|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
Analýza chorvatsko-italských bilaterálních vztahů s důrazem na italské teritoriální aspirace
Prestaš, Ivan ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Diplomová práce pod názvem "Analýza chorvatsko-italských bilaterálních vztahů s důrazem na italské teritoriální aspirace" se zabývá stejnojmennou problematikou. Práce se věnuje analýze bilaterálních vztahů mezi Chorvatskem a Itálií v posledních dvacet let. Důraz je kladen na hlavní problematické momenty ve vztazích těchto dvou států. Navzdory evidentním italským teritoriálním aspiracím jak na Istrii, tak i na ostatní bývalá italská území na východním jaderském pobřeží italsko-chorvatské bilaterální vztahy zůstávají relativně stabilní. Cílem této práce je vysvětlit tento fenomén a odpovědět na výzkumnou otázku, zda tato iredentistická rétorika měla a má i v současné době jiný cíl, např. slouží pro vnitropolitické účely jako jedno z populistických témat a zda vůbec tato jednotlivá prohlášení italských politiků měla anebo mají vliv na bilaterální vztahy. Na základě (neo)liberálního přístupu a teoretických konceptů z něj vycházejících (koncept demokratického míru, koncept interdependence a koncept transformační moci integrace) a skrze zmíněné problematické body, kde iredentistická rétorika jednotlivých italských politiků hraje důležitou roli hledá konsekvence a pro něj vhodné vysvětlení. Jedná se o práci, která kromě analýzy bilaterálních vztahů kritický reflektuje jednotlivé teoretické koncepty.
|
|
|
Zahraniční politika Japonska v 21. století
Mikšovská, Petra ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Zahraniční politika je plní důležitou úlohu při vymezování národních zájmů a její nastavení ovlivňuje postavení země v mezinárodních vztazích. Pro světovou mocnost 21. století, jíž Japonsko bezesporu je, platí zahraniční politika za důležitý prostředek pro budování pozice na mezinárodním poli. Vzhledem k existenci mnoha faktorů, které přímo ovlivňují formování zahraniční politiky země, je práce soustředěna výhradně na roli teritoriálních sporů. Konflikty se sousedními zeměmi Japonska - Čínou, Ruskem a Jižní Koreou, ohledně územní suverenity vytváří napětí a ohrožuje stabilitu v celém asijsko-pacifickém regionu. V případě čínsko-japonských vztahů se jedná o spor o ostrovy Senkaku/ Diaoyu, s Ruskem vede Japonsko konflikt o Severní teritoria/ Jižní Kurily a vztahy s Jižní Koreou komplikuje konflikt o území Takešima/ Dokdo. Příčiny těchto sporů sahají do historie a úzce souvisí se vzájemnou zkušeností zemí, specifickými kulturními hodnotami Japonska a vlivem Spojených států amerických na vývoj Japonska v minulém století. Na základě analýzy těchto faktorů je popsán trend vývoje územních sporů ve vztahu k zahraniční politice vybraných zemí v 21. století.
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
Úloha společenství ASEAN v námořní bezpečnosti Jihočínského moře
Jurovská, Markéta ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Oblast Jihočínského moře a příslušných průlivů nabývá čím dál většího celosvětového významu zejména díky rušným komunikačním cestám pro mezinárodní obchod, nerostnému bohatství a rybolovu. Tyto pozitivní aspekty sem přitahují na jednu stranu zájem mnoha aktérů a na druhou stranu i velké množství bezpečnostních hrozeb - mezinárodní organizovaný zločin, teritoriální spory a zhoršování životního prostředí. Cílem práce je analyzovat dosavadní námořně bezpečnostní aktivity ASEAN a zhodnotit jeho úlohu v námořní bezpečnosti Jihočínského moře za pomocí metod případové studie, deskripce, vědeckého popisu a analýzy primárních pramenů a dokumentů a odborných posudků. Hlavním zjištěním této práce je, že ASEAN zastává velmi klíčovou roli v námořní bezpečnosti Jihočínského moře a svou iniciativou může určovat budoucí průběh regionální bezpečnostní spolupráce.
|
|
|
Role Číny v Jihočínském a Východočínském moři
Nguyen, Cong Hung ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Čína jako pobřežní stát ji obklopuje z východu Tichý oceán, které se dále dělí do 4 jednotlivýcho moří, z nichž je pro Čínu z hlediska ekonomického nejdůležitější Východočínské a Jihočínské moře, jelikož se v těchto mořích vyskytuje ohromné přírodní bohatství jako jsou mořské plody a nerostné suroviny na kterých je Čína a mnoho dalších zemí v této oblasti závislé, protože s ekonomickým vývojem souvisí i její závislost na těchto surovinách. Tyto suroviny byly nalezeny v oblasti ostrovů Senkaku ve Východočínském moři a u Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři. Ovšem vedle Číny se o tato sporná území přou i ostatní státy v tomto regionu. O ostrovy Senkaku se pře Čína s Japonskem a o Spratlyho ostrovy se vedle Číny nárokují Vietnam, Filipíny, Malajsie a Brunej. Tyto spory se táhnou již několik desítek let a tak došlo mezi aktéry i k několika přímým i nepřímým střetům. V blízké době nelze moc předpokládat, že by došlo k vyřešení těchto sporů vzhledem k tomu, že Čína a ostatní aktéři v posledních letech mohutně vojensky zbrojují a tak lze i předpokládat, že by mohlo dojít i k přímým střetům. Proto je nezbytné tuto oblast monitorovat, jelikož zde dochází ke střetům zájmů mezi mocnostmi jako je Čína a Japonsko, ovšem i USA projevují zájem o tuto oblast.
|
host ::
RSS.