|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
|
Vývoj osídlení v mikroregionu Zarabag (jižní Uzbekistán) na základě archeologických pramenů
Augustinová, Anna ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Frank Danielisová, Alžběta (oponent)
Předmětem práce jsou výsledky plošného archeologického výzkumu v mikroregionu oázy Zarabag v jižním Uzbekistánu. Nedestruktivní výzkum měl za cíl získat a vyhodnotit archeologická data umožňující rekonstrukci vývoje osídlení v tomto prostoru, kterému doposud z archeologického hlediska nebyla věnována pozornost. Prospekce v oáze a jejím nejbližším okolí byly prováděny extenzivní formou (plošné pokrytí celé oázy s cílem detekce míst s archeologickou evidencí) a intenzivní formou (povrchovými sběry na úzce vymezeném prostoru). Na základě kvality a kvantity získaných dat, se jako vhodnější ukázaly extenzivní prospekce. Součástí práce bylo také sledování vodních zdrojů (prameny, povrchové kanály a zjištěny byly dokonce pozůstatky karezu - podzemního kanálu). Nálezy získané během prospekce byly prostorově zaznamenávány do vymezených polygonů (zahrady, pole, hřbitovy, tepa ad.) a na základě jich datace a prostorového rozmístění bylo přistoupeno k rekonstrukci vývoje osídlení v mikroregionu oázy. Součástí výzkumu bylo také studium skalních rytin, které se nacházejí v řešené oblasti a tvoří nedílnou součást krajiny v minulosti. Nejstarší doklady osídlení pocházejí z doby bronzové, o něco řídčeji jsou pak nálezy z doby železné. Období antiky v oáze zcela chybí, lidská aktivita je zaznamenána opět v 3.-4....
|
|
| |
host ::
RSS.