|
|
Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840
Binder, Filip
Příspěvek je věnován hraběti Jiřímu II. Buquoyovi a jeho italské cestě uskutečněné v letech 1839 a 1840, již text sleduje na základě dopisů hraběte adresovaných jeho matce Gabriele, shromážděných a přepsaných tak, aby tvořily cestovní deník. Text se snaží proniknout do myšlenkového světa aristokrata, jemuž bylo v době podniknutí výpravy 25 let, a zabývá se tím, jak Buquoy během výpravy reflektoval krajinu, architekturu, umění a sídla (ať už v případě měst, nebo příbytků šlechty a panovníků). Studie si zároveň klade otázku, zdali informace obsažené v Jiřího korespondenci, resp. deníku korelují s výsledky nejnovějšího historického a uměnovědného výzkumu představujícího Buquoye jako aristokrata, jehož romantické založení se odrazilo i v jeho aktivitách, předně v jeho výtvarné činnosti, dokumentované dochovanými skicáři, a dále i v přestavbě hradu v Rožmberku a vytvoření zdejšího rodového muzea a v úpravách krajinářských parků založených jeho předky. Díky analýze deníku a úryvků v nich obsažených bylo možné zdůraznit sentimentální prvky v textu hraběte, který své matce vyprávěl o tom, jak hluboké pocity a emoce v něm vyvolávala příroda a prohlídky měst a památek a střetávání se uměleckými díly. I díky tomu vykazují jeho řádky přidanou literární hodnotu, neboť se hrabě nesnažil podat matce pouhý popis viděného a navštíveného, ale informovat ji o pohnutkách své mysli a o atmosféře jednotlivých míst, na něž během cesty zavítal. Deník rovněž potvrzuje Buquoyův silný a pozitivní vztah k umění, architektuře a přírodě, avšak poukazuje na jeho limity.
|
|
|
Život ve vzpomínkách (Prezentace starobylosti a urozenosti Buquoyů, Czerninů z Chudenic a Schwarzenbergů)
RUDOVÁ, Hana
V období {\clqq}dlouhého`` 19. století, v době ohrožení samé podstaty šlechtictví, chtěli aristokraté přiblížit význam svých rodů. K tomu využívali různé formy prezentace: vzhledu venkovských rezidencí, budování rodinných hrobek, účast na historických výstavách. Tato diplomová práce se zabývá formami prezentace vznešenosti tří jihočeských šlechtických rodů {--} Buquoyů, Czerninů z Chudenic a Schwarzenbergů. Důraz klade na stavební aktivitu aristokratů či vizuální představení starobylosti a urozenosti, stranou však nenechává literární činnost archivářů či jiné formy prezentace. V 19. století se šlechtická sídla upravovala v duchu historismu, ale svou roli sehráli i samotní stavebníci, jejich (umělecké) zájmy a představy o dějinách. V některých případech poodhalí tato práce také inspirace a motivy, které příslušníky jihočeské šlechty k náročným přestavbám vedly.
|
host ::
RSS.