|
|
Rozměrová stabilizace lisovaných dřevěných dílců
Karásek, Lukáš
Tato diplomová práce se zabývá plastifikací dřeva pomocí mikrovlnného (MW) záření pro účely zhušťování dřeva. V této práci byly shrnuty literární zdroje zkoumané problematiky. Experiment byl proveden na zkušebních vzorcích topolu bílého (Populus alba) s rozměry 190 x 40 x 30 mm. Mikrovlnná plastifikace byla provedena průchodem mikrovlnou laboratorní linkou při výkonu 1,5 kW a rychlosti posuvu dopravníku 0,1 m/min. Po plastifikaci byly zkušební vzorky zhuštěny v lisovacích formách pomocí lisu o 50 %. Zhuštěné zkušební vzorky byly stabilizovány v lisovacích formách při teplotě 103 °C po dobu 7 dnů. Použití tepelné modifikace při 180 °C a 200 °C došlo ke zlepšení odolnosti vůči vlhkosti i snížení bobtnání. Vzorky byly vystaveny analýze hustotního profilu pro vyhodnocení kvality plastifikace.
|
|
|
Stanovení koeficientů tepelné vodivosti modifikovaného dřeva buku
Stárek, Šimon
Bakalářská práce je věnována vlivu vybraných modifikací dřeva na jeho tepelné vlastnosti. Pro experimentální část práce bylo použito dřevo buku lesního (Fagus sylvatica L.), které bylo modifikováno pomocí acetylace (anhydridem kyseliny octové) a tepelné modifikace při teplotách 200 a 220 ˚C. Byly změřeny hodnoty koeficientu tepelné vodivosti, měrné tepelné kapacity a tepelné difuzivity za použití přístroje Thermophysical Tester RTB. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a porovnána s dostupnou literaturou. Oproti referenčním vzorkům byl u vzorků tepelně modifikovaných při 200 ˚C zaznamenán pokles tepelné vodivosti v průměru o 3 %. U tepelné modifikace při 220 ˚C došlo díky výraznějšímu poklesu hustoty ke většímu poklesu tepelné vodivosti, a to o více než 15 %. I přes to, že u acetylovaných vzorků docházelo naopak ke zvýšení hustoty dřeva, bylo dosaženo velmi podobných výsledků. Tento pokles tepelné vodivosti byl způsoben zejména odlišnými tepelnými vlastnostmi použité chemické látky při impregnačním procesu. Modifikované dřevo s těmito tepelnými vlastnostmi může najít uplatnění ve stavebnictví, kde je kladen důraz na dosažení co nejlepší energetické efektivity prvků vyrobených ze dřeva.
|
|
|
Vliv tepelné a chemické modifikace na sorpční, difuzní a hygroexpazní vlastnosti dřeva
Imramovský, Pavel
Tato diplomová práce se zabývala tématem vlivu tepelné a chemické modifikace na sorpční, difuzní a hygroexpanzní vlastnosti dřeva. Za tímto účelem byla provedena tepelná modifikace bukového dřeva v teplotách (180 °C, 200 °C, 220 °C) ve speciální upravené komoře Katres. Dále byla provedena chemická modifikace za použití anhydridu kyseliny octové. Jednotlivé vzorky bylo nutné nakrájet na plátky v radiálním a tangenciálním směru pomocí mikrotomu. Pro stanovení sorpčních a difuzních vlastností všech těchto bukových plátků společně s referenčním neupraveným, bylo využito zařízení na zkoumání dynamické sorpce par (DVS). Dále bylo stanoveno dynamické bobtnání u všech zkoumaných skupin v radiálním a tangenciálním směru. V rámci určení míry bobtnání byly měřeny velikosti vzorků pomocí posuvného měřítka v určených směrech před a po uplynutí doby 24 hodin ve vodě. Z měření vyplynulo, že difusní koeficient stoupal u vzorků, jež byly chemicky i tepelně modifikovány. Rovněž také vycházel vyšší difusní koeficient v radiálním směru než v tangenciálním, což odpovídá odborné literatuře. Z výsledků je patrné, že tepelně i chemicky upravené bukové dřevo odolávalo lépe vlhkosti než referenční neupravené. V rámci bobtnání hraje velkou roli směr, neboť měření v tangenciálním směru dosahují téměř dvojnásobných hodnot oproti radiálnímu. Byly zváženy možnosti využití modifikovaných dřev ve stavitelství i z pohledu zkoumaných vlastností. Statistika byla provedena v programu ANOVA.
|
|
|
Vliv tepelné modifikace na vybrané vlastnosti dřeva plantážově pěstovaného topolu
Horníček, Stanislav
Práce se zabývá analýzou procesu tepelné modifikace a posouzením možností využití dřeva plantážově pěstovaného klonu topolu s označením MAX-4 (Populus Nigra a Populus maximowitzii) s modifikovanými vlastnostmi ve výrobcích. Náplní práce je přehled základních informací o běžně využívaných procesech tepelné modifikace a průzkum problematiky týkající se pěstovaní a materiálových vlastností dřeva plantážově pěstovaných dřevin, zejména rychle rostoucích hybridů topolu. Dále pak posouzení možností použití vybraného materiálu na výrobky na základě výsledků provedených experimentů vybraných fyzikálních a mechanických vlastností. Hlavní myšlenkou předkládané práce je prozkoumat míru změny vlastností dřeva klonu topolu po aplikaci procesu tepelné modifikace. Dřevo plantážově pěstovaného topolu má velký potenciál pro budoucí využití. Modifikace jeho vlastností je možný způsob, jak tento levný a rychle rostoucí materiál využít pro vysoce jakostní materiály a zvýšit tak jeho užitné vlastnosti.
|
|
|
Vliv modifikace na pevnost lepení buku
Šmíd, Pavel
Tato diplomová práce je zaměřena na vliv tepelné modifikace dřeva na pevnost lepené spáry v tahu podle normy ČSN EN 205. Pro účely této práce bylo použito dřevo buku. Tepelná modifikace u zkušebních vzorků byla provedena při teplotách 160 °C, 180 °C a 200 °C. Vybraná lepidla na zjišťování pevnosti lepené spáry byla melamin- močovino formaldehydová lepidla (MUF), fenol-rezorcin formaldehydová lepidla (PRF) a jednosložková polyuretanová lepidla (PUR). Společně s tepelnou modifikací je také zjišťován vliv modifikace plasmou na pevnost lepení. Zkušební lamely byly před slepením a lisováním opracovány plasmatickým výbojem (DCSBD). Výsledkem této práce je zjištění pevnosti lepené spáry v tahu u všech výše zmíněných modifikací a jejich vzájemná komparace.
|
|
|
Vliv doby a teploty paření na pružnostní a pevnostní charakteristiky dřeva buku
Jakeš, Ondřej
Tato diplomová práce se primárně zabývá tepelnou modifikací dřeva pomocí přehřáté páry a jejím vlivem na pružnostní a pevnostní charakteristiky. Celkem bylo testováno 200 ks ohybových a 200 ks tlakových vzorků buku lesního. Tyto vzorky byly rozděleny do deseti skupin, jedna skupina byla vybrána jako referenční a zbylých devět bylo modifikováno při různě teplotě a času. Cílem bylo stanovit hustoty, modul pružnosti, pevnosti a zjistit jejich závislost na zvoleném režimu modifikace. V další části byl zkoumán vliv tepelné modifikace pomocí přehřáté páry na akustické vlastnosti a barvu dřeva. Na závěr byl vyhodnocen hmotnostní úbytek a změna rovnovážné vlhkosti vzhledem k režimu modifikace.
|
|
|
Vliv tepelné modifikace na vybrané vlastnosti dřeva plantážově pěstovaného topolu
Horníček, Stanislav
Práce se zabývá analýzou procesu tepelné modifikace a posouzením možností využití dřeva plantážově pěstovaného klonu topolu s označením MAX-4 (Populus Nigra a Populus maximowitzii) s modifikovanými vlastnostmi ve výrobcích. Náplní práce je přehled základních informací o běžně využívaných procesech tepelné modifikace a průzkum problematiky týkající se pěstovaní a materiálových vlastností dřeva plantážově pěstovaných dřevin, zejména rychle rostoucích hybridů topolu. Dále pak posouzení možností použití vybraného materiálu na výrobky na základě výsledků provedených experimentů vybraných fyzikálních a mechanických vlastností. Hlavní myšlenkou předkládané práce je prozkoumat míru změny vlastností dřeva klonu topolu po aplikaci procesu tepelné modifikace. Dřevo plantážově pěstovaného topolu má velký potenciál pro budoucí využití. Modifikace jeho vlastností je možný způsob, jak tento levný a rychle rostoucí materiál využít pro vysoce jakostní materiály a zvýšit tak jeho užitné vlastnosti.
|
|
|
Vliv tepelné modifikace na vybrané vlastnosti bukového dřeva tlakově impregnovaného přírodními oleji
Daněk, Václav
Předmětem předkládané bakalářské práce je analýza procesu tepelné modifikace bukového dřeva (Fagus sylvatica L.) tlakově impregnovaného přírodními oleji a sledování vlivu těchto úprav na fyzikální a mechanické vlastnosti. Dřevo buku bylo tlakově impregnováno přírodním konopným olejem (O 1000) a následně tepelně modifikováno při teplotě 200°C po dobu 3 hodin. Vliv jednotlivých stupňů úpravy (impregnace olejem, tepelná modifikace, kombinace) byl analyzován pomocí zkoušek fyzikálních a mechanických vlastností. Barevné změny (CIELab sytém), rozměrová stabilita a ohybová pevnost byly experimentálně stanoveny a výsledky porovnány se skupinou neupravených (referenčních) vzorků. Výsledky práce byly dále diskutovány a porovnány s odbornou literaturou. Výsledky prokazují zvýšení rozměrové stability o 18% (ASE) pro tepelně modifikované dřeva a 22% pro dřevo impregnované oleji a následně tepelně upravené. Ohybová pevnost se po tepelné modifikaci, v důsledku degradace buněčné stěny, sníţila o 5,2% a zároveň zvýšila o 9% pro dřevo impregnované olejem. Práci by bylo vhodné dále rozšířit o další stupně úpravy (teploty a časy) a druhy olejů (vysychavé, polo vysychavé, nevysychavé).
|
|
|
Posouzení houževnatosti a pevnosti v ohybu tepelně upraveného dřeva buku s nepravým jádrem
Vykoukal, Jakub ; Zeidler, Aleš (vedoucí práce) ; Procházka, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem termické modifikace na bukové dřevo, s přihlédnutím na rozdíl vlastností vzorků zdravých a vzorků s nepravým jádrem. Termická modifikace probíhala ve dvou stupních (165 °C a 210 °C), které jsme spolu s neupravenou sadou zkoušeli na rázovou houževnatost, pevnost v ohybu (statický modul pružnosti) a dynamický modul pružnosti. Doplňkovými měřenými vlastnostmi byla hustota, rovnovážná vlhkost a změna barevného spektra. První stupeň úpravy lehce zvýšil mez pevnosti a statický modul pružnosti, zbytek zkoušek však prokázal negativní vliv na ostatní měřené vlastnosti tepelně upravených vzorků. Prokázalo se také, že nepravé jádro má jasně negativní vliv na měřené mechanické vlastnosti.
|
host ::
RSS.