s dětským pacientem a jeho rodiči, tlumení bolesti a na převaz popálených ploch. Probandi prokázali dobré znalosti a dovednosti v ošetřovatelské péči o děti s popáleninami. Na základě výsledků studie byl navrhnut standardní ošetřovatelský postup s názvem Asistence sestry při převazu dítěte s popáleninovým traumatem.
|
|
|
Termická poranění u dětí v přednemocniční neodkladné péči
VODRÁŽKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá tématem termického poranění u dětí v přednemocniční neodkladné péči. Tato problematika je stále aktuálně probíraným tématem, protože toto zranění patří mezi tři nejčastější příčiny smrtelného zranění u dětí. Práce seznamuje čtenáře zejména s úrazy vzniklé kontaktním popálením či opařením. Teoretická část informuje o anatomii a fyziologii kůže. Zaměřuje se i na specifika dětské kůže. V dalších kapitolách předkládá všeobecné informace o termickém poranění. Hlavní pozornost je věnována především popáleninovému traumatu. Tato část obsahuje informace o patofyziologii, etiologii, laické léčbě a následné terapii poskytnuté zdravotnickou záchrannou službou. Výzkumná část se zabývá třemi hlavními cíli: Zjištění, zda mají zdravotničtí záchranáři zkušenosti s termickým poraněním v přednemocniční neodkladné péči. Spolupráce mezi zdravotnickou záchrannou službou a specializovanými popáleninovými centry. Zmapovat úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti termického poranění v přednemocniční neodkladné péči. Tyto cíle jsou zjištěny metodou kvalitativního šetření. Sběr dat byl uskutečněn pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří 8 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Šetřením bylo následně zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají zkušenosti s touto problematikou a jejich spolupráce s popáleninovým centrem je na dobré úrovni. Znalosti pro řešení termického poranění u dětí v PNP jsou dostatečné, avšak ne všechny odpovědi jsou zcela optimální. Výsledky šetření budou publikovány na Anesteziologických dnech v Českých Budějovicích v roce 2018.
|
|
|
Úrazy dětí v domácím prostředí
POCHYLÁ, Petra
Teoretická část této práce je zaměřena na aktuální problematiku dětských úrazů v domácím prostředí, jejich prevenci a správné poskytnutí laické první pomoci u těchto vybraných druhů úrazů. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní formou výzkumu, metodou polořízeného rozhovoru. Daný rozhovor byl veden s vybranými pečujícími osobami, které poskytovali první pomoc u dětí s úrazem vzniklým v domácím prostředí. Celý průběh rozhovoru byl, se souhlasem respondentů, zaznamenáván na digitální záznamník a následně přepsán do textové podoby. Respondenti byli vybíráni na základě ankety. Výsledné informace z vedených rozhovorů byly dále anylyzovány a následně sumarizovány do výsledků. Do výzkumné části se přihlásilo šest respondentů. Dotazovaným bylo položeno šest základních otázek. Otázky byly voleny tak, aby zjistili informace o zraněném dítěti, charakter úrazu, postup pečující osoby při poskytování první pomoci, popřípadě další odborné ošetření a trvalé následky. Při přípravě výzkumné části jsem očekávala, že většina respondentů si dokázala s poskytnutím první pomoci poradit, nicméně z výsledků mé práce vyplývá, že polovina rodičů si s poskytnutím první pomoci neví rady. Přitom v pravý čas poskytnutá a správně provedená laická první pomoc je jedním ze základních a zásadních kroků k návratu poraněné osoby do normální kvality života. A proto by měli laickou první pomoc dokázat provést všichni občané bez speciálního vybavení a pomůcek. Cílem mé práce bylo zmapovat postup pečující osoby při poskytování první pomoci u vybraných úrazů dětí v domácím prostředí. Položila jsem si jednu hlavní výzkumnou otázku: Jaký byl postup pečující osoby při poskytování první pomoci u úrazů dětí v domácím prostředí? Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla stejných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy dětskými úrazy a poskytování první pomoci u dětských úrazů.
|
|
|
První pomoc v terénu u opařenin
RYBA, Antonín
V obsahu mé bakalářské práce s názvem První pomoc v terénu u opařenin se zabývám první pomocí u této problematiky a její znalostí mezi laiky a mezi zdravotnickými záchranáři jihočeského kraje. Výzkum má potvrdit znalosti a postup zdravotnických záchranářů v podávání odborné zdravotnické první pomoci. V další části je výzkum zaměřen na zmapování vědomosti laiků o obecné první pomoci a postupu při jejím poskytování k tomuto tématu. V teoretické části je definována první pomoc a následně dělením na její jednotlivé části. Je zde nastíněna anatomie a funkce kůže. Opařeniny jsou zde klasifikovány do stupňů poškození kůže a podkoží. Pojednává se o patologickém ději v lidském organismu při opaření a dále o jeho prevenci a léčbě. Praktická část je zaměřena na znalosti v podávání první pomoci u opařenin u posádek Zdravotnické záchranné služby. Dále je zaměřena na ověření znalosti první pomoci u opařenin u laické veřejnosti. Výzkum byl proveden kvantitativní formou, metodou dotazování.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s popáleninovým traumatem
HAVELKOVÁ, Martina
Pacient s popáleninovým traumatem je nenadále vytržen ze svého prostředí. Mnohdy je ohrožen na životě a ve většině případů se neobejde termický úraz bez trvalých následků. Pacienta s popáleninovým traumatem čeká dlouhodobá a náročná léčba, která skrývá četné chirurgické zákroky. Popáleninové trauma ovlivňuje somatickou stránku, ale zasahuje také velmi psychickou stránku člověka. Medicína zabývající se termickými úrazy je velmi specifická a zajímavá. Proto jsem si vybrala téma: Ošetřovatelská péče o pacienty s popáleninovým traumatem. Stanovili jsme si tři cíle, které byly splněny. Měli jsme zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s popáleninovým traumatem. Cíl jsme splnili pomocí ověření hypotézy H1: Sestry dodržují zásady hygienické péče u pacienta s popáleninovým traumatem. Tuto hypotézu jsme na podkladě výsledků potvrdili. Druhá hypotéza se také vztahuje k prvnímu cíli. H2: Sestry si jsou vědomy efektivnosti rehabilitačního ošetřovatelství v péči o klienta s popáleninovým traumatem. Hypotéza byla taktéž potvrzena. Druhý cíl byl zaměřen na zmapování rozdílu v ošetřovatelské péči o pacienta s popáleninovým traumatem na vzdušném lůžku a na běžném lůžku. Stanovená hypotéza zněla H3: Pro sestry je snadnější poskytovat ošetřovatelskou péči u pacienta s popáleninovým traumatem na vzdušném lůžku než na standardním lůžku. Zjistili jsme, že pro sestry není snadnější poskytovat péči u pacienta na vzdušném lůžku oproti standardnímu lůžku. Naopak jsme zjistili, že většina sester vnímá poskytování péče o pacienta na vzdušném lůžku jako fyzicky náročnější než při poskytování péče u pacienta na standardním lůžku. Hypotéza nebyla potvrzena. Třetí cíl byl určen na zmapování spolupráce multidisciplinárního týmu v péči o pacienta s popáleninovým traumatem. Výzkumným šetřením jsme ověřili hypotézu H 4: Sestry spolupracují s klinickým psychologem v péči o pacienta s popáleninovým traumatem. Vysoké procento sester uvedlo, že spolupracují s klinickým psychologem, proto byla hypotéza potvrzena. Třetí cíl určuje i další hypotéza H5: Sestry spolupracují s nutričním terapeutem v péči o pacienta s popáleninovým traumatem. Kdy opět většina respondentů kladně odpověděla. Hypotéza byla opět potvrzena.
|
|
|
Míra edukace u pacienta s popáleninovým traumatem
VLKOJANOVÁ, Lucie
Popáleninové trauma je staré jako lidstvo samo. V dnešní době je důležité předávání si informaci ať ústně nebo v jakékoliv jiné formě. Většina pacientů chce znát informace o svém zdravotním stavu, léčebných postupech lékařů a sester, metodách, alternativách a režimech, které jsou potřeba dodržovat v domácím léčení. Bakalářská práce je zaměřena na edukaci u pacientů s popáleninovým traumatem. Důležitý je pohled pacientů na danou problematiku, ale také pohled sester, které se o popálené pacienty starají. Cíle práce jsou zjistit, zda pacienti s popáleninovým traumatem mají dostatek informací o následné péči a zda sestry edukují pacienty s popáleninovým traumatem o následné péči, jaké metody sestry při edukaci pacientů s popáleninovým traumatem využívají. Před zahájením výzkumného šetření jsme si položili následující výzkumné otázky: "Mají pacienti s popáleninovým traumatem dostatek informací o následné péči?", dále pak: "Edukují sestry pacienty s popáleninovým traumatem?" a: "Jaké formě v získávání informací o popáleninovém traumatu a následné péči dávají pacienti přednost?" Tyto výzkumné otázky byly zodpovězeny v kvalitativním výzkumném šetření metodou polostandardizovaných hloubkových rozhovorů s pacienty ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze na Klinice popáleninové medicíny a s ošetřovatelským personálem, všeobecné sestry ze standardního oddělené tamtéž. Rozhovor s pacienty se skládal z 20 sondážních otázek a 17 sondážních otázek pro sestry. Rozhovory byly anonymní. Veškeré informace byly zpracovány do kazuistik a následně do kategorizačních tabulek. Výzkumným šetřením byly potvrzeny všechny 3 cíle práce. Pacienti s popáleninovým traumatem nemají dostatek informací o následné péči i přesto, že sestry pacienty o této péči edukují. Zjišťovali jsme také, jaké metody sestry využívají v edukaci pacientů. Navrhovaná řešení jsou zlepšit informovanost o prevenci i první pomoci, poskytovat dostatek informací o léčebném režimu během hospitalizace a následné domácí péči formou letáku či brožury. Péče o pacienty s popáleninovým traumatem je nejenom finančně náročná, ale i psychicky a fyzicky. Na druhou stranu si takto postižení pacienti, kteří jsou hospitalizováni velice dlouho na KPM, zaslouží zdroje informací o jejich traumatu. Sestry uváděly nedostatek času na edukaci. Nesporný je ale fakt, že pokud by pacienti měli informace v písemné podobě, ústní edukace by nebyla tak zdlouhavá a náročná. Nikdo z pacientů nevyžadoval nepřetržitou přítomnost sestry, ale žádali informace o léčebných metodách, které podstupují a o kterých nemají žádné informace.
|
host ::
RSS.