|
|
Indikovanost výjezdů zdravotnické záchranné služby
AIZNEROVÁ, Daniela
Bakalářská práce byla zaměřena na bližší porozumění problematiky indikovanosti výjezdů zdravotnické záchranné služby (ZZS) a to z pohledu zdravotnických operačních středisek. Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby je jedním ze stále řešených a aktuálních témat v přednemocniční neodkladné péči. Činnosti výjezdových posádek stejně jako činnosti zdravotnického operačního střediska (ZOS) jsou dány zákonem 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, avšak stále častěji dochází k hovorům na tísňovou linku, jejichž určení pro zdravotnickou záchrannou službu je sporné. Práce tedy mapuje znalost indikačního seznamu dispečery a jejich přístup ke klasifikaci událostí. Zároveň se zabývá řešením neindikovaných volání a zneužíváním ZZS. Cílem výzkumu bylo mimo jiné porovnání postupů a znalostí mezi dvěma kraji. Výzkum probíhal na ZOS Jihočeského kraje a na ZOS Plzeňského kraje. Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu polostrukturovanými rozhovory. Vzorek respondentů tvořilo 8 dispečerů zdravotnického operačního střediska, tedy osob přímo zodpovědných za příjem výzev a koordinaci posádek. Otázky rozhovoru jsou zaměřeny jak na příjem tísňové výzvy, tak na operační řízení. Především se zaměřují na naléhavosti N3 a N4, kde se nejčastěji setkáváme s ne úplně jednoznačnými indikacemi. Zabývá se také poměrem využití formalizovaného a intuitivního postupu při rozhodování dispečerů. A v neposlední řadě dispečery konfrontují s pojmem zneužívání ZZS a řešením neindikovaných volání. Rozhovory poskytly informaci o široké škále přístupů k dispečerské práci, ale v zásadních bodech většinou docházelo ke shodě názorů. Z výsledků vyplývá, že dispečeři jsou postupů a legislativy ZZS znalí, nicméně i přes uplatnění převážně formalizovaného přístupu ke klasifikacím je potřeba jednat i částečně intuitivně, jelikož žádné volání není nikdy stejné jako případ předpisový. Větší je pak snaha definovat pojmy neindikované volání a zneužívání ZZS, které však každý z dispečerů vnímá individuálně, stejně jako je vnímá každý záchranář, který s nimi přijde do styku. Tyto pojmy často vyvolávají velké emoce mezi dispečery ZOS a záchranáři. Nicméně jak vyplývá z výsledků ani tento problém nemá jen jeden úhel pohledu, ale má jich hned několik a všechny je třeba brát v potaz při jeho řešení.
|
|
|
Příjem tísňové výzvy na lince 155
STÁRKOVÁ, Denisa
Příjem tísňové výzvy na lince 155 je tématem této bakalářské práce. Teoretická část práce se věnuje popisu zdravotnického operačního střediska, požadavkům a pracovní náplni dispečerů, kteří právě na zdravotnickém operačním středisku pracují. Dále je popsáno zpracování tísňové výzvy, způsob komunikace s volajícím a v neposlední řadě také telefonicky asistovaní první pomoc a telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů v poskytování první pomoci při telefonicky asistované neodkladné resuscitace dospělých. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů v poskytování první pomoci při telefonicky asistované neodkladné resuscitaci dětí. Byl proveden kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly uskutečněny na zdravotnickém operačním středisku Jihočeského kraje. Respondenti byli právě dispečeři tísňových linek, kteří na tomto operačním středisku pracují. Náhodně bylo vybráno deset respondentů. Výsledky byly rozděleny do dvanácti kategorií, pro lepší orientaci v práci. Oba stanovené cíle se tímto způsobem povedlo splnit. Bylo zjištěno, že dispečeři zdravotnického operačního střediska v problematice telefonicky asistované neodkladné resuscitace dětí a dospělých odpovídali velmi pečlivě a s přehlednou dávkou znalostí. Dispečeři mají znalosti a dokážou popsat postup jednotlivých kroků před zahájením resuscitace. Znalosti a zkušenosti s AED byly také na dobré úrovni. Odpovědi respondentů ohledně potřeby resuscitace pro více postižených osob se neshodovaly, někteří neměli žádnou odpověď. Dispečeři si tuto situaci neuměli představit a nevěděli by, jak by se někteří rozhodovali. U komunikace s někým, kdo neodkladnou resuscitaci odmítá, se názory dispečerů rozcházely. Výsledky této práce ukázaly potřebu zařazení do školících programů zaměstnavatelem způsoby komunikace při neodkladné resuscitaci, nejlépe pomocí modelových situací.
|
|
|
Tísňová výzva bolest na hrudi versus skutečná diagnóza výjezdové skupiny
JIŘINEC, Martin
Tématem bakalářské práce je Tísňová výzva bolest na hrudi versus skutečná diagnóza výjezdové skupiny. Zabývá se tedy možnými příčinami vzniku bolesti na hrudi a možnostmi jejich diagnózy. Součástí teoretické části práce je definice zdravotnické záchranné služby, diferenciální diagnostiky. Dále jsou zde uvedeny definice ischemické choroby srdeční a zánětlivá onemocnění srdce, způsobující bolest na hrudi. Popsány jsou zde také respirační onemocnění, arytmie a další možné příčiny vzniku bolesti na hrudi, hypertenze, hypoventilace, mdloba (synkopa). U jednotlivých onemocnění je popsána příčina, příznaky a přednemocniční neodkladná péče. V praktické části práce byl výzkum proveden kvalitativní formou. Sběr dat byl proveden technikou sekundární analýzy dat (archivované nahrávky tísňové výzvy, výjezdové listy). Výběr vzorku byl proveden metodou specifického výběru. Výzkumný soubor tvořily případové studie tísňových výzev pro bolest na hrudi a výjezdové listy zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji. Z důvodu velkého počtu tísňových výzev pro bolest na hrudi byly po dohodě s vedoucím práce vybrány a porovnány jen výzvy z měsíce prosince a července roku 2014. Cílem práce bylo zmapování nejčastějších bolestí na hrudi. Zmapování bylo provedeno výčtem jednotlivých diagnóz a vložením tabulek. Výzkumná otázka zněla: ,,Jaké jsou nejčastější bolesti na hrudi". Z důvodu velkého počtu výzev s touto indikací byly po dohodě s vedoucí práce vybrány ke srovnání měsíce prosinec a červenec, vrcholy letních a zimních měsíců. Z tabulek č.1 a č.2, jež obsahovaly stanovené diagnózy z indikace zdravotnického operačního střediska bolest na hrudi viz. příloha vyplývá, že v prosinci byla nejčastější diagnóza bolest hrudi NS k níž vyjížděla rychlá zdravotnická pomoc 145 krát. V červenci byla nejčastější diagnóza také bolest hrudi NS, a to v 108 případech. Údaje získané a zpracované ve výzkumné části práce svědčí o tom, že tísňová výzva bolest na hrudi může mít celou řadu příčin. Diagnózy, určené výjezdovou skupinou, byly z oblasti kardiovaskulárních, respiračních, gastrointestinálních onemocnění, dále může bolest na hrudi způsobit také zlomenina předloktí, bolest zad, apod. Zdaleka ne ve všech případech se podaří výjezdové skupině odhalit příčinu bolesti na hrudi. Tyto případy jsou označovány jako bolest hrudi NS, jiné bolesti NS apod.
|
|
|
Charakteristika práce zdravotnického záchranáře na operačním středisku - stresové faktory a možnosti jejich eliminace
JANDA, Petr
Ve své bakalářské práci, která má název Charakteristika práce zdravotnického záchranáře na operačním středisku - stresové faktory a možnosti jejich eliminace, jsem se zaměřil na Zdravotnické operační středisko a na zaměstnance, kteří na něm pracují. Konkrétně pak na jejich práci a stresové faktory, jenž na tyto zaměstnance působí. Problematika práce na Zdravotnickém operačním středisku Zdravotnické záchranné služby je velmi obsáhlá a zajímavá. Operátoři jsou do velké míry schopni svými znalostmi, zkušenostmi a schopnostmi zvýšit kvalitu záchrany osob. Teoretická část mé bakalářské práce pojednává o zdravotnickém záchranáři, zdravotnické záchranné službě, o problematice práce na zdravotnických operačních střediscích, dále pak o stresu, rekcích na stres a o možnostech eliminace stresu. Ve výzkumné části jsem se zaměřil na stresové situace, které se v této profesi vyskytují a které působí na každého operátora. Výzkum byl proveden kvalitativní formou, kde kvalitativní výzkum byl realizován technikou řízeného rozhovoru. Sběr dat byl pak proveden metodou dotazování s následným zápisem a vyhodnocením. Prvním cílem práce bylo analyzovat pracovní postupy zdravotnických záchranářů na operačním středisku. Jako druhý cíl práce jsem si zadal zjistit stresové faktory specifické pro profesi operátora/ky, blíže je charakterizovat a navrhnout jejich eliminaci. Z výzkumu v této práci vyšlo najevo, že zaměstnanci pracující na operačním středisku znají své pracovní postupy, postupují podle nich a jsou nadále vzděláváni ve svém oboru. Dále pak vyšlo, že operátoři jsou neustále vystavováni stresovým situacím a úkolům, které musí řešit. Ovšem tyto situace se dají částečně ovlivnit, jak je psané v závěru této práce. Závěrem bych zmínil, že tato práce obsahuje mé vlastní názory na danou problematiku a návrhy ke zlepšení současné situace. Zároveň tato práce nabízí prostor k diskuzi a zamyšlení se nad ní.
|
|
|
Psychická zátěž dispečerů zdravotnické záchranné služby
HUDEČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží dispečerů zdravotnických záchranných služeb. Zaměřila jsem se v ní na postižení této problematiky, její následnou analýzu a popis na základě výzkumu. Prvním cílem bylo zmapovaní názorů dispečerů operačních středisek na psychickou náročnost jejich práce. Druhým pak jejich mínění o otázce - zda počet dispečerů ve službě jedné směny má vliv na jejich psychickou zátěž. Výzkum vychází z dotazníkového šetření a výzkumným objektem bylo 40 pracovníků operačních středisek v celém jihočeském kraji. (Pozn. Celorepublikový výzkum by byl technicky těžko proveditelný vzhledem k nepravděpodobné návratnosti rozeslaných dotazníků). V úvodních kapitolách stručně popisuji operační středisko, činnosti, které dispečeři každodenně vykonávají a snažím se formulovat zásady správné komunikace, jež by měla být vedena během hovoru s volajícím na tísňové lince. Popisuji také obecné znaky stresu, faktory, které k němu vedou a stavy, propukající při jeho dlouhodobém působení na člověka. Konkrétně v práci popisuji posttraumatickou stresovou poruchu, syndrom vyhoření a zmiňuji se také o prevenci, jak se těmto rizikovým faktorům bránit. V druhé části práce jsem se zaměřila na výsledky výzkumu, který byl proveden kvantitativní technikou, rozdáním 45 dotazníků, z nichž bylo zpětně zpracováno 40. Výzkum a výsledky tvoří podstatnou část práce a přináší důkazy o tom, že pracovníci operačních středisek prožívají psychickou zátěž, na níž má vliv mnoho faktorů, z nichž některé jsou do jisté míry ovlivnitelné a s jejich uvědoměním lze alespoň částečně tuto zátěž snížit. Práce využívá rovněž komparační metody s možností porovnání psychické zátěže mezi jednotlivými dispečery. V neposlední řadě obsahuje také inspiraci k zamyšlení nad touto problematikou a osobní návrhy, jak by bylo možno pozitivně přispět ke snížení této zátěže a vůbec k dalšímu rozvoji řešení tohoto problému.
|
host ::
RSS.