|
| |
|
|
Logopedická prevence v mateřské škole
CHÁBEROVÁ, Lenka
Práce se zabývá tématem logopedické prevence a rozvojem komunikačních schopností dětí v MŠ. Představuje problematiku nejběžnějších řečových vad, vývoj komunikačních dovedností, diagnostiku narušené komunikační schopnosti a vývoj grafomotoriky v předškolním věku. V oblasti metodiky prevence narušené komunikační schopnosti představuje praktická cvičení a techniky nápravy řeči. V praktické části prostřednictvím kazuistik mapuje vývoj narušené komunikační schopnosti u několika dětí v souvislosti s vlivem rodiny a prací logopedické asistentky.
|
|
|
Sebereflexe u klientů s psychosomatickými poruchami
SALZEROVÁ, Aneta
V této práci se zabývám psychosomatickými poruchami v souvislosti se sebereflexí,alexithymií a všímavostí. Bakalářská práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuji, co je předmětem psychosomatiky a jaké jsou formy sebereflexe.Zmiňuji také terapeutické přístupy a vysvětluji problematiku duševní nemoci alexithymie. Poslední kapitola je zaměřená na schopnosti spojené s všímavostí. Praktická část je kvantitativní a najdeme zde srovnání jednotlivých hodnot v dotaznících na alexithymii (TAS-20), sebereflexi (Škála sebereflexe a vhledu) a všímavost (Dotazník pěti aspektů všímavosti). Cílem je prozkoumat, jaké jsou rozdíly v dotaznících a zjistit, jestli s tím souvisí terapeutická sezení.
|
|
|
Klinický význam problematiky pánevního dna v patologii pohybového systému a jeho terapie
KRÁSENSKÁ, Radmila
Pánevní dno plní funkci posturální a významně se podílí na vzpřímeném postavení těla. Svalovina pánevního dna je oporou trupu a pánve spolu s ostatními články hlubokého stabilizačního systému (Skalka, 2002). Cílem práce je shromáždit základní informace o dané problematice a aplikovat je v praxi v rámci diagnostiky a terapie osob s vertebrogenními obtížemi. Teoretické část je věnována anatomii a kineziologii pánevní oblasti, hlubokému stabilizačnímu systému, dysfunkcím pánevního dna a vertebrogenním obtížím, jejich příčinám a projevům. Přehled možností fyzioterapeutické léčby obsahuje základní postupy využívané v rámci terapie pánevního dna a celého hlubokého stabilizačního systému. Vlastní návrh terapie zahrnuje měkké a mobilizační techniky, postizometrickou relaxaci, facilitační techniky, dechová cvičení a cviky zaměřené na pánevní dno a hluboký stabilizační systém. Terapie vedla především ke snížení tonu hypertonických svalů, uvolnění přetížených ligament, optimalizaci dechového stereotypu a k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Klientky subjektivně uváděly zmírnění bolestí zad. Diskuse a závěr je snahou o komplexní zhodnocení. Vzhledem k dosaženým výsledkům soudím, že terapie byla volena správně. Pro úplné odstranění problému bude však nutné v terapii pokračovat.
|
|
|
Hranice arteterapie a artefiletiky
ŘEHÁKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se věnuje komparaci dvou významných metod zabývajících se expresivním výtvarným projevem člověka ? arteterapie a artefiletiky. V první rovině se zabývá teoretickým vymezením obou přístupů, nastiňuje jejich historický vývoj. Dále popisuje jejich charakteristické prvky a procesuální modely, které prezentuje v přehledných obrazových schématech. V další rovině sleduje specifika těchto oborů a pokouší se je rozlišit z hledisek jejich využití na poli výchovně-vzdělávacím a terapeutickém. Cílem studie je navržení klasifikační oblasti pro určení hranic arteterapie a artefiletiky za pomoci vymezení shodných a rozdílných oblastí těchto oborů.
|
|
|
Syndrom zavrženého rodiče
TEPLÁ, Kateřina
Práce se zabývá problematikou syndromu zavrženého rodiče (PAS). Teoretická část je vymezena k popisu tohoto jevu od historie vzniku PAS až po současné problémy, které se s tímto jevem pojí (definice, terminologie, diagnostika, náprava apod.). Praktická část obsahuje výsledky dotazníků, které byly rozeslány do rodinných a manželských poraden a jim podobných zařízení v ČR. Z těchto výsledků vyplývá, že v ČR se zabývá většina z oslovených poraden terapií PAS, avšak neexistuje zde jednotný systém metody terapie. Nejčastěji používanou metodou terapie je mediace, kterou provádí ve většině zařízení žena i muž. Programujícím rodičem bývá častěji označována matka a dívky (dcery), byly uváděny častěji jako oběti programování`` jednoho ze svých rodičů. Z výsledků také vyplývá, že poradny přenáší značnou část odpovědnosti za úspěšnost terapie na své klienty, nikoliv však také sami na sebe a na vlastní schopnosti a dovednosti terapeuta. Oslovené poradny vykazují poměrně vysoké procento úspěšnosti. Podle oslovených odborníků pracujících v manželských a rodinných poradnách, je odborná veřejnost s problematikou PAS seznámena dobře, což vede k jisté naději, že se touto problematikou začne zabývat ještě více odborníků.
|
host ::
RSS.