|
|
Využití zeolitů v technológii vín révy vinné
Miklovičová, Kristína
Tato práce má teoreticko-empirický charakter a svým obsahem se zaměřuje na využití zeolitů v technologii výroby vína. V teoretické části definuje zeolit, jeho původ, složení a strukturu, jakož i vlastnosti, rozdělení jednotlivých zeolitů a jejich možné využití v enológii. Tato přírodní hornina, vyznačující se vysokou absorpční schopností je schopná vázat na sebe molekuly díky své vysoce porézní struktuře. Empirická část analyzuje vlivy zeolitů v procesu výroby vín. Zeolit se aplikoval v procesu fermentace vína spolu s kvasinkami. Pokus byl dělán s třemi variantami jednotlivých koncentrací zeolitu a následně byly sledovány senzorické a chemické vlastnosti vína. Pokusem se potvrdila redukce termolabilních bílkovin po aplikací zeolitu, nižší tvorba acetoinu a také nižší koncentrace polyfenoloxidázy čímž se předešlo oxidaci.
|
|
|
Srovnání čiřicí schopnosti vybraných čiřidel
Marko, Valéria
Diplomová práce byla vypracována na Mendelově univerzitě v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici, Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů v letech 2014 - 2016. Cílem bylo u vybraných čiřidel před a po jejich aplikaci do vína sledovat a popsat jejich vliv na změny v bílkovinné stabilitě a v obsahu některých důležitých lítek ve víně jako jsou polyfenoly a antokyaniny. Dále senzoricky zhodnotit čirost a změny barevnosti vína před a po čiření. Při čiření dochází i k odstranění látek, které jsou ve víně žádoucí. Při analýze veškerých polyfenolů a antokyaninů po čiření vzorků bílých, červených a růžových vín, byly zaznamenány statisticky významné ztráty těchto látek v rozsahu 13 - 33 % z původních hodnot. Po srovnání čiřicí schopnosti vybraných čiřidel můžeme pro bílé vína doporučit bentonit Majorbenton B a směsné čiřidlo Vinosil Plus, pro červená vína albumin ALbuvin a pro růžová vína albumin Albuvin.
|
|
|
Používané metody pro stanovení termolabilních bílkovin v procesu výroby vína a jejich srovnání
Hodeček, Radomír
Tato diplomová práce se zabývá analytickými metodami pro stanovení obsahu termolabilních bílkovin v procesu výroby vína a jejich porovnáním. Na začátku byla prostudována literatura týkající se termolabilních bílkovin, metod stanovení a jejich vlivu na koloidní stabilitu vína. Vybrané analytické metody jsou zde popsány z hlediska přesnosti a rychlosti. V závěru jsou vybrány a doporučeny metody vhodné pro vinařskou praxi. Předmětem pokusu bylo srovnání různých analytických metod vhodných pro stanovení obsahu termolabilních bílkovin. Měření probíhalo na Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě, a to turbidimetricky měřitelnými metodami jako jsou tepelné testy s využitím teplot 90 °C a 60 °C s různou délkou působení, kyselinové testy s využitím kyseliny sulfosalicylové a trichloroctové a také taninový a etanolový test. V další skupině byla pouze metoda turbidimetricky neměřitelná a to pěnová zkouška.
|
host ::
RSS.