|
|
Sledování vlastností kvasinek v průběhu kvašení piva
Kociánová, Lenka ; Vítová, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V diplomové práci byl sledován průběh kvašení ve spilce vybraného pivovaru, závislosti různých faktorů a jejích případný vliv na vitalitu a viabilitu nasazovaných kvasnic, což mělo ukázat opodstatněnou vícenásobnou použitelnost kvasničného kmene v rámci správného technologického procesu kvašení piva. Předmětem sledování byli i další faktory: fyziologický stav kvasnic, pH, teplota, množství jemných a hrubých kalů, mnpožství rozpuštěného kyslíku v mladině, stupeň prokvašení mladiny. Ke stanovení se odebíraly vzorky kvasící mladiny a vypraných násadnéch kvasnic. Použitý kmen násadních kvasnic byl sledován od jeho prvního nasazení až po poslední (celkově byl nasezen 4x po sobě). U odebraných vzorků mladiny bylo vždy změřeno pH, teplota, zdánlivé prokvašení (průměrně od 4. dne od zakvašení) a počet buněk.Před každým dalším nasazením byly kvasnice vyprány a byla stanovena jejich vitalita. Metodou vitálného barvení se sledoval podíl mrtvých buněk v suspenzi kvasnic určených pro další nasazení. Množství mrtvých buněk bylo vždy pod mezní hodnotou 5%, v jednom případě nebyla nalezena dokonce žádná mrtvá buňka v odebraném vzorku. Důležitým faktorem, především pro pomnožení kvasnic, bylo množství rozpuštěného kyslíku v mladině. Byly provedeny zkoušky s nedostatečně provzdušněnou mladinou. Pomocí těchto zkoušek bylo dokázáno, že při nedostatečném provzdušnění mladiny O2 se prodloužila doba hlavného kvašení v průměru o 3 – 4 dny. Byly provedeny i zkoušky s vyšším obsahem kalů v mladině, při nichž bylo dokázáno, že yšší obsah kalů, nemá významný vliv na průběh hlavného kvašení a na vlastnosti kvasnic. Cílem této práce bylo na základě zpracovaných výsledků sledovaných parametrů u opětovně nasazovaného (celkově 4x) kmene pivovarských kvasnic během hlavního kvašení, potvrdit správnost jednotlivých opakovaných nasazeních v průběhu technologického procesu.
|
|
|
Sledování fermentability sladin u vybraných druhů sladů
Zárubová, Emílie
V diplomové práci na téma „Sledování fermentability sladin u vybraných druhů sladů“ byly zpracovány informace o fermentabilitě sladin, stupni prokvašení, extraktivních látkách a o faktorech, které je ovlivňují. Dále byla zpracována tématika, která se zabývá sladem, jeho výrobou, požadavky na slad a zejména druhy sladu. Jsou zahrnuty informace nejenom o konvenčním ječném sladu, ale také o některých méně obvyklých druzích sladu. Tyto informace jsou zpracovány na teoretické úrovni v první polovině diplomové práce. Druhá polovina diplomové práce je zaměřena na experimentální činnost související s výrobou sladů, sladin a s následnou fermentací sladin. K výrobě sladin byl použit ječný, pšeničný, ovesný, žitný, kukuřičný slad a slad z prosa. U jednotlivých sladin bylo stanoveno množství extraktivních látek před prokvašením, po prokvašení a množství alkoholu. Na základě rozdílu extraktu před prokvašením a po prokvašení byla stanovena fermentabilita sladin vyrobených z jednotlivých druhů sladů. Zjištěné výsledky jsou srovnány s již známými výsledky a s výsledky, které byly stanoveny u konvenčního ječného sladu. Dle výsledků vykazuje nejlepší fermentabilitu sladina vyrobená z pšeničného sladu. Sladina vyrobena z ječného sladu vykazuje druhou nejlepší fermentabilitu. Dále pak žitná sladina, ovesná sladina, sladina vyrobená ze sladu z prosa a nejhorší fermentabilitu vykazuje sladina vyrobená z kukuřičného sladu.
|
|
|
Možnosti modifikace receptur pro výrobu nealkoholického piva
Kovář, Pavel
V této práci jsem se zaměřil na propojení výhod použití speciálních kvasinek s omezenou tvorbou alkoholu a zlepšení senzorického profilu použitím vybraných sladů. Byly připraveny tři mladiny z rozdílného základního sladu, plzeňského, vídeňského a mnichovského. Mladiny byly zakvašeny vždy dvěma kmeny kvasinek Saccharomycodes ludwigii, DSM 70550 a DSM 70551. Každé pivo bylo podrobeno analýze na přístroji FermentoFlash, kde byl zjištěn zejména obsah alkoholu. Dále bylo měřeno pH každého piva. Následně byl zjištěn skutečný dosažitelný stupeň prokvašení piva za použití konvenčního kmene spodních pivovarských kvasinek a zároveň stanoven obsah alkoholu po úplném prokvašení piva konvenčním kmenem spodních pivovarských kvasinek. Všechna piva kvašená Saccharomycodes ludwigii byla podrobena také senzorické analýze. Nakonec byla všechna získaná data statisticky vyhodnocena.
|
|
|
Sledování vlastností kvasinek v průběhu kvašení piva
Kociánová, Lenka ; Vítová, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V diplomové práci byl sledován průběh kvašení ve spilce vybraného pivovaru, závislosti různých faktorů a jejích případný vliv na vitalitu a viabilitu nasazovaných kvasnic, což mělo ukázat opodstatněnou vícenásobnou použitelnost kvasničného kmene v rámci správného technologického procesu kvašení piva. Předmětem sledování byli i další faktory: fyziologický stav kvasnic, pH, teplota, množství jemných a hrubých kalů, mnpožství rozpuštěného kyslíku v mladině, stupeň prokvašení mladiny. Ke stanovení se odebíraly vzorky kvasící mladiny a vypraných násadnéch kvasnic. Použitý kmen násadních kvasnic byl sledován od jeho prvního nasazení až po poslední (celkově byl nasezen 4x po sobě). U odebraných vzorků mladiny bylo vždy změřeno pH, teplota, zdánlivé prokvašení (průměrně od 4. dne od zakvašení) a počet buněk.Před každým dalším nasazením byly kvasnice vyprány a byla stanovena jejich vitalita. Metodou vitálného barvení se sledoval podíl mrtvých buněk v suspenzi kvasnic určených pro další nasazení. Množství mrtvých buněk bylo vždy pod mezní hodnotou 5%, v jednom případě nebyla nalezena dokonce žádná mrtvá buňka v odebraném vzorku. Důležitým faktorem, především pro pomnožení kvasnic, bylo množství rozpuštěného kyslíku v mladině. Byly provedeny zkoušky s nedostatečně provzdušněnou mladinou. Pomocí těchto zkoušek bylo dokázáno, že při nedostatečném provzdušnění mladiny O2 se prodloužila doba hlavného kvašení v průměru o 3 – 4 dny. Byly provedeny i zkoušky s vyšším obsahem kalů v mladině, při nichž bylo dokázáno, že yšší obsah kalů, nemá významný vliv na průběh hlavného kvašení a na vlastnosti kvasnic. Cílem této práce bylo na základě zpracovaných výsledků sledovaných parametrů u opětovně nasazovaného (celkově 4x) kmene pivovarských kvasnic během hlavního kvašení, potvrdit správnost jednotlivých opakovaných nasazeních v průběhu technologického procesu.
|
host ::
RSS.