|
|
Subjektivní vnímání prenatální péče těhotnou ženou.
UHLÍKOVÁ, Karin
Tématem této bakalářské práce je "Subjektivní vnímání prenatální péče těhotnou ženou". Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak ženy vnímají prenatální péči. Druhým cílem bylo zjistit názory těhotných žen na jejich vztah k porodní asistence. Posledním cílem této bakalářské práce bylo zjistit a porovnat jak těhotné ženy vnímají prenatální péči v Písku a v Týně nad Vltavou. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Byly určeny dva výzkumné soubory. Zkoumaný soubor tvořilo 10 respondentek, pět žen z prenatální poradny v Týně nad Vltavou a pět žen, které docházely do prenatální poradny v Písku. Jednotlivá data byla zachycena formou audiozáznamu nebo pouze písemně. Z výzkumného šetření vyplynulo, že těhotné ženy jsou s formou poskytované prenatální péče spokojeny. Mezi změny, které by ženy uvítaly, patří zvýšení informovanosti o průběhu těhotenství a plánovaných vyšetření, individuální přístup, lepší komunikaci s lékařem a kratší čekací doby. Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že všechny oslovené ženy mají důvěru v porodní asistentku. Na základě provedeného výzkumného šetření se mi podařilo zjistit, že dotazované ženy z prenatální poradny v Písku jsou spokojeny se všemi dílčími složkami prenatální péče. Oproti tomu v prenatální poradně v Týně nad Vltavou by respondentky uvítaly ještě více individuální přístup a komunikaci s lékařem. Výzkumná práce poukazuje na to, že ve zdravotnictví nejde pouze o rutinní práci, ale především o lidský přístup a komunikaci. Práce může být využita pro zlepšení informovanosti o prenatální péči,další možností je publikace v odborném časopise.
|
|
|
Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen
URBÁNKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá současnou úrovní dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen. Teoretická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na historii porodnictví a prenatální péče. Druhá celkově popisuje prenatální péči, organizace, cíle, předporodní přípravu porodní asistentkou, těhotenskou průkazku a úlohu porodní asistentky v prenatální poradně. Třetí kapitola se zabývá diagnózou těhotenství a poslední se věnuje vyšetření těhotných žen v jednotlivých trimestrech. Výzkumná část bakalářské práce poukazuje na současnou úroveň dodržování koncepce prenatální péče ve srovnání v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Před zpracováním práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je dodržována koncepce prenatální péče, a to z pohledu těhotných žen. Druhým cílem bylo zjistit, zda těhotné ženy chápou důležitost veškerých vyšetření, která se během prenatálních poraden provádí. Třetím cílem bylo zjistit a porovnat úroveň dodržování koncepce prenatální péče u těhotných žen v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Z těchto tří stanovených cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaká je úroveň dodržování koncepce prenatální péče o těhotné ženy? Jaká vyšetření se v prenatálních poradnách provádí během těhotenství? Jaký je rozdíl při dodržování koncepce prenatální péče v Českých Budějovicích a na Benešovsku? K vypracování výzkumné části byla použita kvalitativní metoda výzkumného šetření. Na stanovené výzkumné otázky byly vyhledávány odpovědi při získávání a zpracovávání polostrukturovaných rozhovorů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny těhotné ženy jsou spokojené s danou koncepcí prenatální péče. Takto načasované intervaly návštěv v prenatálních poradnách jim přijdou správné, důležité a potřebně, jak pro svou kontrolu, tak pro kontrolu plodu v bříšku. Koncepce prenatální péče je na dobré úrovni, vyhovující pro všechny matky. Překvapivě bylo zjištěno, že polovina žen není schopna popsat a více rozebrat, jaká vyšetření v těhotenské poradně podstoupila, v kolikátém týdnu a za jakým účelem byla provedena. Zvláště když pouze dvě respondentky si stěžovaly na nedostatečnou informovanost od lékaře o podstupovaných vyšetřeních. Jako obvyklá vyšetření nejvíce matky uvedly hlavně kontrolu tlaku, moče, váhy, natáčení CTG a dále pak vaginální vyšetření lékařem. Na základě provedeného výzkumného šetření v bakalářské práci se podařilo zjistit, že pouze u dvou žen v Českých Budějovicích je dodržována dle nových doporučených postupů ČGPS frekvence pravidelných návštěv v prenatální poradně. Na Benešovsku ani jedna z žen tento fakt nepotvrdila. Lékaři mají stanovené termíny pravidelných návštěv dle svého uvážení. Jiný rozdíl jsme nevypozorovali. Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče je podobná jak na Benešovsku, tak v Českých Budějovicích. Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál v prenatálních poradnách především pro těhotné ženy, které budou chtít znát průběh prenatální péče.
|
|
|
Role porodní asistentky v aktivitách na podporu kojení
STEJSKALOVÁ, Dana
Kojení je pro matku a dítě jeden z prvních nejvýznamnějších citových okamžiků. Podle dosavadních výzkumů přináší kojení dítěti ochranu proti alergiím, zlepšuje imunitní systém, přispívá k zdravému růstu kostí a poskytuje výživnou energetickou hodnotu. Kojení je nenahraditelný způsob výživy, který může matka svému dítěti nabídnout a je finančně nenáročný. Velmi důležitá je příprava těhotné ženy na kojení již v prenatálním období dítěte pomocí předporodních kurzů nebo příprava v prenatální poradně pro těhotné. Pokud se žena rozhodne své dítě kojit, měla by znát zásady správného kojení, techniku a polohy při kojení. Úloha zdravotní sestry či porodní asistentky je edukace ženy v těhotenství a po porodu. Práce shrnuje anatomii prsou, charakteristiku, výhody a techniky kojení, složení mateřského mléka, vymezení pojmu porodní asistentka a aktivity na podporu kojení. Práce se zabývá informovaností žen v prenatálním období o kojení. Zjišťuje, jaké mají ženy informace o kojení. Dále zjišťuje, jaké aktivity vykonávají porodní asistentky. Výzkum byl prováděn kvantitativní formou prostřednictvím dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo padesát šestinedělek z Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice Pelhřimov, p.o. Druhý výzkumný soubor tvořilo padesát porodních asistentek z primární péče města Jindřichův Hradec, České Budějovice a Pelhřimov. Výsledky práce je možné využít jako informační materiál pro porodní asistentky pracující v primární péči. Výsledky tak prostřednictvím informovaných porodních asistentek mohou pomoci k zlepšení informovanosti žen v prenatální péči a mohou být použity i v předporodních kurzech k edukaci žen o kojení.
|
|
|
Informovanost žen o screeningu v těhotenství
VAŇÁČOVÁ, Tereza
Nejlepší cestou, jak dovést těhotenství k úspěšnému porodu a udržet zdraví matky a plodu je včasná a také pravidelná prenatální péče. U nás zajišťují prenatální péči porodníci, praktičtí lékaři a porodní asistentky. Úkolem porodní asistentky je pomáhat hodnotit fyzické, psychologické i sociální potřeby a naučit ženu, jak má pečovat o sebe samou. Zdravotnický personál musí spolupracovat jako tým, jako jeden celek, aby bylo dosáhnuto co nejlepší péče o ženu. Pro ženu je důležité prožít klidné těhotenství a úlohou asistentky je zmírnit obavy pacientky. Porodní asistentka musí ženě poskytnout dostatečné informace před každým výkonem a musí dostat souhlas těhotné ženy k provedení výkonu. Musí umět těhotné ženě poskytnout správné informace v jednotlivých trimestrech těhotenství. Dalším úkolem je zajistit ultrazvukové vyšetření a odběry krve ve správném gestačním stáří a transportovat vzorky do laboratoře a předtím správně vyplnit žádanku. Velmi důležité je zajistit zpětnou informaci, která se týká výsledku screeningu a následná vyšetření v centru prenatální diagnostiky.
|
|
|
Úrazy v těhotenství a problematika ošetřovatelské péče
ČERMÁKOVÁ, Alena
Bakalářská práce je zaměřena na úrazy v těhotenství a problematiku ošetřovatelské péče.Teoretická část bakalářské práce charakterizuje výskyt úrazů, dále charakterizuje jednotlivé typy úrazů a léčbu, polytraumata a prevence těhotných žen, které cestují automobilem. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle a čtyři výzkumné otázky. Cílem této práce bylo zjistit, jaké se nejčastěji vyskytují v těhotenství úrazy, jaký dopad mají úrazy na zdravotní stav těhotné ženy, zda si těhotné ženy uvědomují velké nebezpečí při používání hromadných dopravních prostředků a jaké jsou nejčastější problémy v ošetřovatelské péči u žen po úrazech.
|
|
|
Sexuální život v graviditě
JURIGOVÁ, Gabriela
Abstrakt Veřejnost, často i medicínská, žije pod vlivem rozšířených sexuálních mýtů a polopravd, které zásadně ovlivňují jejích postoje k sexualitě. Sexualita v těhotenství je o to víc obestřena spoustou pověr, mýtů, předsudků a strachu. Chybí kvalitní informace a i odborníci, lékaři či porodní asistentky, často dávají partnerům neadekvátní doporučení. Těhotenství je ve své podstatě přirozeným naplněním biologického smyslu sexuálního života. Ovlivňuje psychickou stránku nejen ženy, ale obou partnerů a následně i jejich sexuální život. Cílem práce bylo zjistit úroveň vědomostí těhotných žen o sexualitě v graviditě a analyzovat sexuální život v graviditě. K dosažení výsledků výzkumu byl použit kvantitativní výzkum formou anonymních dotazníků. Byly použity celkem tři druhy anonymních dotazníků, jeden vlastní dotazník zaměřený na zjištění úrovně vědomostí těhotných žen o sexualitě v graviditě. Druhý a třetí dotazník jsou standardizované dotazníky SFŽ (Sexuální funkce ženy) a Inventář vzrušivých podnětů (Hoon {--} Winoze) (Příloha 1). Ženy byly požádány, aby dotazníky vyplnily jednak z pohledu své dnešní situace, jednak tak, aby to odpovídalo jejich prožívání před otěhotněním. Soubor představovaly ženy ve třetím trimestru gravidity, které navštěvovaly prenatální poradnu gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Vyhodnocením odpovědí ze standardizovaných dotazníků byl analyzován sexuální život žen v období před otěhotněním a v době těhotenství, čím byl výzkumní cíl splněn. V práci byly ověřovány následující hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že těhotné ženy nemají dostatek informací o změnách v sexuálním životě v těhotenství a výzkumem byla potvrzena. Přestože většina žen hodnotila své vědomosti jako dostačující, podíl žen, které chtějí být informovány o změnách v sexuálním životě v těhotenství je významný. Většina žen chce být informována o změnách v sexuálním životě v těhotenství a to anonymní formou. Toto zjištění potvrzuje hypotézu 2, která předpokládala, že těhotné ženy chtějí být informovány o možnostech sexuálního uspokojování v těhotenství. Hypotéza 3 předpokládala, že těhotné ženy nejsou spokojené s úrovní informací o sexualitě v těhotenství poskytnutých v prenatální poradně a výzkumem byla potvrzena. Nízké procento žen dostává informace od lékaře či porodní asistentky a ony samy se neptají většinou z důvodu studu. Komunikace o sexualitě je v naší společnosti pořád tabu jak pro odborníky, tak laiky. Hypotéza 4 předpokládala, že potřeba pohlavního styku v graviditě je snížena a výzkumem byla potvrzena. V těhotenství se výrazně snižuje libido, frekvence pohlavních styků, potřeba styku i schopnost dosáhnout orgasmus. Reakce na vzrušivé podněty je dle výsledků výzkumu posunuta směrem k nižšímu stupni vzrušení. Z výzkumného šetření na gynekologicko-porodnické klinice vyplynulo, že je třeba zdokonalit komunikaci a přísun informací od personálu k těhotným ženám a jejím partnerům. Zvážit anonymní formy a možnosti podávání erudovaných informací neovlivněných vlastními předsudky, postoji, mýty. Informační brožurka se jeví jako vhodný informační zdroj. Ženy v těhotenství chtějí více informací a mají na ně právo. Právě zde může porodní asistentka, poskytnutím odborných rad a otevřenou komunikací s těhotnou ženou a jejím partnerem, sehrát výraznou roli.
|
|
|
"Význam screeningových vyšetřovacích metod v prenatální diagnostice z pohledu porodních asistentek"
PROCHÁZKOVÁ, Klára
Obsahem této bakalářské práce je přehledně a srozumitelně shrnout současný stav a možnosti prenatální diagnostiky, protože v dnešní době je nedílnou součástí téměř všech těhotenství a mnoho těhotných žen se rozhoduje, zda-li, a kterou metodu prenatální diagnostiky podstoupit, aby měly co největší jistotu, že se jim nenarodí poškozené dítě. Cílů výzkumu této práce je celkem šest. Zjistit zda mají porodní asistentky informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě, zda při těchto vyšetřeních postupují podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti, zda těhotné ženy podle mínění porodních asistentek znají význam screeningových vyšetření, jak porodní asistentky hodnotí význam provádění těchto vyšetření, zda mají těhotné ženy zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě a zda mají těhotné ženy zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Pro zjištění těchto cílů bylo stanoveno šest hypotéz a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí porodních asistentek o možnostech screeningových vyšetření v graviditě a na zjištění zájmu těhotných žen o tato vyšetření na základě mínění porodních asistentek. Dotazník obsahoval celkem 26 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující s těhotnými ženami v 79 vybraných gynekologicko-porodnických ordinacích v Praze, kde probíhal vlastní výzkum. Celkem bylo rozdáno 146 dotazníků, jejichž návratnost byla 66 %. Interpretace výsledků tedy vychází z počtu 94 respondentek. První hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky mají informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 66 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. V hypotéze 2 je předpoklad, že porodní asistentky nepostupují v oblasti screeningových vyšetření podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože téměř všechny porodní asistentky uvedly, že podle těchto doporučení postupují. Ve třetí hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy z pohledu porodních asistentek neznají význam screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 86 % porodních asistentek odpovědělo v otázkách týkajících se tohoto tématu kladně. Čtvrtá hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky hodnotí význam prováděných screeningových vyšetření v graviditě pozitivně. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 92 % dotázaných hodnotí provádění těchto vyšetření pozitivně. V páté hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy mají zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 95 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. Poslední hypotéza vychází z předpokladu, že těhotné ženy nemají zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 51 % dotázaných uvedlo, že těhotné ženy mají zájem o provádění těchto vyšetření. Tato práce a výsledky výzkumného šetření budou určeny porodním asistentkám a ostatnímu zdravotnickému personálu ke zlepšení informovanosti o screeningových vyšetřovacích metodách prenatální diagnostiky.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o potermínovém těhotenství
ŠIKOVÁ, Miroslava
Prenatální péče o těhotnou ženu v ČR je kvalitně propracovaná. Porodníci mají za úkol provádět u těhotných žen řadu vyšetření dle daných předpisů a doporučení. Poskytují psychickou podporu a v neposlední řadě i cílenou edukaci žen. Sama rodička má mnoho možností, kde získávat informace o průběhu celého těhotenství. Na těhotenství a porod se snaží ženy připravit. Znají jaká je fyziologická délka těhotenství. Za potermínové považují těhotenství delší než 40 týdnů nebo těhotenství trvající po stanoveném datu v těhotenské průkazce. Těhotné mají povědomí o důvodech vyvolání porodu a dostatečné informace o rizicích s potermínovým těhotenstvím spojeným. V bakalářské práci je použit kvantitativní výzkum. K provedení výzkumu byla zvolena technika anonymního dotazníku s 26 otázkami.Výzkum byl prováděn na gynekologicko {--} porodnickém oddělení Nemocnice Strakonice a.s. a v ordinacích praktických ženských lékařů ve Strakonicích, Vimperku a Blatné. Celkový počet respondentek byl tedy 60 (100 %). Výzkumné šetření probíhalo od listopadu roku 2008 do poloviny dubna roku 2009.Výsledky výzkumného šetření potvrdily stanovené cíle práce. Taktéž hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny. Přestože se potvrdila hypotéza dostatku vědomostí o potermínovém těhotenství, je stále potřeba těhotné ženy kvalitně a pravdivě informovat a edukovat o této záležitosti. Těhotné ženy, jak vyplynulo z šetření, mají dostatek informací o způsobech výpočtu termínu porodu. Znají rizika potermínového těhotentví a důvody vyvolání porodu po termínu. I přesto je potřeba zlepšit jejich informovanost o přirozených metodách indukce porodu. Protože pouze informovaná rodička se může svobodně rozhodnout a tím být partnerem porodnického týmu.
|
|
|
Informovanost rodiček o možnosti odběru pupečníkové krve
BLÁHOVÁ, Martina
V bakalářské práci byla zjišťována informovanost rodiček o možnosti odběru pupečníkové krve. Pupečníkovou krev lze odebrat pouze v jediném okamžiku, a to v době po porodu plodu. V pupečníkové krvi jsou obsažené zárodečné kmenové buňky, které se již nikdy během života v těle člověka nenacházejí. Kmenové buňky se již řadu let využívají k léčení krevních onemocnění. Pupečníková krev je obsažena v pupečníku a v placentě. Odběr pupečníkové krve není za žádných okolností nebezpečný a dárcovství je zcela dobrovolné. Porodní asistentka je členem týmu, který se podílí na odběru pupečníkové krve. Zná správné postupy při odběru pupečníkové krve. Přestože rodičky mají dostatek informací o možnosti odběru pupečníkové krve, je potřeba zlepšit informovanost o významu odebrané pupečníkové krve například v předporodních kurzech nebo vytvořením uceleného edukačního materiálu. Pupečníková krev se v současnosti využívá hlavně při léčbě dětských krvetvorných onemocnění, ale v budoucnosti může využití kmenových buněk překonávat dosavadní představivost. Výhodou je, že pupečníkovou krev lze získat bezpečně a bezbolestně po porodu plodu a lze jí dlouhodobě uschovat v bankách pupečníkové krve. Uchování pupečníkové krve se může stát významnou zdravotní i životní pojistkou.
|
|
|
Je těhotenství nemoc?
KOUPALOVÁ, Martina
Těhotenství je přirozeným obdobím v životě ženy. Žena se stává těhotnou obvykle z plného zdraví, bývá v psychické pohodě, očekává se svou rodinou pozitivní, tedy příznivý výsledek. Český výraz {\clqq}žena je v jiném stavu`` je současně výstižný i nepravdivý. Pravdivý ve vystižení fyzické i psychické změny, které těhotnou poznamenávají, avšak tento výraz již nepostihuje míru a dynamiku těchto změn. Těhotenství není stav. Je to zvláštní proces, který bývá dnes i přes svou fyziologii někdy pokládán spíše za nemoc a to zvláště v situacích, kdy se zvýrazní fyziologické změny mateřského organismu těhotenství doprovázející. Cílem této práce bylo zjistit, jak se ke svému fyziologickému těhotenství staví samotné ženy. Na začátku byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza zní: Těhotné ženy vnímají projevy fyziologických změn mateřského organismu. Druhá hypotéza byla stanovena takto: Těhotné ženy mají dostatek vědomostí o způsobu, jak negativním projevům těhotenských změn (doprovázejícím fyziologicky probíhající těhotenství) předejít nebo je zmírnit. A konečně třetí hypotéza: Těhotné ženy fyziologicky probíhající těhotenství nevnímají jako nemoc. První hypotéza byla výzkumem potvrzena {--} ženy vnímají fyziologické změny mateřského organismu a jejich projevy. Druhá hypotéza byla také potvrzena {--} výzkum prokázal, že těhotné ženy mají dostatek informací o tom, jak negativním projevům fyziologických změn mateřského organismu předejít, nebo jak je zmírnit. I třetí hypotéza se potvrdila {--} těhotné ženy skutečně své fyziologicky probíhající těhotenství nevnímají jako nemoc. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků, kterou jsem zvolila, protože umožňuje v poměrně krátkém časovém úseku poskytnout velké množství empirických údajů a také umožňuje dotazovaným zůstat v anonymitě. Dotazníky byly rozdávány v gynekologických ordinacích v Českých Budějovicích a na gynekologicko-porodnické ambulanci v Táboře během měsíce února a března roku 2007. Celkem bylo zpracováno 108 vyplněných dotazníků. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě a publikována na internetu. Těhotné ženy nevnímají fyziologické těhotenství, i přes negativní projevy fyziologických změn mateřského organismu, jako nemoc. To je potěšující výsledek mé práce, protože ačkoli se každé těhotenství může stát procesem rizikovým až patologickým (a proto je také vhodné podstoupit základní prenatální péči), pokud se tak neděje, mělo by být jedním z nejkrásnějších a nejšťastnějších období v životě ženy a žena by ho také tak měla prožívat a vnímat.
|
host ::
RSS.