|
|
Příspěvek vyšetření BNP ke zpřesnění prognózy nemocných s pokročilým srdečním selháním
Hegarová, Markéta ; Málek, Ivan (vedoucí práce) ; Bedáňová, Helena (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Souhrn: Plazmatické hladiny B-natriuretického peptidu (BNP) jsou silným nezávislým prediktorem prognózy pacientů s pokročilým srdečním selháním (CHSS). Význam stanovení tohoto biomarkeru byl dosud dobře doložen pouze u pacientů s obvyklými příčinami CHSS jako je dilatovaná nebo ischemická kardiomyopatie. Stanovili jsme si hypotézu, že se BNP ukáže jako silný prognostický marker i u raritní skupiny nemocných s pokročilým CHSS s vrozenou srdeční vadou (VVS) s pravou komorou srdeční v systémové pozici (SRV). Druhou hypotézou bylo, že monitorování BNP u nemocných s implantovanou mechanickou srdeční podporou (LVAD) typu Heart Mate II (HM II) dokáže odhalit závažné komplikace, které negativně ovlivňují prognózu. Provedli jsme retrospektivní analýzu souboru 28 konsekutivních pacientů s těžkou systolickou dysfunkcí SRV (EF 23±6%), kteří byly v období od května 2007 do října 2014 referováni do kardiocentra s úvahou o indikaci k OTS. V průběhu sledování (medián 29měsíců, interkvartilové rozpětí 9-50) dosáhlo 14 pacientů primárního cíle (úmrtí, urgentní OTS, potřeba implantace LVAD). Tyto události jsme považovali za ekvivalent konečného stadia syndromu. Použitím ROC analýzy jsme identifikovali vstupní hodnotu BNP jako nejsilnější prediktor prognózy s plochou pod křivkou (AUC) 1.00, následovaný funkční třídou NYHA III...
|
|
|
Pohybová aktivita pacientů po Senningově korekci transpozice velkých tepen
Přádová, Kateřina ; Procházka, Michal (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent)
Úvod: Transpozice velkých arterií je častou vrozenou cyanotickou vadou, která byla v České republice od 80. let 20. století řešena atriální korekcí podle Senninga. I když je v současné době metodou první volby novější operační technika, jejímž principem je arteriální korekce, pacienti po Senningově korekci jsou nadále sledováni v rámci kardiologické kliniky. Cílem této práce bylo nalézt vztah mezi vybranými parametry zátěžového vyšetření a kvantifikovanou úrovní pohybové aktivity (PA) u těchto jedinců. Metodika: Do studie bylo zařazeno 71 pacientů po Senningově korekci TGA. Všichni jedinci podstoupili zátěžové vyšetření na bicyklovém ergometru a vyplnili mezinárodní dotazník pohybové aktivity IPAQ. Vybraná data získaná pomocí dotazníku a zátěžového vyšetření byla následně zhodnocena pomocí Pearsonova korelačního koeficientu na hladině významnosti p < 0,05. Výsledky: 56 pacientů splnilo podmínky IPAQ (71 % mužů, n = 40) a byli tak zařazeni do studie. Průměrná hodnota celkové PA byla 6576 ± 5204 MET-minut/týden (medián 5271 MET-minut/týden) a 70 % jedinců bylo zařazeno do vysoké úrovně PA na základě dat z IPAQ. Průměrná hodnota VO2 peak byla 31,9 ± 6,6 ml/min/kg, maximální tepová frekvence byla v průměru 177 ± 18,6 tepů za minutu, průměrná hodnota nejvyšší dosažené zátěže byla 2,7 ± 0,8 W/kg a...
|
host ::
RSS.