|
|
Rizikové faktory negativně ovlivňující komunikaci policisty s občanem
BALOUNOVÁ, Jaroslava
Rizikové faktory negativně ovlivňující komunikaci policisty s občanem Cílem práce je vymezit rizikové faktory, které vedou k selhání v komunikaci policisty a občana. Praktická část statisticky analyzuje stížnosti z hlediska problémových policistů. Zjištována je souvislost s věkem, délkou služby, služebním zařazením, služební hodností. Získaná data budou porovnána s teoretickými prameny.
|
|
|
Supervize jako prevence syndromu vyhoření
ŠPLÍCHALOVÁ, Lenka
Práce je zpracována pouze teoreticky. Věnuje se charakteristice syndromu vyhoření. Popisuje faktory, které ovlivňují jeho vznik a hlavní symptomy. Dále se zabývá supervizí, jejími funkcemi a typy supervize. Cílem práce je představit supervizi jako jednu z možností prevence syndromu vyhoření.
|
|
|
Syndrom vyhoření u kněží
ŘEZBOVÁ, Jana
Práce je rozdělena na dvě části. první je věnována charakteristice syndromu vyhoření obecně. Druhá se pak zaměřuje na život kněží, na jeho specifika v optice nároků, zdrojů a opor, které obsahují. Druhá část je dále rozdělena na dva oddíly. V prvním je problematika pojímána teoreticky. Druhá je věnována výzkumu, ve kterém jsem chtěla zjistit jak danou problematiku nahlížejí ti, kterých se bezprostředně dotýká - tedy kněží.
|
|
|
Syndrom vyhoření a pracovník NZDM
PLEVOVÁ, Zuzana
Práce pojednává o rizikových faktorech, které ovlivňují vznik syndromu vyhoření a odchod pracovníků z NZDM. První část obsahuje vymezení pojmů nízkoprahovost, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Dále zahrnuje charakteristiky pracovníků těchto zařízení, popis syndromu vyhoření a jeho vlivu na pracovníky NZDM. V druhé části je práce zaměřena na vymezení konkrétních rizikových oblastí pro práci v NZDM. Z rozhovorů s pracovníky NZDM vyplynulo několik rizikových faktorů, které by mohly mít za následek vznik syndromu vyhoření. Mezi důležité příčiny, vedoucí k opuštění práce v NZDM, můžeme zahrnout nedostatky v oblastech jako je týmová komunikace, psychická odolnost, umění kompenzace, vize smyslu práce, finance, ocenění a novost oboru.
|
|
|
Problematika motivace altruistického jednání v pomáhajících profesích
HŮDOVÁ, Jana
Diplomová práce pojednává o chování profesionálních pracovníků jako učitelů, sester a lékařů, poskytujících pomáhající služby. Práce se soustřeďuje nejenom na profesionální část péče, ale take na lidskou péči a vztah k pacientům. Byly testovány dvě navrhované hypothesy. Hypotéza H1: přísně vychovaní lidé pomáhající profese vedou své klienty k pasivní závislosti. Hypotéza H2: nábožensky vychovaní lidé pomáhajících profesí mají častěji pocity viny, než ostatní. Byl navržen speciální dotazník obsahující 25 otázek. Každá z nich nabízela různé varianty odpovědí, které musely být navzájem disjunktní. Otázky mohly být rozděleny do skupin z nichž jedna charakterizovala složení respondentů a zbytek sloužil k rozlišení jemných rozdílů vlastností respondentů a k zakrytí účelu otázek. Ve skupině 95 respondentů převládaly zdravotní sestry ve věku pod 45 let a praxí od 1 do 20 let. Většina z nich byly ateisté. Ve skupině nábožensky založených respondentů převládalo katolické vyznání. Profesionální sotware Excel 3 byl použit pro testování hypotéz a byla navržena speciální logika aby se odpvědi lépe vyhodnocovaly. Kontrola vstupujících a vystupujících dat byla rovněž použita pro nalezení příležitostných chyb. Hypotéza byla prokázána, jestliže více než 70 % předpokladů odpovídalo předpokládaní implikaci. Na základě tohoto kritéria byla hypotéza H1 prokázána, zatímco hypotéza H2 nikoliv.
|
|
|
PREVENCE VZNIKU SYNDROMU VYHOŘENÍ U SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ
POMYJOVÁ, Romana
Teoretická část práce je věnována definici syndromu vyhoření, jeho vztahu k sociálním pracovníkům, příčinami vzniku, symptomům, průběhu a především pak prevenci, která nabízí nejefektivnější řešení tohoto nežádoucího procesu. Praktická část je zaměřena na monitoring systému prevence vzniku syndromu vyhoření na úrovni organizace v různých typech zařízení, ve kterých působí jeden či více sociálních pracovníků. Výzkum prokázal, že je velmi důležitá informovanost pracovníků a jejich nadřízených o existenci syndromu vyhoření a možnostech jak mu předcházet na úrovni organizace. Mezi tyto možnosti patří zejména zajištění vhodného pracovního prostředí, podpora týmové spolupráce, poskytování zpětné vazby, umožnění dalšího vzdělávání pracovníků a zajištění odborné supervize.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zaměstnanců v ústavech sociální péče pro osoby s mentálním postižením.
KOTRČOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjištění míry syndromu vyhoření u zaměstnanců ve třech náhodně vybraných ústavech sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Jihočeském kraji. Zvolenou metodikou byl kvantitativní výzkum. Byla použita metoda dotazování, dotazník podle autorů T. a J. Tošnerových. Stanovená hypotéza - míra syndromu vyhoření bude vyšší u skladby pracovníků s vyšším dosaženým vzděláním se nepotvrdila. Z dotazníkové šetření vyplynulo, že syndromem vyhoření nejvíce trpí zaměstnanci se středním odborným učilištěm. Bakalářskou práci je možno využít jako monitoring aktuálního stavu syndromu vyhoření u zaměstnanců ve vybraných ústavech sociální péče pro mentálně postižené osoby a dále bude sloužit jako podnět ke zkvalitnění systému prevence syndromu vyhoření v těchto zařízeních.
|
|
|
Hodnocení psychosociální pracovní zátěže sester pomocí analýzy pracovních podmínek
JANEČEK, Josef
Tato práce se zabývá psychosociální pracovní zátěží v povolání zdravotní sestry. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda lze identifikovat psychosociální pracovní zátěž v povolání zdravotní sestry. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda jsou více vystaveny psychosociální pracovní zátěži zdravotní sestry pracující na standardním oddělení nebo sestry na JIP a ARO. Pro důkladné vystihnutí dané problematiky bylo použito dotazníkové metody - dotazník SPÚ (Subjective Symptom of Fatigue). Dotazník obsahoval celkem 51 otázek a byl rozdělen na tři části. První část dotazníku je zaměřena na posouzení psychosociální zátěže z hlediska hodnocení pracovních podmínek. Ve druhé části jsem se věnoval hodnocení pracovní zátěže u sester a třetí část dotazníku je zaměřena na zjišťování únavy sester. Oslovil jsem zdravotní sestry z FN Plzeň, Oblastní nemocnice v Příbrami a nemocnice Stod. Výzkum byl prováděn u zdravotních sester pracujících na standardním chirurgickém a standardním interním oddělení a na chirurgických JIP a interních JIP a ARO. Výzkum prokázal, že se v povolání zdravotní sestry vyskytuje psychosociální pracovní zátěž. Hypotéza, že v povolání zdravotní sestry lze identifikovat psychosociální pracovní zátěž se potvrdila. Výsledky výzkumu dále ukázaly, že sestry pracující na stndardním oddělení jsou vystaveny menší psychosociální pracovní zátěži než sestry pracující na oddělení JIP a ARO. I přes to, že výsledky výzkumu poukazují na fakt, že sestry pracující na JIP a ARO jsou více vystaveny psychosociální pracovní zátěži, je na druhou stranu nutné dodat, že některé rozdíly v porovnání výsledků výzkumu mezi sestrami pracujících na standardním oddělení a sestrami pracujících na oddělení JIP a ARO nejsou v některých grafech tak markantní.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.