|
|
Faktory ovlivňující oplozenost násadových vajec v rodičovských chovech masného typu
Volná, Šárka
Mezi nejčastěji chované hybridy brojlerů pro masné využití v České republice patří COBB, ROSS a HUBBARD. Práce sleduje podmínky k dosažení nejvyšší produkce násadových vajec v rodičovských chovech hybridů masného typu ROSS 308 a COB 500. Cílem práce bylo zjistit, jakými faktory je ovlivněna produkce násadových vajec, a zda ovlivní snášku o hodinu zkrácený světelný režim. Práce sleduje rodiče brojlerů od 20. do 51. týdne stáří, jejich krmnou dávku vzhledem k hmotnosti slepic a vliv na snášku, během celého období snášky a to v rámci monitorování dvou farem. Ve výsledcích je patrné, že o hodinu kratší světelný den nemá vliv na počet snesených vajec, ale měl vliv na hmotnost násadových vajec do 35. týdne stáří slepic. Slepice se 13 hodinovým režimem světla nesly prokazatelně těžší vejce než slepice se 14 hodinovým režimem. Dále bylo zjištěno, že slepice s nižší hmotností snesou do 35. týdne stáří průměrně více nestandardních vajec oproti slepicím s vyšší hmotností.
|
|
|
Dynamika produktivity bylinného patra v teplomilné doubravě v přírodní rezervaci Na Voskopě (Český kras) v závislosti na intenzitě slunečního záření.
Mevald, Ondřej ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V Přírodní rezervaci Na Voskopě probíhá od roku 2013 experimentální výzkum zabývající se převodem dlouhodobě opuštěného středního lesa zpět na aktivní formu. Cílem projektu je dlouhodobě zkoumat dopad navrhovaných opatření na strukturu a diverzitu rostlinných druhů bylinného patra zejména ve světlejších lesích nižších poloh. Cílem této bakalářské práce bylo zkoumat klíčovou roli světelných podmínek na dynamiku tvorby biomasy bylin lesního podrostu v experimentálně prosvětlených teplomilných doubravách. Na založeném designu 40 trvalých zkusných ploch byly odebrány v pěti opakováních vzorky biomasy bylinného patra a zpracovány byly následně v laboratoři. Dále byly na plochách pořízeny hemisférické fotografie korunového zápoje. Pořízené fotografie byly vyhodnoceny v analytickém programu WinScanopy, kterým vypočítáme množství přímého a difúzního záření. Získané údaje byly vyhodnoceny regresní analýzou. Jedinou průkaznou proměnnou ovlivňující produktivitu bylinného patra bylo difúzní záření. Data byla též porovnána s hodnotami světelných poměrů získaných v sezóně 2014 v rámci probíhajícího experimentálního výzkumu. Sezóna 2014 měla normální průběh a podařilo se najít daleko silnější vztah mezi světelnými poměry porostu a produktivitou stanovenou v roce 2015. Světelné poměry v sezóně 2015 byly značně ovlivněny působením extrémních klimatických podmínek vedoucích k defoliaci korunového zápoje. Přesto se podařilo prokázat pozitivní vliv světelných podmínek na produkci biomasy bylinného patra. Extremita by rovněž mohla indikovat nárůst produkce biomasy v další sezóně, protože významný podíl živin zůstal nevyužitý v půdním prostředí z důvodu zastavení růstu vegetace. Aktuální skladba vegetace je právě často určována extrémními výkyvy abiotického prostředí. Hemisférické fotografie se též ukázaly jako velmi účinný způsob stanovení světelných podmínek, proto je rovněž doporučuji použít pro další výzkum.
|
|
|
Vliv světelného režimu na úspěšnost adaptace larev štiky obecné (\kur{Esox lucius}) na umělé krmivo v rámci RAS
DUŠEK, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo experimentálně vyhodnotit možnosti adaptace štiky obecné (Esox lucius) na kontrolované podmínky chovu v RAS a na příjem umělého peletovaného krmiva. Zvláštní pozornost byla zaměřena na vliv světelného režimu na úspěšnost adaptace a míru kanibalismu. Experiment byl rozdělen do šesti skupin s různým světelným režimem (L8 : D16, L4 : D8 : L4 : D8, L12 : D12, L4 : D4 : L4 : D4 : L4 : D4, L16 : D8, L8 : D4 : L8 : D4). Do každé skupiny bylo nasazeno 3 600ks larev štiky, tedy 20 ks.l-1. Krmení probíhalo ručně v intervalu 15 min. Denně byl zaznamenáván úhyn a probíhala biometrická měření. Po 15 dnech byl experiment vyhodnocen. Adaptace na peletované krmivo byla úspěšná. Byl zjištěn vliv světelného režimu na přežití, kanibalismus a růst štiky obecné v RAS. Nejvyšší konečná kusová hmotnost byla dosažena při použití světelného režimu L16 : D8 (W= 0,13135 ? 0,02924 g). Nejnižší konečná hmotnost byla u světelného režimu L8 : D16 (W= 0,06296 ? 0,01306 g). Nejvyššího přežití bylo dosaženo u světelného režimu L8 : D4 : L8 : D4 (61,36 %), nejhoršího u světelného režimu L4 : D8 : L4 : D8 (28,33 %).
|
host ::
RSS.