|
|
Zvíře jako dětský terapeut
TAUŠNEROVÁ, Olga
Bakalářská práce je zaměřena na inovaci stávajícího třídního vzdělávacího plánu ve třídě pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem je seznámit čtenáře s animoterapií jako s plnohodnotnou terapií a poukázat na její dopady v praxi u dětí předškolního věku s individuálním přístupem. V následujících řádcích budu popisovat animoterapii na základě teoretických a praktických aspektů. Zaměření bude převážně na přístupy, metody a výsledné efekty animoterapetů při práci s dětmi se speciálně upraveným vzdělávacím programem. První kapitola teoretické části je zaměřena na objasnění klíčových pojmů z oblasti předškolního věku dítěte. Popisuji strukturu a dynamiku osobnosti, teorii citové vazby a psychosociální i emoční vývoj předškolních dětí. Ve druhé části popisuji formy animoterapie, a to především se zaměřením na hipoterapii a canisterapii. Metodologická část obsahuje kvalitativní strategii výzkumu, seznamuji čtenáře s charakteristikou třídy a vzdělávacím programem včetně organizace a podmínek pro vzdělání v naší mateřské škole. Praktická část je zaměřená na nalezení specifických přístupů a metod animoterapeutů. Provedla jsem polostrukturované rozhovory s terapeuty, dětmi i jejich rodiči. Jsou zde popsány i činnosti z přímé skupinové, frontální i individuální animoterapie. V závěru práce jsem shrnula, jaké metody jsou při této terapii žádoucí a k jakému rozvoji došlo u dětí při celoročním zařazování této ojedinělé metody.
|
|
|
Kvalitativní výzkum vlivu pohádek a příběhů na identitu předškoláka
KREJČÍ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak pohádka a příběh ovlivňují současné děti předškolního věku. Teoretická část je zaměřena na významné psychologické teorie, které se týkají vývoje dítěte (Teorie vazby ? J. Bowlby, Psychoanalytická teorie a psychosexuální vývoj ? S. Freud, Teorie kognitivního vývoje ? J. Piaget). Po vysvětlení klíčových pojmů těchto teorií se práce věnuje problematice socializace dítěte a problematice genderu a genderové identity. Pozornost je věnována i citovému prožívání dítěte a jeho emocím. Závěr teoretické části je zaměřen na pohádky a příběhy, které velkou měrou ovlivňují identitu předškoláka. Metodologická část objasňuje, jaké výzkumné metody byly v práci použity: kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, pozorování, rozhovor a způsoby kódování. V praktické části jsou shrnuty výsledky prováděného pozorování doplněného o polostrukturované hloubkové rozhovory s dětmi. Doplňující informace byly získávány od kolegyň a rodičů dětí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké pohádky, příběhy a seriály ovlivňují současné děti předškolního věku a jaký vliv mají na utváření identity a sebepojetí dítěte.
|
host ::
RSS.