Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Změny srážkových charakteristik v ČR v jarních měsících období 1984-2014
Kuchynková, Jindřiška ; Pokorná, Lucie (vedoucí práce) ; Rulfová, Zuzana (oponent)
Účelem této práce je detailní charakteristika jarních úhrnů srážek v České republice, která zde dosud nebyla podrobněji prozkoumána. Hlavními cíli diplomové práce je i) srovnání srážkových charakteristik za období 1984-2014 na jednotlivých stanicích a analýza časové a prostorové variability srážek, ii) rozdělení stanic do tří kategorií (nížinné stanice, stanice ve středních polohách, horské stanice) na základě nadmořské výšky, průměrného jarního úhrnu srážek a okolního reliéfu a iii) rozdělení stanic pomocí shlukové analýzy a porovnání srážkových charakteristik mezi jednotlivými kategoriemi stanic získanými subjektivní i objektivní metodou. Mezi statistickými a srážkovými charakteristikami figurují měsíční a sezónní úhrn srážek, počty vlhkých a suchých dní, počty dní s úhrnem nad hranici 5,10,15, a 20 mm, četnost a délka suchých a vlhkých období, index podílu přívalových srážek a trendy těchto charakteristik. Výsledky ukazují rostoucí lineární trendy jarních úhrnů srážek ve všech kategoriích stanic, nicméně statisticky nevýznamné. Nejsuššími stanicemi jsou nížinné stanice s průměrným jarním úhrnem srážek 139,3 mm, největším mediánem 169 suchých období, a zároveň nejdelšími suchými obdobími s mediánem 1470 suchých dní v rámci suchých období. Naopak mezi srážkově nejbohatší patří horské stanice s...
Výskyt extrémních teplot a jejich vliv na výnosové parametry zeleniny v ČR
Švorcová, Petra ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje výskytu extrémních teplot v České republice a sleduje jejich vliv na výnos zeleniny. Cílem je zpracovat literární přehled o vlivu extrémních meteorologických podmínek na výnos a kvalitu vybraných zelenin. Práce je soustředěna na pěstování zeleniny plodové, konkrétně na rajče jedlé (Lycopersicon esculentum). Kromě meteorologického vlivu jsou zohledněny také přírodní podmínky, osevní postupy, vliv chorob a škůdců, abiotické poruchy, nebo agroklimatické podmínky. Dále je stručně popsáno pěstování zeleniny, její historie a konkrétní charakteristiky rajčete. Výzkum byl prováděn na oblastech Polabí a Jižní Moravy, které jsou v rámci České republiky pro pěstování rajčete z hlediska teploty a příznivých přírodních podmínek nejvhodnější. Výsledky byly vypracovány na základě údajů o výnosech v České republice a Středočeském kraji v rozmezí let 1977 až 2015. Podrobněji byl zkoumán vztah mezi výnosy rajčat a extrémními meteorologickými jevy. Byla vypracována popisná statistika a trendové rovnice výnosů rajčat ve sledovaném období společně s odchylkami, které jsou určeny po pentádách a za pomoci korelačního koeficientu byl vytvořen rozsah příznivosti či nepříznivosti jednotlivých indexů, v různých vegetačních obdobích fenologické fáze rajčete na jeho výnos. Dle klasifikace korelačního koeficientu je patrné, že v důsledku počtu suchých dnů v měsíci červenci byly pro obě sledované oblasti výnosy sníženy o 41 %. Z toho vyplývá, že nejen extrémní teploty, ale i snížení počtu srážek negativně ovlivňují výnosy rajčete. Bylo prokázáno, že na výnosy nemají vliv jen vysoké teploty a následná sucha, ale i povětrnostní podmínky, silné srážky a povodně. Na základě výsledků této práce lze potvrdit, že extrémní teploty vyskytující se v našich zelinářských oblastech mají na výnos rajčat nepříznivý vliv.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.