|
| |
|
|
Stav a potenciál přirozené obnovy po kalamitě na revíru Polana, LS Jablunkov
Dyrčík, Vojtěch
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit stav a potenciál přirozené obnovy ve vazbě na stav přeživších jedinců mateřského porostu po kůrovcové kalamitě. Zájmovou lokalitou byl revír Polana, nacházející se na území lesní správy Jablunkov. Pro terénní šetření bylo vybráno 5 reprezentativních porostů, kde po odumření smrkové porostní složky zbyli v horní etáži jedinci mateřského porostu, nejčastěji buku lesního (Fagus sylvatica L.). S množstvím jedinců buku lesního (Fagus sylvatica L.) v mateřském porostu rostla i četnost zmlazení této dřeviny. V místech, kde bylo v porostech méně buku lesního (Fagus sylvatica L.) se výrazněji uplatnil smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth). V mateřském porostu byl nejvíce zastoupen: buk lesní (Fagus sylvatica L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.) a modřín opadavý (Larix decidua Mill). Vztah mezi zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica L.). a stavem mateřského porostu byl zjištěn také na ploše, kde proběhla opakovaná inventarizace obnovy. I zde se v přirozené obnově výrazněji uplatnil také smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst). Na rozdíl od buku lesního (Fagus sylvatica L.). jeho početnost v obnově po dvou letech poklesla. Vzniklé zájmové plochy lze považovat jako obnovené na 94 % celkové plochy, přičemž z toho 77 % plochy vzniklo pouze přirozenou obnovou a 17 % plochy obnovou kombinovanou. Na 6 % plochy je potřeba doplnění mezer zmlazení.
|
|
|
Přirozená obnova po odumřelém smrkovém porostu na Školním lesním podniku „Masarykův les“ Křtiny
Krásenský, Jiří
Cílem této práce bylo zjistit stav a potenciál přirozené obnovy pod odumřelým smrkovým porostem. Výzkum probíhal na dvou lokalitách v okolí Brna v rámci Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. Na každé lokalitě byla založena výzkumná plocha, která se skládala ze třech na sebe navazujících variant: porost, násek a holina. Na každé variantě byla založena síť kruhových zkusných plošek, kde byl zjištěn stav přirozené obnovy. Součástí šetření bylo rovněž zanalyzování semenného opadu na variantě porost a násek. Bylo zjištěno, že pod odumřelým porostem docházelo k nejnižší mortalitě oproti ostatním variantám, zároveň se zde nacházelo největší množství semenáčků. Nejčastější dřevinou, která se zmlazovala pod suchým porostem byl smrk. Semenná banka obsahovala pod porostem pestřejší škálu semen než na náseku.
|
|
|
Ecology of bryophytes in post mining sites
Fatková, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Krajinu po těžbě uhlí lze charakterizovat jako pestrou mozaiku různě starých výsypek s různými substráty. Významnou problematiku představuje vývoj vegetace na toxických výsypkách s terciérními substráty, které mají obvykle nízké pH a vysoký obsah těžkých kovů. V takovýchto podmínkách přežívají mechorosty. V rámci této diplomové práce byl analyzován výskyt mechorostů na různě starých toxických i netoxických sukcesních a rekultivovaných výsypkách. Byly sledovány půdní parametry jako pH, konduktivita, obsah těžkých kovů, obsah organické hmoty a procentuální obsah uhlíku a dusíku. Dále byli zaznamenávány další charakteristiky prostředí jako je pokryvnost jednotlivých vegetačních pater. Byl testován význam jednotlivých environmentálních faktorů pro vývoj společenstva mechorostů na výsypkách. Celkově bylo zjištěno 37 druhů mechorostů. Nejvyšší diverzita byla zaznamenána na starých netoxických výsypkách. Nejméně druhů pak bylo zjištěno na mladých rekultivovaných výsypkách, která je spojena s nejvyšší pokryvností mechorostů. Toxické výsypky vykazovaly menší diverzitu mechorostů. V ranných stádiích sukcese dominovaly krátkodobě žijící druhy a malé funkční skupiny mechorostů. Sukcesní změny vyvolaly změnu ve společenstvu mechorostů ve prospěch druhů s delším životním rozpětím a dále plstnaté životní formy a...
|
|
|
Flóra a vegetace nivy potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava) osm let po hydrické revitalizaci
DEJMEK, David
Tato práce je zaměřena na monitoring toku Hučiny (Černý Kříž, Šumava) osm let po hydrické revitalizaci. Monitoring probíhal ve 14 trvalých čtvercích vytyčených podél tří transektů v otevřené luční části nivy. Ve studovaných čtvercích byla změřena hladina podzemní vody, byly pořízeny fytocenologické snímky, zjištěna četnost jednotlivých druhů a celková pokryvnost. Nová data byla porovnána s pracemi Lazárkové (2012), Stachové (2014), Pechačové (2019) a Kratochvílové (2021) z předchozích let.
|
|
|
Dlouhodobá dynamika sukcese vegetace výsypek po těžbě uhlí.
Skalníková, Andrea ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Janíková, Eva (oponent)
Spontánní sukcese vegetace na výsypkách po těžbě uhlí je považována za jeden z možných způsobů jejich obnovy. Je proto důležité znát průběh sukcese na těchto místech a zda probíhá opakovaně v podobném uspořádání, což by nám usnadnilo predikci jejího průběhu. Spontánní vývoj vegetace na tímto způsobem disturbovaných lokalitách je obvykle sledován za použití metody chronosekvence (space-for-time substitution), při které je sledováno několik ploch každá v jiném stádiu sukcese a jejich porovnáním se usuzuje o změnách, které proběhly v čase. Další možností je opakovaně sledovat trvalé plochy, což ale vyžaduje dlouhý časový úsek, aby se zaznamenaly sukcesní změny. Jen vzácně se oba tyto přístupy kombinují. V této práci porovnávám, zda pozorované lokality sledují podobné sukcesní trendy ve vývoji vegetace a funkčních vlastností rostlin na pěti různě starých lokalitách za uplynulých 15 let. Data (pokryvnost rostlin) byla sbírána v 50 (deset na každé lokalitě) permanentních plochách 5 m x 5 m od roku 2007. Provedením mnohorozměrné analýzy CCA jsme analyzovaly druhové složení rostlin společenstva a provedením analýzy RDA jsem analyzovala vážené průměry funkční vlastnosti rostlin. V obou případech byla identita lokalit a jejich sukcesní stáří použity jako vysvětlující proměnné. Mnohorozměrné testy jsme...
|
|
|
Botanický průzkum otevřené části nivy potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava) šest let po hydrologické revitalizaci
PECHAČOVÁ, Johana
Práce se zabývá monitoringem vegetace v otevřené části nivy šest let po hydrologické revitalizaci potoka Hučiny, nedaleko Černého Kříže v Národním parku Šumava. Monitoring probíhal na vytyčených trvalých plochách na třech transektech vedených napříč nivou. Na plochách se zapisovaly fytocenologické snímky, určovala se zde druhová bohatost rostlin, frekvence druhů, průměrná pokryvnost ekologických skupin a měřila se výška hladiny podzemní vody. Práce porovnává vývoj vegetace s diplomovou prací Lazárkové (2012), provedené před hydrologickou revitalizací, a diplomovou prací Stachové (2015), provedené těsně po revitalizaci potoka.
|
|
|
Houby vřesovišť CHKO Brdy
SYNKOVÁ, Hedvika
The aim of this thesis was to assess the impact of controlled fire on fungal community in heathlands in CHKO Brdy and describe their changes during succession. Fungal fruitbodies were monitored during years 2018 and 2019 at twenty-five monitoring plots at Jordán, Tok and Brda. The relationship between fungal species richness and the time since the last fire and soil humidity was determined. The effect of the time since the last fire, soil humidity and vegetation on fungal species composition was analysed using multivariate ordination methods. The quality of studied habitat was evaluated based on the presence of red-listed and indicator fungal species.
|
|
| |
|
|
Pastva koní jako zásadní nástroj v ochraně biodiverzity
Dudková, Andrea ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V posledních dekádách v ochraně přírody jednoznačně dominuje přístup aktivního obhospodařování, zabraňující zarůstání a zjednodušování druhové skladby nelesních biotopů. Porosty dominantních rostlin, potlačujících konkurenčně slabší druhy, jsou proto redukovány mimo jiné pomocí pastvy velkých herbivorů. Ukazuje se, že značný potenciál pro podporu biodiverzity má pastva koní. Cílem této bakalářské práce bylo na základě literární rešerše shrnout hlavní aspekty pastvy koní a dospět k predikci jejího budoucího využití v ochraně přírody. Ze studií zaměřených na využití pastvy koní v ochraně biodiverzity vyplývá, že dobře funguje k potlačování konkurenčně silných trav a podporuje zastoupení kvetoucích dvouděložných bylin a na ně vázaného hmyzu. Nevýhodou pastvy koní je, že nekonzumují dřeviny, a nedokáží tak potlačovat rozrůstání keřů. Na větších plochách (>20 ha) je využívána celoroční pastva divokých koní, zatímco domácí koně jsou vhodní pro sezónní pastvu na menších lokalitách. Vzhledem k pozitivním výsledkům pastvy koní v podpoře biodiverzity, úspěšnějšímu potlačování konkurenčně silných trav ve srovnání s ostatními býložravci a s nižší mírou lidského úsilí oproti sečení, lze očekávat že případy využití pastvy koní v ochraně přírody budou přibývat. Pokud je cílem i redukce dřevin, musí však být v...
|
host ::
RSS.