|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Džoldoševa, Seda ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je shrnutí a analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém. Důležitým pojmem, který se objevuje napříč celou prací, je osobní statut společnosti. Osobní statut společnosti je institut, který určuje, zda má organizovaný útvar vlastní právní osobnost a dále jakým právním řádem se řídí jeho vztahy. Při určování osobního statutu vycházíme ze dvou základních teorií, z teorie inkorporační a z teorie sídla, na něž se práce zaměřuje. Teorie inkorporační vychází z principu, že osobním statutem společnosti je právní řád, podle něhož byla společnost založena. Oproti tomu teorie sídla pracuje s v praxi problematickým prvkem faktického sídla, tedy místa, kde společnost svou činnost fakticky vykonává, kde sídlí její management nebo odkud je kontrolována. Jelikož v historickém vývoji nebyla nalezena shoda v přístupu k určování osobního statutu, přiklání se každý stát k jinému východisku. Zatímco inkorporační teorie ve svém důsledku napomáhá rozvoji obchodu a je flexibilnější vůči společnostem, poskytuje teorie sídla větší právní jistotu. Za časté negativum inkorporační teorie je považován Delaware efekt, tedy situace, kdy jsou společnosti zakládány ve státech s pro ně nejvýhodnější legislativou, aniž by zde společnost skutečně vykonávala činnost. Problematickou částí...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Džoldoševa, Seda ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je shrnutí a analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém. Důležitým pojmem, který se objevuje napříč celou prací, je osobní statut společnosti. Osobní statut společnosti je institut, který určuje, zda má organizovaný útvar vlastní právní osobnost a dále jakým právním řádem se řídí jeho vztahy. Při určování osobního statutu vycházíme ze dvou základních teorií, z teorie inkorporační a z teorie sídla, na něž se práce zaměřuje. Teorie inkorporační vychází z principu, že osobním statutem společnosti je právní řád, podle něhož byla společnost založena. Oproti tomu teorie sídla pracuje s v praxi problematickým prvkem faktického sídla, tedy místa, kde společnost svou činnost fakticky vykonává, kde sídlí její management nebo odkud je kontrolována. Jelikož v historickém vývoji nebyla nalezena shoda v přístupu k určování osobního statutu, přiklání se každý stát k jinému východisku. Zatímco inkorporační teorie ve svém důsledku napomáhá rozvoji obchodu a je flexibilnější vůči společnostem, poskytuje teorie sídla větší právní jistotu. Za časté negativum inkorporační teorie je považován Delaware efekt, tedy situace, kdy jsou společnosti zakládány ve státech s pro ně nejvýhodnější legislativou, aniž by zde společnost skutečně vykonávala činnost. Problematickou částí...
|
host ::
RSS.