|
|
Vliv proplachování dusíkem na stabilitu TL dozimetrů pro Harshaw TLD 3500
KUBÍNOVÁ, Kateřina
Při celotělovém ozařování rotační technikou TSEI je nezbytně nutné znát dávky dosažené při ozařování pacienta. Na kritická místa na těle pacienta se umísťují dozimetry. V Nemocnici České Budějovice, a.s., jsou pro in-vivo dozimetrii aplikovány termoluminiscenční detektory TLD 100. Pro jejich vyhodnocování je použito přístroje Harshaw 3500. V návodu výrobce vyhodnocovacího zařízení, firmy Thermo Fisher Scientific, je doporučení na vyhodnocování jednotlivých dozimetrů v dusíkové atmosféře. Cílem předložené bakalářské práce je srovnat citlivost vyhodnocení dozimetrů v normální atmosféře a v dusíkové atmosféře. Experimentálním šetřením a následujícím statistickým vyhodnocením jsem dospěla k potvrzení nulové hypotézy. Nulová hypotéza předpokládá, že střední hodnoty faktoru citlivosti odezvy dozimetru jsou při obou postupech stejné. Zjištění podporuje domněnku, že není nutné na postupu práce zaměstnanců onkologického oddělení nic měnit a vyhodnocení dozimetrů je v souladu s nejlepší praxí. Stálost vyhodnocení zajišťuje již vypálení v peci, které eliminuje vliv drobných nečistot, prachu a mastnoty ulpělých na dozimetrech při aplikaci na pacienta. Současně zabrání i vlivu fadingu v průběhu každého vyhodnocení.
|
|
|
Použití TL dozimetrů při měření nehomogenity ozáření
CANDROVÁ, Daniela
Radioterapie již více než jedno století patří k základním metodám léčby nádorů. Řadíme ji mezi základní medicínské obory a je účinnou lokální či lokálně-regionální metodou, která umožňuje léčbu nádorových onemocnění a také některých nenádorových stavů. K léčbě využívá ionizující záření, které svými účinky ničí nádorové buňky, ale bohužel nevynechává ani buňky zdravé. Proto je zde možné pozorovat velké spektrum nežádoucích účinků záření na člověka. Pacienti jsou při radioterapii u některých ozáření měřeni dozimetry, aby bylo možné porovnat plánovanou dávku s dávkou skutečně obdrženou. V Nemocnici České Budějovice, a. s. se při rotačním ozařování pro Mycosis fungoides provádí monitorování dávky v místech předpokládaného vzniku nehomogenity ozáření právě pomocí TL dozimetrů. Tyto dozimetry musí mít před vlastní in vivo dozimetrií stanovenou citlivost a provedenou kalibraci. Jinak je ale jejich použití poměrně jednoduché, finančně i časově nenáročné a umožňuje nepřetržité měření dávky při rotaci ozařované osoby. Tato diplomová práce se zabývá použitím TL dozimetrů při měření nehomogenity ozáření. V práci jsou porovnávány dávky, které pacienti v různých oblastech těla obdrželi při ozařování metodou TSEI. Jedná se o 22 ozařovaných pacientů, kterým bylo provedeno kompletní měření obdržených dávek v oblastech tzv. černé díry, axil a krku při vzpažení a při částečném připažení. V práci je také zmíněna myšlenka o možném využití těchto dozimetrů u složek integrovaného záchranného systému při záchranných a likvidačních pracích v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem ionizujícího záření. TL dozimetry by mohly umožnit přesnější určení obdržené dávky na různých částech těla zasahujících osob. Při ozařování metodou TSEI se provádí monitorování dávky v referenčním bodě, v kritických oblastech a v místech s reziduálními infiltráty či tumory. Z výsledků naměřených dávek v kritických oblastech vyplývá, že v oblasti akrálních částí končetin bez krytí dosahují absorbované dávky větších hodnot, než jsou hodnoty naměřené na ostatních částech těla. Tyto dávky významně převyšují hodnoty plánované dávky. U prstů se obdržená dávka pohybuje až okolo 3 Gy. Podle klinického obrazu lékař určuje použití speciálního krytí. Pod krytím se obdržené dávky pohybují pouze v rozmezí několika desetin Gy. K velkým rozdílům obdržených dávek také dochází v oblastech axil a krku při vzpažení a při částečném připažení horní končetiny. Z výsledků t-testu vyplývá, že vzpažení nebo částečné připažení končetiny na dané straně těla mělo vždy vysoce významný vliv na dávku, kterou pacient v této oblasti obdržel. Z toho vyplývá, že změna polohy těla má velký vliv na velikost obdržené dávky v různých částech těla. TL dozimetry se používají i v jiných oblastech, než je in vivo dozimetrie v radioterapii. Příkladem může být hodnocení dávky obdržené na horních končetinách pracovníků, kteří jsou monitorováni termoluminiscenčními dozimetry v podobě náramku nebo prstýnku. I pro monitorování vnějšího ozáření obyvatel na území České republiky jsou používány TL dozimetry (TLD síť). V radiační terapii jsou využívány pro měření dávky na kůži i v těle. Na základě získaných údajů je možné posoudit průběh léčby a zajistit bezpečné užívání ionizujícího záření. U složek IZS zasahujících při radiační mimořádné události zatím není s použitím TL dozimetrů počítáno, ale pro upřesnění obdržené dávky by jejich použití bylo s největší pravděpodobností možné. Musel by však být proveden další výzkum, který by přínosnost použití TLD vyvrátil, nebo potvrdil.
|
|
|
Radiační ochrana pacientů a personálu na oddělení nukleární medicíny
DAŇOVÁ, Kristína
Na oddělení nukleární medicíny se používají k diagnostice, terapii a k výzkumným účelům otevřené radioaktivní zářiče. Ve všech případech se využívá ionizující záření. Protože byly popsány i negativní účinky tohoto záření, bylo třeba systematicky omezit ozáření osob a chránit životní prostředí. Název mojí bakalářské práce je: "Radiační ochrana personálu a pracovníků na oddělení nukleární medicíny. " Práce je členěná na několik kapitol. Začátek první teoretické části je věnován historii vzniku radiační ochrany a institucím. Dále je v práci popsána nukleární medicína, vybavení a skladba oddělení všeobecně, a v závěru i konkrétně na oddělení nukleární medicíny v nemocnici České Budějovice a.s. (dále ONM ČB). Bylo definováno ionizující záření a jeho biologické účinky na organismus, veličiny a jednotky, které je charakterizují. Značná část se věnuje principům radiační ochrany, monitorování osob, pracovišť i výpustem. Práce se taky zabývá dozimetrií a popisuje druhy použitých dozimetrů. Vyhodnocuje riziko vnějšího a vnitřního ozáření. Cílem této práce bylo analyzovat zákony a vyhlášky, které se týkají radiační ochrany a zjistit její efektivní využívaní u personálu a pacientů na ONM ČB. Následujícím cílem bylo rozebrat radiační ochranu pacientů na oddělení nukleární medicíny, a též radiační ochranu pacientů a personálu na lůžkové části. Výzkumná otázka zněla: "Je radiační ochrana pacientů a personálu na oddělení nukleární medicíny v nemocnici České Budějovice a.s. dostatečně optimalizována?" Metodikou výzkumu bylo shromáždit a zaznamenat materiály z nukleární medicíny v Českých Budějovicích, porovnat dávky z termoluminiscenčních dozimetrů u personálu na ambulantní a lůžkové části a porovnat dávky z prstového a celotělového termoluminiscenčního dozimetru. V praktické části byly detailně zapsané do tabulek a grafu efektivní a ekvivalentní dávky pracovníků ambulantní i lůžkové části ONM ČB za období 2009 - 2013. Ambulantní část tvoří 15 zaměstnanců. Na lůžkové části soubor tvořili 3 zdravotní sestry a 1 sanitářka. U nich byly zapsané i efektivní dávkové ekvivalenty Hp(10) za jednotlivé měsíce po dobu pěti let. Porovnané byly osobní dozimetry, a to termoluminiscenční celotělový a prstový dozimetr. Hodnoty ekvivalentních dávek HT u prstového TLD byly zaznamenané u dvou pracovnic. Data pro nemocnici ČB vyhodnotila Celostátní služba osobní dozimetrie, s.r.o. (dále CSOD) v Praze, jako společnost, která v naší zemi poskytuje více než 20 let dozimetrické služby. Porovnány byly s limity pro radiační pracovníky, které se řídí vyhláškou SÚJB č. 389/2012 Sb., ze dne 16. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Výsledky práce poukázaly na velmi dobrou úroveň radiační ochrany v nemocnici ČB a zavedených opatření na ochranu personálu a pacientů vůči nepříznivým vlivům ionizujícího záření. Práce je obohacena o diskuzi, v které jsou výsledky porovnané s odbornými poznatky shrnutými v teoretické části. Na výzkumnou otázku lze odpovědět: "Ano, radiační ochrana pacientů a personálu na oddělení nukleární medicíny v nemocnici České Budějovice je dostatečně optimalizována." Tahle práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty bakalářského oboru radiologický asistent.
|
|
|
Měření fotonů pomocí elektronických dozimetrů při urychlování nabitých částic na Fyzikálním ústavu AV ČR v Praze
ŽIDKOVÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na shrnutí současné problematiky práce s experimentálními lasery v Badatelském centru Prague asterix laser systém (PALS), které spadá pod Fyzikální ústav AV ČR a Ústav fyziky plazmatu AV ČR. Experimentální lasery slouží pro experimentální výzkum v oboru výkonných laserů a fyziky laserem vytvářeného plazmatu. Hlavním experimentálním zařízením Centra PALS je výkonný pulsní laserový systém Asterix IV, který Badatelské centrum PALS zakoupilo od německého Ústavu Maxe Plancka pro kvadratickou optiku v Garchingu u Mnichova (MPQ) za symbolickou 1 marku. Asterix IV patří mezi tři největší jodové lasery v Evropě. Mezi výzkumné programy probíhající na experimentálních laserech patří vývoj aplikace plazmových bodových zdrojů měkkého nekoherentního záření, vývoj a aplikace plazmových rentgenových laserů atd. Dalším zařízením nacházejícím se v Badatelském centru PALS patří laserový systém Ti Sapphire o výkonu 25 terawattů. Na tomto systému byl proveden obdobný experiment měření fotonů filmovými dozimetry. Na experimentálním laseru Asterix IV v Badatelském centru PALS nebyl dosud provedený žádný experiment s filmovými ani s elektronickými dozimetry. Tato práce se zabývá možností využití elektronických osobních dozimetrů při práci s lasery a zjištěním citlivosti těchto dozimetrů na rozdíl od jiných typů osobních dozimetrů. Tohoto cíle bylo dosaženo měřením na dvou na sobě nezávislých experimentech probíhajících na laserovém systému Asterix IV. Možnosti využití elektronických osobních dozimetrů pro měření v pulzním poli, přestože jsou navrženy pro měření dávek pouze v kontinuálním poli, je důležité především pro pracovníky nově budovaného centra Extreme Light Infrastructure v Praze (ELI). Centrum ELI bude jedno z nejmodernějších laserových zařízení na světě. V něm budou prováděny výzkumné a aplikační projekty zahrnující interakci světla s hmotou na intenzitě, která je asi 10 krát větší než současně dosažitelné hodnoty. ELI bude dodávat ultrakrátké laserové pulsy trvající typicky několik femtosekund (10-15 fs) a produkovat výkon až 10 picowattu. V Centru ELI bude na rozdíl od Centra PALS kontrolované pásmo, ve kterém je důležité monitorování zevního ozáření pracovníků. Proto si diplomová práce dává za cíl podpořit měřením na PALSu využití elektronických osobních dozimetrů v Centru ELI. Dalším cílem mé práce bude porovnat citlivost nejpoužívanějších typů osobních dozimetrů jako jsou filmové a termoluminiscenční dozimetry. V teoretické části je uveden popis a princip laseru Asterix IV. Dále pak definování ionizujícího záření a jeho druhů. V diplomové práci nechybí také vymezení pojmů jako je dozimetrie, typy dozimetrů, monitorování, radiační ochrana a veličiny s ní související. V metodice jsou rozebrána měření, která byla uskutečněna v rámci dvou experimentů za pomocí elektronických osobních dozimetrů, filmových dozimetrů a termoluminiscenčních dozimetrů. .Metodika je dále zaměřena na popis rozmístění laserového systému, především pak na popis interakční haly a interakčních komor, na kterých bylo prováděno měření. V metodice se nachází i řada fotografií vyfocených na pracovišti PALS pro snadnější orientaci. Ve výsledcích jsou hodnoty z jednotlivých měření zaneseny pro lepší přehlednost do tabulek. Diskuse je zaměřena především na potvrzení hypotéz. Jsou zde porovnány výsledky z elektronických, filmových dozimetrů a termoluminiscenčních dozimetrů. Výsledky jsou vztaženy na jeden výstřel a statisticky zpracovány. V případě celkového shrnutí práce je doporučeno používání elektronických osobních dozimetrů pro práci s experimentálními lasery a podpořen záměr využívání elektronických osobních dozimetrů v nově zbudovaném Centru ELI v Praze, zejména z důvodu vyšší citlivosti než jaká je u filmových a termoluminiscenčních dozimetrů a také pro snadnější, rychlejší a ekonomičtější vyhodnocení dávek.
|
|
|
Možnosti využití měřících přístrojů v laboratoři ZSF JU
ONDROVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem Možnosti využití měřících přístrojů v laboratoři ZSF JU je zaměřena na výukovou laboratoř osobní dozimetrie. V úvodu je rozebrána problematika dozimetrie ? druhy ionizujícího záření, úkoly a cíle dozimetrie. Spolupráce dozimetrie s ostatními vědními obory a v neposlední řadě také základní veličiny a jednotky, které jsou používány v dozimetrii a radiační ochraně. Hlavním cílem bylo vypracovat ucelený přehled přístrojů a přístrojové techniky v laboratoři osobní dozimetrie a specifikovat jejich měřící charakteristiky. Následující kapitoly popisují jednotlivé přístroje laboratoře osobní dozimetrie ? jejich obecný popis, základní části, nastavení, ovládání, postupy při měření a použití zařízení ve výuce.
|
|
|
Využití osobní dozimetrie na jaderných elektrárnách v zahraničí
KAUCA, Michal
V této práci je provedena analýza využití osobní dozimetrie na jaderných elektrárnách v zahraničí a porovnání jednotlivých typů osobních dozimetrů při srovnání se situací v České republice. Na základě informací získaných z vybraných jaderných provozů je zde provedeno kvalitativní srovnání využití jednotlivých druhů osobní dozimetrie a porovnání se situací v České republice. Ve své práci jsem zvolil způsob získávání dat cestou e-mailů. Na základě získaných informací jsem pak provedl vlastní porovnání, jak bylo cílem této práce. Porovnáním situace v oblasti radiační ochrany pak bylo zjištěno, že použité osobní dozimetry v zahraničí a v České republice jsou většinou stejného druhu. Některé země včetně České republiky přecházejí k legalizaci osobního elektronického dozimetru jako primárního prostředku v rámci radiační ochrany. Zajímavostí v tomto směru je situace na Slovensku, kde od tohoto typu dozimetru jako primárního po nějaké době upustili a vrátili se k předchozím typům dozimetrů. Další zvláštností je, že v Japonsku jsou schválené limity radiačních pracovníků v kontrolovaném pásmu i pro těhotné ženy, což v ostatních zemích není běžné. Práce poukazuje na vliv osobní dozimetrie na úroveň radiační ochrany v jaderném zařízení a také na návaznost bezpečnostních opatření v osobní dozimetrii na přijatou legislativu ve vybraných zemích, stejně jako na nezastupitelnost kontroly, kompetenci personálu i pokračující výzkum a vývoj v oblasti osobní dozimetrie. Ochranu před zářením a osobní dozimetrii zítřka je třeba vidět globálně. Osobní dozimetrie se bude muset stát nejen jako dosud národní, ale také mezinárodní záležitostí. Nový vývoj v oblasti pasivních a elektronických dozimetrů až po hotové globální koncepty kontroly je již dnes v mnoha zemích s elánem provozován a stále více se nabízí na mezinárodním trhu.
|
host ::
RSS.