|
|
Postoj zaměstnanců pohostinských zařízení k problematice pasivního kouření ? informovanost, zdravotní vlivy, regulace
BRABENCOVÁ, Věra
Pro zpracování diplomové práce jsem si vybrala téma ?Postoj zaměstnanců pohostinských zařízení k problematice pasivního kouření ? informovanost, zdravotní vlivy, regulace?. S kouřením spojené nemoci a úmrtí představují nejdůležitější problém veřejného zdravotnictví ve většině zemí, kde je kouření běžné. Riziko zdravotního poškození vlivem tabákového kouře není omezeno pouze na kuřáky, ale jsou mu vystaveni i ti, kteří vdechují kouř nedobrovolně ? pasivní kuřáci. Cílem této práce bylo zmapování problematiky a vlivu pasivního kouření v prostředí pohostinských zařízení v Českých Budějovicích. K naplnění tohoto cíle bylo využito kvantitativního i kvalitativního přístupu k šetření. Pro kvantitativní výzkum metodou dotazníkového šetření byly stanoveny tři hypotézy: ?Není významný rozdíl mezi informovaností o problematice účinků pasivního kouření mezi zaměstnanci kuřáckých a nekuřáckých zařízení?, ?Motivace podniků k setrvání u kuřáckého konceptu je primárně obava ze ztráty klientely?, ?Pracovníci - kuřáci začali kouřit vlivem práce v kuřáckém pracovním provozu?. První dvě hypotézy byly potvrzeny, třetí hypotéza potvrzena nebyla. Kvalitativní výzkum využíval technik strukturovaného rozhovoru. Pro tuto část výzkumu byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První se týkala informovanosti zaměstnanců o problematice pasivního kouření, druhá se zaměřila na to, zda je motivačním faktorem restauračního zařízení k prohlášení se za nekuřácký podnik starost o zdraví zaměstnanců. Po úspěšném provedení a vyhodnocení výzkumu byl stanovený cíl naplněn. Při tvorbě této práce jsem získala mnoho nových poznatků a myslím si, že by mohla být přínosem i pro praxi a sloužit jako výukový a informační materiál. Především proto, že stručně a jasně shrnuje základní poznatky o pasivním kouření a upozorňuje na aktuálnost a závažnost problematiky pasivního kouření nejen v prostředí pohostinských zařízení. Diplomová práce může být dále využita k publikaci výsledků výzkumu s cílem přispět ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců pohostinských zařízení upozorněním na škodlivost pasivního kouření, která je často podceňována a přehlížena.
|
|
|
PROBLEMATIKA PASIVNÍHO KOUŘENÍ U DĚTSKÉ POPULACE
SCHOVÁNKOVÁ, Lenka
Pasivní kouření, jehož základem je dýchání kouře produkovaného jinými osobami, bývá také označováno jako nedobrovolné kouření nebo jako expozice vzduchu obsahující tabákový kouř. U dětí vytváří podmínky pro vznik astmatu, onemocnění horních cest dýchacích, zánětu středního ucha, syndromu náhlého úmrtí u novorozenců a další onemocnění. Ačkoli jsou nežádoucí účinky pasivního kouření dlouho známé, podle výzkumů jim zůstává vystaveno více než čtyřicet procent dětí. Cílem této práce bylo zmapovat situaci ve vybraném vzorku dětské populace, zjistit v jaké míře jsou děti vystavovány cigaretovému kouři, jaká je úroveň jejich informovanosti o zdravotních důsledcích pasivního kouření, jaký mají vztah k aktivnímu kouření a je-li tento vztah ovlivněn tím, kde a jak jsou vystavování pasivnímu kouření. Pro účely výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. První předpokládala, že většina dětí si neuvědomuje zásadní škodlivé vlivy pasivního kouření. Z hodnocení výsledků dotazníkového šetření však vyplynulo, že 90 % dětí umí správně pojmenovat škodlivé účinky cigaretového kouře a 91 % si myslí, že jim pasivní kouření škodí. Druhým předpokladem bylo, že u dětí vystavených pasivnímu kouření existuje vyšší riziko stát se aktivními kuřáky. Tato hypotéza nebyla zcela verifikována. Procento dětí, které má opakované zkušenosti s kouřením, bylo ve skupině těch, které mají rodiče kuřáky, menší. Naopak ti, kteří kamarádí s kuřákem, častěji experimentovali s cigaretou. Práce dále zmiňuje výsledky pilotní studie provedené v roce 1996 v České republice v rámci projektu {\clqq}Kouření a já``, která se věnuje problematice pasivního kouření, a také vybraná zjištění studie s názvem The Global Youth Tobacco Survey (GYTS) z roku 2002.
|
host ::
RSS.