|
|
Specifika péče o ženy se sexuálně přenosnými chorobami
HVÍŽĎALOVÁ, Zuzana
Tématem bakalářské práce jsou specifika péče o ženy se sexuálně přenosnými chorobami. Sexuálně přenosné choroby jsou celosvětově stále závažným problémem, i přes veškeré pokroky v moderní medicíně. V případě těhotných žen je toto téma ještě daleko závažnější, protože zde nejde pouze o matku, ale i o dítě a možnosti přenosu na něj. Pro dítě představuje nejvyšší riziko přenosu nákazy vertikální cestou. Péčí o ženy se sexuálně přenosnými chorobami se zabývají dermatovenerologická a infekční oddělení. Těhotné ženy s takovým infekčním onemocněním jsou v České Republice centralizovány ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Sexuálně přenosné nemoci jsou ty, které se šíří pohlavní cestou, nebo je tento způsob přenosu epidemiologicky významný. Můžeme mezi ně zařadit více než 25 mikroorganismů různých druhů, např. houby, členovce, červy, prvoky spirochety, bakterie, mykoplasmata a ureaplasmata, chlamydie a viry. Mezi vlastní pohlavní nemoci se řadí kapavka, vrozený, časný nebo pozdní syfilis, měkký vřed a venerický lymfogranulom. Tyto nemoci podléhají ze zákona povinnému hlášení a nemocný je povinen se léčit a docházet na pravidelné kontroly. Prvním cílem této práce je zjistit informovanost ošetřujícího personálu o specifikách péče o ženy s STD, druhým cílem je zhodnocení situace dodržování zásad bariérové péče o ženy s STD a třetí cíl je vytvořit standard pro péči o ženy s STD. Pro zjištění cílů byla stanovena hypotéza a výzkumná otázka. Pro kvantitativní výzkum byl sestaven anonymní dotazník a pro kvalitativní pozorovací arch. Skupinu dotazovaných a pozorovaných tvořily sestry, pracující na dermatovenerologickém a infekčním oddělení. Výzkum probíhal ve třech zdravotnických zařízení, ve dvou krajích České Republiky. Výsledky výzkumu byly velmi dobré. V hypotéze je předpoklad, že ošetřující personál ví, jakým způsobem pečovat o ženy s STD. Tento předpoklad se potvrdil. Ve většině otázek týkajících se ošetřovatelské péče o ženy s STD odpovědělo více než 70 % respondentek správně. Odpověď na výzkumnou otázku je také velmi dobrá. Z kvalitativního výzkumu vychází, že přes 80 % sester dodržuje téměř všechny zásady bariérové péče velmi spolehlivě. Závěrem výzkumu byl vytvořen standard pro péči o ženy s STD, který by mohl sloužit jako zdroj informací pro zdravotnický personál.
|
|
|
Informovanost žen o screeningu v těhotenství
VAŇÁČOVÁ, Tereza
Nejlepší cestou, jak dovést těhotenství k úspěšnému porodu a udržet zdraví matky a plodu je včasná a také pravidelná prenatální péče. U nás zajišťují prenatální péči porodníci, praktičtí lékaři a porodní asistentky. Úkolem porodní asistentky je pomáhat hodnotit fyzické, psychologické i sociální potřeby a naučit ženu, jak má pečovat o sebe samou. Zdravotnický personál musí spolupracovat jako tým, jako jeden celek, aby bylo dosáhnuto co nejlepší péče o ženu. Pro ženu je důležité prožít klidné těhotenství a úlohou asistentky je zmírnit obavy pacientky. Porodní asistentka musí ženě poskytnout dostatečné informace před každým výkonem a musí dostat souhlas těhotné ženy k provedení výkonu. Musí umět těhotné ženě poskytnout správné informace v jednotlivých trimestrech těhotenství. Dalším úkolem je zajistit ultrazvukové vyšetření a odběry krve ve správném gestačním stáří a transportovat vzorky do laboratoře a předtím správně vyplnit žádanku. Velmi důležité je zajistit zpětnou informaci, která se týká výsledku screeningu a následná vyšetření v centru prenatální diagnostiky.
|
|
|
Životní styl těhotných žen
HAVLOVIČOVÁ, Jolana Linda
K hlavnímu cíli bakalářské práce patří zkoumání životního stylu a životosprávy těhotných žen, a zda se snaží odstranit případná rizika, která by mohla negativně ovlivnit vývoj plodu. Druhým cílem bakalářské práce je přispět v oblasti obecných výživových doporučeních a zásad zdravého životního stylu k informovanosti a lepší orientaci těhotných žen i těch, které se na těhotenství teprve připravují, a tím jim pomoci předcházet chybným stravovacím návykům. V zájmu naplnění druhého cíle jsem bakalářskou práci rozdělila do několika kapitol, z nichž teorie je zaměřena na těhotenství z fyziologického i psychologického hlediska, vhodnou výživu v těhotenství a životní styl s ním související. K ověření hlavního cíle byla v praxi použita metoda dotazníkového šetření, která zkoumala postoj žen ke zdravé výživě a dalším zvyklostem v těhotenství. Výzkum dále zjišťoval, zda ženy, které se zúčastnily těhotenského kurzu, dokážou získané informace v reálném životě uplatnit lépe než těhotné ženy, které takový kurz neabsolvovaly. Při porovnávání výsledků šetření se u většiny otázek prokázal rozdíl ve stravovacích návycích a způsobu života mezi jednotlivými skupinami gravidních žen. Obecně výzkum ukazuje, že většina žen dobře ví, co si může a nemůže v těhotenství dovolit, aby neohrozily sebe a především dítě. To se týká zejména eliminace rizikových faktorů a dodržování zdravého životního stylu. Z bakalářské práce vyplývá, že správné složení stravy během těhotenství je důležité nejen pro matku, ale především pro dítě. Vhodnou stravou lze předcházet častým komplikacím během těhotenství, při porodu i v pozdějším věku dítěte.
|
|
|
Problematika neplánovaného těhotenství u drogově závislých žen
SALVOVÁ, Denisa
V současné době roste počet drogově závislých žen, které neplánovaně otěhotní. V rámci péče o tyto ženy je nutné uplatnit multidisciplinární přístup. Děti těchto žen většinou končí v péči svých prarodičů, v kojeneckých ústavech a dětských domovech. Velmi důležité je neplánovaným a nechtěným těhotenstvím u drogově závislých žen předcházet. Zařízení poskytující služby drogově závislým by se měla soustředit na prevenci neplánovaného těhotenství. Ženy by měly být informovány o rizicích možného otěhotnění v kontextu své drogové závislosti. Pokud žena otěhotní a těhotenství je chtěné, je žádoucí umožnit ženě léčbu, která bude zohledňovat společný pobyt matky a dítěte. Nemožnost společné léčby matky a dítěte je velmi demotivující faktor v léčbě. Většina drogově závislých těhotných žen není ochotna přiznat svoji drogovou závislost z důvodu obavy z odebrání dítěte. Samozřejmostí by měla být spolupráce léčebných zařízení a gynekologicko-porodnických oddělení nemocnic. Vzhledem k nedostatku léčebných zařízení umožňujících společný pobyt, není zcela jednoduché aby se matka s dítětem do léčby dostala včas. Čím dostupnější pro matku léčba bude, tím spíše se pro léčbu rozhodne. Je žádoucí vybudovat síť léčebných zařízení, ve kterých by matkám bylo umožněno absolvovat léčbu společně s dítětem.
|
|
|
Úrazy v těhotenství a problematika ošetřovatelské péče
ČERMÁKOVÁ, Alena
Bakalářská práce je zaměřena na úrazy v těhotenství a problematiku ošetřovatelské péče.Teoretická část bakalářské práce charakterizuje výskyt úrazů, dále charakterizuje jednotlivé typy úrazů a léčbu, polytraumata a prevence těhotných žen, které cestují automobilem. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle a čtyři výzkumné otázky. Cílem této práce bylo zjistit, jaké se nejčastěji vyskytují v těhotenství úrazy, jaký dopad mají úrazy na zdravotní stav těhotné ženy, zda si těhotné ženy uvědomují velké nebezpečí při používání hromadných dopravních prostředků a jaké jsou nejčastější problémy v ošetřovatelské péči u žen po úrazech.
|
|
|
Vliv duly na hladký průběh porodu a na práci porodní asistentky a dětské sestry
BELEŠOVÁ, Romana
Porod, podobně jako smrt, představuje univerzální zkušenost. Může být v životě mnoha žen nejmocnějším tvůrčím zážitkem, zlomkem v proudu lidské existence. Může být oslavou radosti a je možné ho prožívat krásně a s důstojností. Narození člověka je vnímáno jako přírodní fascinující jev zanechávající v nás velice hluboké dojmy. Dnešní doba je nakloněna tak zvaným přirozenějším způsobům porodu. Současným trendem v porodnici je humanizace porodnictví a porodu jako takového. To znamená, že nejlepším způsobem prožití těhotenství je správná příprava na těhotenství, na porod a na novou úlohu matky a otce. Důležitý je aktivní přístup k těhotenství již od začátku, zjišťování informací a učení se praktickým dovednostem k porodu ze strany nastávajících rodičů. Je téměř samozřejmé, že na jedné z nejsmysluplnějších životních cest jako je narození dítěte, bývá přítomen otec nebo jiná blízká osoba rodičky. Kromě nejbližších osob doprovází matku někdy při porodu dula. Tímto termínem je označována poskytovatelka péče (průvodkyně porodem, společnice, pomocnice u porodu) {--} žena, jež má základní školení o vedení porodu a zná různé ošetřovací postupy. Dula poskytuje psychickou podporu, fyzickou pomoc, vysvětlení toho, co se při porodu děje a představuje jistotu {\clq}qpřátelské přítomnosti``. Ke zpracování praktické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Data k potvrzení či nepotvrzení stanovených hypotéz byla získávána prostřednictvím dotazníků v měsících leden až březen roku 2009. Jeden byl určen matkám a druhý byl vytvořen pro porodní asistentky a dětské sestry. Výzkumný soubor tvořilo 110 (100 %) respondentek. Z toho bylo 42 (38 %) maminek z Jihočeského kraje, 34 (31 %) porodních asistentek a 34 (31 %) dětských sester pracujících v Jihočeském kraji v nemocnicích, v těhotenských poradnách a v poradnách praktického pediatra. Výzkumné soubory netvořily příliš velké počty respondentek, jelikož téma duly není mezi veřejností ještě tolik rozšířeno. Protože byla každá skupina respondentek zpracována samostatně, byl jejich příslušný počet považován nadále za 100 %. Cíle bakalářské práce měly zjistit, zda mají matky zájem o ovlivnění porodu ze strany duly, jak jsou porodní asistentky a dětské sestry informovány o náplni činnosti duly a zda je přítomnost duly při porodu přínosem pro práci porodní asistentky a dětské sestry. Všechny stanovené cíle byly splněny. První hypotéza, která předpokládala pozitivní hodnocení matek duly jako doprovodu k porodu, byla potvrzena. Druhá hypotéza, v níž bylo na základě získaných zkušeností z praxe předpokládáno, že porodní asistentky jsou více informovány o náplni činnosti duly při porodu, byla potvrzena. Třetí hypotéza, jež předpokládala vnímání přítomnosti duly při porodu ze strany porodních asistentek pozitivněji než hodnocení dětských sester, byla též potvrzena. Bakalářská práce bude prospěšná jak matkám rozhodujícím se o doprovodu duly k porodu, tak porodním asistentkám a dětským sestrám, jež se setkávají v porodnicích a poradnách s matkami v doprovodu duly.
|
|
|
Sexuální život v graviditě
JURIGOVÁ, Gabriela
Abstrakt Veřejnost, často i medicínská, žije pod vlivem rozšířených sexuálních mýtů a polopravd, které zásadně ovlivňují jejích postoje k sexualitě. Sexualita v těhotenství je o to víc obestřena spoustou pověr, mýtů, předsudků a strachu. Chybí kvalitní informace a i odborníci, lékaři či porodní asistentky, často dávají partnerům neadekvátní doporučení. Těhotenství je ve své podstatě přirozeným naplněním biologického smyslu sexuálního života. Ovlivňuje psychickou stránku nejen ženy, ale obou partnerů a následně i jejich sexuální život. Cílem práce bylo zjistit úroveň vědomostí těhotných žen o sexualitě v graviditě a analyzovat sexuální život v graviditě. K dosažení výsledků výzkumu byl použit kvantitativní výzkum formou anonymních dotazníků. Byly použity celkem tři druhy anonymních dotazníků, jeden vlastní dotazník zaměřený na zjištění úrovně vědomostí těhotných žen o sexualitě v graviditě. Druhý a třetí dotazník jsou standardizované dotazníky SFŽ (Sexuální funkce ženy) a Inventář vzrušivých podnětů (Hoon {--} Winoze) (Příloha 1). Ženy byly požádány, aby dotazníky vyplnily jednak z pohledu své dnešní situace, jednak tak, aby to odpovídalo jejich prožívání před otěhotněním. Soubor představovaly ženy ve třetím trimestru gravidity, které navštěvovaly prenatální poradnu gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Vyhodnocením odpovědí ze standardizovaných dotazníků byl analyzován sexuální život žen v období před otěhotněním a v době těhotenství, čím byl výzkumní cíl splněn. V práci byly ověřovány následující hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že těhotné ženy nemají dostatek informací o změnách v sexuálním životě v těhotenství a výzkumem byla potvrzena. Přestože většina žen hodnotila své vědomosti jako dostačující, podíl žen, které chtějí být informovány o změnách v sexuálním životě v těhotenství je významný. Většina žen chce být informována o změnách v sexuálním životě v těhotenství a to anonymní formou. Toto zjištění potvrzuje hypotézu 2, která předpokládala, že těhotné ženy chtějí být informovány o možnostech sexuálního uspokojování v těhotenství. Hypotéza 3 předpokládala, že těhotné ženy nejsou spokojené s úrovní informací o sexualitě v těhotenství poskytnutých v prenatální poradně a výzkumem byla potvrzena. Nízké procento žen dostává informace od lékaře či porodní asistentky a ony samy se neptají většinou z důvodu studu. Komunikace o sexualitě je v naší společnosti pořád tabu jak pro odborníky, tak laiky. Hypotéza 4 předpokládala, že potřeba pohlavního styku v graviditě je snížena a výzkumem byla potvrzena. V těhotenství se výrazně snižuje libido, frekvence pohlavních styků, potřeba styku i schopnost dosáhnout orgasmus. Reakce na vzrušivé podněty je dle výsledků výzkumu posunuta směrem k nižšímu stupni vzrušení. Z výzkumného šetření na gynekologicko-porodnické klinice vyplynulo, že je třeba zdokonalit komunikaci a přísun informací od personálu k těhotným ženám a jejím partnerům. Zvážit anonymní formy a možnosti podávání erudovaných informací neovlivněných vlastními předsudky, postoji, mýty. Informační brožurka se jeví jako vhodný informační zdroj. Ženy v těhotenství chtějí více informací a mají na ně právo. Právě zde může porodní asistentka, poskytnutím odborných rad a otevřenou komunikací s těhotnou ženou a jejím partnerem, sehrát výraznou roli.
|
|
|
Edukace týkající se problematiky gravidity a porodu u žen se sluchovým handicapem v regionu jižní Čechy a regionu Passau
FILIPOVÁ, Marie
Porodní asistentka pracující na porodním sále se může dostat do situace, kdy je nutné komunikovat s gravidní sluchově handicapovanou ženou a efektivně ji edukovat. Pro organismus každé ženy představuje těhotenství a porod značnou zátěž, a to jak z hlediska fyzického, tak i z hlediska psychického. Zejména ženy se sluchovým handicapem, vzhledem k obtížnější komunikaci, jsou vystaveny zvýšenému strachu a obavám. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku fyziologického těhotenství a porodu. Dále se zabývá specifikací sluchového postižení a edukačním procesem. V závěru teoretické části jsou uvedeny rozdíly v péči o těhotné a rodící ženy v České republice a v Německu. Důslednější studium sluchového postižení a možných rozporů a následků nedostatečné komunikace v období těhotenství, porodu a následné péče o novorozence mezi personálem a ženou se sluchovým handicapem dává možnost odbornějšího pohledu a přispívá tak k lepší úrovni prevence možných fyzických i psychických obtíží ženy. Empirická část bakalářské práce je zacílena na zjištění dovedností a znalostí způsobů komunikace a edukace u porodních asistentek v rámci jejich pracovní náplně směrem ke sluchově handicapovaným ženám. Součástí šetření je i hlubší pochopení oblasti, do které je z hlediska potřeb sluchově postižených žen žádoucí edukační proces zaměřit. K získání a zpracování dat empirické části byly zvoleny kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody. Kvantitativní výzkumné šetření bylo realizováno technikou sběru dat dotazníkem určeným porodním asistentkám pracujícím na porodním sále. Kvalitativní část výzkumného šetření byla realizována formou rámcové analýzy výstupů získaných z polostrukturovaných rozhovorů vedených se ženami se sluchovým handicapem. Identifikování schopností komunikace porodních asistentek se sluchově handicapovanými ženami v oblasti porodnictví může vést k optimalizaci vzájemné spolupráce mezi klientkou a ošetřujícím personálem. Práce na základě zjištěných jevů upozorňuje na možné problémy v oblasti edukace žen se sluchovým handicapem. Zároveň doporučuje i vhodné komunikační a edukační strategie v rámci profesionálních kompetencí porodní asistentky v oblasti podávání informací o graviditě a porodu klientkám se sluchovým handicapem.
|
|
|
Vnímání poskytnuté ošetřovatelské péče porodních asistentek těhotnými ženami během hospitalizace na gynekologicko ? porodnickém oddělení
VONDRÁKOVÁ, Alena
Hospitalizace je pro každého velice stresující prvek v jeho životě. O to více je stresující pro ženu, která je gravidní. Obavy o zdárný vývoj těhotenství a život dítěte se o to více zvyšují. Těhotné ženy jsou mnohem citlivější a vnímavější na prostředí a lidi v jejich okolí. Ze zdravotnického personálu stráví s těhotnými ženami nejvíce času porodní asistentka, která v péči o klientky využívá nejen své odborné znalosti, ale je i pro ně oporou a stará se o jejich emociální stav Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na popis fyzických a psychických změn v těhotenství, vysvětlení rizikového a patologického těhotenství. Dále se zde nachází psychosomatika v těhotenství, indikace k hospitalizaci v graviditě a ošetřovatelské péče během pobytu těhotné v nemocnici. V této práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak hospitalizované těhotné klientky vnímají poskytnutou ošetřovatelskou péči porodních asistentek. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají gravidní klientky důvěru ve zdravotnický personál. Na základě těchto cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Pro získání informací k dosažení cílů a zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum pomocí rozhovoru s devíti těhotnými ženami. Sběr informací probíhal ve třech nemocnicích: krajská nemocnice a menší nemocnice okresního typu v jihočeském kraji a ve fakultní nemocnici v Praze. Sledovaným souborem bylo devět těhotných žen, hospitalizovaných déle jak 10 dní pro rizikové těhotenství na gynekologickém oddělení. Výzkum probíhal na základě dvou stanovených cílů a pěti výzkumných otázek. Oba stanovené cíle práce se splnily. Klientky vnímají péči porodních asistentek pozitivně a důvěřují zdravotnickému personálu. Výzkumné otázky byly zjištěny. Oslovené respondentky by nejvíce uvítaly předporodní kurzy během jejich hospitalizace, více informací během jejich léčebného procesu a zkvalitnění komunikace se zdravotnickým personálem. Byla bych ráda, kdyby tato práce pomohla dalším zdravotníkům se zorientovat v pocitech a v prožívání těhotných žen během hospitalizace, a tak snížit některé negativní podněty, které provázejí pobyt v nemocnici.
|
|
|
Problematika těhotenství u žen po 35. roce života
LEDVINOVÁ, Lucie
V dnešní době, kdy je ošetřovatelská péče a medicína v neustálém vývoji, už se nikdo nepozastaví nad tím, že těhotenství ve vyšším věku sebou nese určitá rizika a že po 35. roce života není zcela bezproblémové. V ranném těhotenství je ohrožen vývoj a život plodu různými vrozenými vývojovými vadami. U těhotné ženy se mohou vyskytnout problémy nejen v těhotenství ale i u samotného porodu. Během těhotenství může dojít ke krvácení, k hrozícímu potratu, k předčasnému porodu a dalším závažným komplikacím. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou ženy v reprodukčním věku informované o možných rizicích těhotenství po 35. roku života, zda ženy využily k otěhotnění metodu IVF dále, z jakého důvodu ženy odsunuly vznik těhotenství do věkové kategorie po 35. roku života a v poslední řadě zjistit, jaké ošetřovatelské problémy (oše. diagnózy) vznikly v souvislosti s těhotenstvím po 35. roce života. Bylo provedeno kvantitativní a kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvantitativní šetření byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. Pro získání informací byl použit anonymní dotazník. V kvalitativním šetření byly zvoleny dva cíle a výzkumné otázky. Pro sběr dat byla použita forma rozhovoru a práce s dokumentací. Všechny cíle byly splněny. Hypotéza 1, která zní: Ženy ve fertilním věku jsou informované o možných rizicích spojených s těhotenstvím po 35. roku života, se potvrdila. Hypotéza 2 se nepotvrdila, tedy ženy po 35. roce života nevyužily metodu IVF k otěhotnění. Na základě výzkumných otázek a výsledků kvalitativního výzkumného šetření vyplynuly následující hypotézy: První hypotéza zní: Ženy otěhotněly po 35. roce života v důsledku problematického otěhotnění. Druhá hypotéza zní: U žen po 35. roce života je nejčastějším ošetřovatelským problémem únava. Výsledky této práce by mohly být přínosem pro další porodní asistentky či studenty, kteří by se mohli v budoucnu zabývat touto problematikou, která je v dnešní době aktuální. Práci mohou využít i matky, které se rozhodly podstoupit těhotenství po 35. roce života, jako zdroj informací o této problematice.
|
host ::
RSS.