Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vazba stříbra na polymetalických ložiscích blanické brázdy a porovnání s podobnými ložisky ve světě
Kuchyňová, Markéta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Blanická brázda je cca 200 km dlouhá zlomová struktura SSV-JJZ směru táhnoucí se od Českého Brodu až k povodí Dunaje v Rakousku. Zrudnění je vázáno na zlomové struktury blanické brázdy, dominantní polymetalická Ag-Pb-Zn±Cu mineralizace se vyskytuje po celé její délce. Další významná mineralizace je zlátá mineralizace (Roudný, Dobrá Voda) a uranová mineralizace (Okrouhlá Radouň). Historické stříbronosné revíry těžené již od středověku jsou Stříbrná Skalice-Střímělice, Ratibořické Hory-Stará Vožice a Rudolfov. V této práci je popsána geologie a mineralogie Ag-ložisek blanické brázdy a porovnání s ostatními modely hydrotermálních Ag-ložisek, jako jsou ložiska pětiprvkové Ag-Ni-Co-Bi- As formace či ložiska typu Mississippi Valley. Stříbro v rudnině blanické brázdy není vázáno na galenit a sfalerit, jak se v minulosti myslelo, ale na Ag-tetraedrit a další minerály stříbra. Stříbro v tetraedritu je produkcem retrográdní výměnné reakce, která probíhala během chladnutí v již pevném stavu. Hodnoty Ag v tetraedritu a Ag-Sb-S fázích umožňují, za použítí minerálního termometru, určit teplotu vzniku mineralizace, která se pohybuje mezi 200 a 300 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vazba stříbra na polymetalických ložiscích blanické brázdy a porovnání s podobnými ložisky ve světě
Kuchyňová, Markéta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Blanická brázda je cca 200 km dlouhá zlomová struktura SSV-JJZ směru táhnoucí se od Českého Brodu až k povodí Dunaje v Rakousku. Zrudnění je vázáno na zlomové struktury blanické brázdy, dominantní polymetalická Ag-Pb-Zn±Cu mineralizace se vyskytuje po celé její délce. Další významná mineralizace je zlátá mineralizace (Roudný, Dobrá Voda) a uranová mineralizace (Okrouhlá Radouň). Historické stříbronosné revíry těžené již od středověku jsou Stříbrná Skalice-Střímělice, Ratibořické Hory-Stará Vožice a Rudolfov. V této práci je popsána geologie a mineralogie Ag-ložisek blanické brázdy a porovnání s ostatními modely hydrotermálních Ag-ložisek, jako jsou ložiska pětiprvkové Ag-Ni-Co-Bi- As formace či ložiska typu Mississippi Valley. Stříbro v rudnině blanické brázdy není vázáno na galenit a sfalerit, jak se v minulosti myslelo, ale na Ag-tetraedrit a další minerály stříbra. Stříbro v tetraedritu je produkcem retrográdní výměnné reakce, která probíhala během chladnutí v již pevném stavu. Hodnoty Ag v tetraedritu a Ag-Sb-S fázích umožňují, za použítí minerálního termometru, určit teplotu vzniku mineralizace, která se pohybuje mezi 200 a 300 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Historická ložiska cinabaritu v Čechách - genetická studie.
Velebil, Dalibor ; Ackerman, Lukáš (oponent) ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce)
V předložené práci jsou dány geologické a mineralogické charakteristiky pěti českých historických ložisek cinabaritu, jejich vzájemné srovnání a srovnání s evropskými ložisky. Popisovaná ložiska cinabaritu mají pravděpodobně vulkanický původ s tím, že rtuť byla druhotně remobilizována za vzniku ložiskových akumulací cinabaritu. Studiem fluidních inkluzí byl prokázán metamorfní původ cinabarit-pyritové mineralizace na ložisku Horní Luby. Zároveň byly zjištěny teplotní podmínky vzniku tamní mineralizace. Během ložiskotvorných procesů došlo k rozpadu původního homogenního H2O-CO2 fluida o teplotě nad 250řC (asi 300řC) na členy bohaté H2O či CO2, a to ve více etapách mezi 200 - 150řC. Křemen krystalizoval z matečného fluida při teplotách okolo 300řC a méně, pyrit při teplotách mezi 220 a 210řC (a méně) a cinabarit při teplotách mezi 195 a 160řC. Tím bylo prokázáno, že cinabarit je nejmladším minerálem na ložisku (posloupnost krystalizace: křemen - pyrit - cinabarit). Na ložisku Jedová hora krystalizoval křemen okolo teplot 160 až 150řC, baryt při teplotách okolo 115řC (teplota varu fluida) a cinabarit v intervalu mezi těmito teplotami. Studiem tetraedritu z ložiska Jedová hora bylo zjištěno jeho neobvyklé chemické složení. Tetraedrity z Jedové hory mají velmi vysoké obsahy rtuti, obsahují průměrně více...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.