Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dopad pandemie COVID-19 na vinařství a jeho subjekty na Znojemsku
Kochan, Daniel
Bakalářská práce se věnuje dopadům pandemie COVID-19 na vinařství a jeho subjekty na Znojemsku. Teoretická část je věnována představení vinařského sektoru a celkovému procesu přípravy vína od sklizně po prodej finálního produktu. Dále se věnuje představení problematiky pandemie COVID-19 a vlivu na vinařství a jeho subjekty v podobě vinařského cestovního ruchu. Následně jsou představeny problémy, se kterými se potýkaly státy jako Francie, Španělsko a Itálie, kteří jsou světovou špičkou mezi vinaři. Závěrem teoretické části je představeno počínání Českého vinařství s problémy, které pandemie do země přinesla a rozdělení státu na jednotlivé vinařské podoblasti. Praktická část je tvořena vlastním výzkumem, který vychází z analýzy veřejně dostupných dat Ministerstva zemědělství, Vinařského fondu a Znojemské besedy. Následně je výzkum podpořen kvalitativním šetřením, které bylo vytvořeno na základě polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů s aktéry, kteří zastávají odlišné pozice mezi vinaři dle velikosti podniku. Na základě výzkumu byly vytvořeny ukazatele dopadů na vinařský sektor, které jsou obohaceny o výpovědi jednotlivých aktérů. Jednotlivá zkoumaná vinařství zaznamenala negativní vliv na jejich finance a prodej vína do gastronomie. Respondenti se shodli na negativním vlivu z hlediska vinařského cestovního ruchu a v případě velkých vinařství i s přerušenými plány na rozšíření podniku.
Poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou v době pandemie
MARKOVÁ, Monika
Současný stav: V lednu roku 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace vypuknutí nového koronavirového onemocnění covid-19, které je ohrožením pro veřejné zdraví. O dva měsíce později stanovila, že může být klasifikováno jako pandemie. Sociální izolace, úzkost, strach z nákazy, nejistota, chronický stres a ekonomické obtíže mohou vést ke vzniku duševních poruch u zranitelné populace, nebo ke zhoršení již stávajících poruch (například deprese, úzkosti). Psychiatrické stavy související se stresem, změnou nálad a užíváním návykových látek mohou být spojeny také se sebevražedným chováním. Onemocnění covid-19 může během pandemie a i po ní zvýšit míru sebevražd. Proto je poskytování ošetřovatelské péče pacientům neustálou výzvou nejen kvůli její rostoucí potřebě, ale i vzhledem ke zvýšené zátěži v oblasti duševního zdraví a omezeným sociálním kontaktům. Cíle práce: 1. Zjistit vliv pandemie na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. 2. Zjistit zkušenosti sester s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Metodika: Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužky a papíru. Na základě této analýzy vznikly 4 kategorie a 7 podkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo dohromady 17 sester z různých krajů v České republice. Konkrétně to bylo 8 sester pracujících v lůžkové péči, 5 sester v ambulantní péči a 4 sestry v komunitní péči. Výběr sester byl záměrný. Výsledky: Výzkum ukázal, že pandemie měla rozsáhlý vliv na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. Kvůli protiepidemickým opatřením byla péče omezená, některá oddělení zcela uzavřená a také se zde vyskytovalo riziko zhoršené kvality péče. Sestry považují za přínos pandemie nově nabyté zkušenosti a ještě více stmelený kolektiv. Mezi specifika poskytované péče v době pandemie sestry zmiňovaly nošení ochranných pomůcek, omezení kontaktu, testování personálu a zvýšenou dezinfekci prostor. Mezi komplikace a nedostatky v poskytování péče nejčastěji uváděly neadekvátní množství ochranných pomůcek, nekvalitní komunikaci s klientem, malou podporu od vedení a nedostatek dalšího personálu. V poskytování ošetřovatelské péče využívaly i možnost teleošetřovatelství, a to především sestry v ambulantní péči. Využití v praxi: Zjištěné výsledky přispějí ke zmapování specifik v poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Výsledky práce mohou být využity jako studijní materiál pro studenty nelékařských zdravotnických oborů a sestry z praxe.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.