|
|
Cílené likvidace osob jako prostředek boje proti terorismu
Kučera, Tomáš ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
V posledních letech můžeme sledovat horlivé debaty o legalitě a morálních aspektech státem podporovaných cílených likvidací jak ze strany představitelů vlád, akademických kruhů, vojenských a policejních složek, zpravodajských služeb, lidsko-právních organizací, humanitárních institucí, tak i médií. Tyto debaty ještě zesílily po zabití Usámy bin Ládina, vůdce teroristické skupiny Al-Kájda, v květnu 2011. Cílem mé práce je odpovědět na otázku, zda jsou cílené likvidace osob přípustným prostředkem boje proti terorismu. Legalita cílených likvidací je analyzována z pohledu mezinárodního práva, konkrétně práva lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a práva mezinárodní bezpečnosti. Práce je složena ze šesti kapitol. Kapitola první vymezuje základní pojmy používané v práci. Kapitola je rozdělena do dvou částí. Část první podává definici cílených likvidací. Část druhá definuje terorismus. Kapitola druhá zkoumá legalitu cílených likvidací z pohledu práva mezinárodní bezpečnosti. Kapitola třetí popisuje paralelní aplikaci práva lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Kapitola čtvrtá analyzuje legalitu cílených likvidací v rámci práva lidských práv. Zaměřuje se na dva smluvní instrumenty, a to na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských...
|
|
|
Cílené likvidace osob jako prostředek boje proti terorismu
Kučera, Tomáš ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
V posledních letech můžeme sledovat horlivé debaty o legalitě a morálních aspektech státem podporovaných cílených likvidací jak ze strany představitelů vlád, akademických kruhů, vojenských a policejních složek, zpravodajských služeb, lidsko-právních organizací, humanitárních institucí, tak i médií. Tyto debaty ještě zesílily po zabití Usámy bin Ládina, vůdce teroristické skupiny Al-Kájda, v květnu 2011. Cílem mé práce je odpovědět na otázku, zda jsou cílené likvidace osob přípustným prostředkem boje proti terorismu. Legalita cílených likvidací je analyzována z pohledu mezinárodního práva, konkrétně práva lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a práva mezinárodní bezpečnosti. Práce je složena ze šesti kapitol. Kapitola první vymezuje základní pojmy používané v práci. Kapitola je rozdělena do dvou částí. Část první podává definici cílených likvidací. Část druhá definuje terorismus. Kapitola druhá zkoumá legalitu cílených likvidací z pohledu práva mezinárodní bezpečnosti. Kapitola třetí popisuje paralelní aplikaci práva lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Kapitola čtvrtá analyzuje legalitu cílených likvidací v rámci práva lidských práv. Zaměřuje se na dva smluvní instrumenty, a to na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských...
|
host ::
RSS.